Kromě seznamu níže nabízíme i zajištění odborných přednášek na různá témata či návštěvy různých částí fakulty (laboratoře, serverovny, knihovny). Pro zajištění přednášky nám prosím pište e-mail na fakultni-skoly@mff.cuni.cz.

Přednášky, semináře, workshopy

Matematika

Zdeněk Halas, DiS., Ph.D.

Jehlan s velkým otazníkem

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 20–30 minut
• Odvození vztahu pro objem jehlanu se nám dochovalo už z antického Řecka, je však velmi komplikované. Postup, který máme zaznamenán v slavných Eukleidových Základech je totiž založen na velmi obecné metodě. Vypadá to poněkud podivně – skoro jako bychom obsah obdélníka počítali pomocí integrálů. Po celá tisíciletí se proto matematikové ptali – nejde to nějak jednodušeji? A tuto otázku si položíme i my dnes.

Zajímavosti z goniometrie

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 30–60 minut
• Jak lidé počítali hodnoty goniometrických funkcí a jak je počítáme dnes? Lze tabulku hodnot funkce sinus s přesností na pět desetinných míst zpracovat formou básně? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět s pomocí elementární geometrie a těch nejzákladnějších goniometrických vztahů.

Proč se tak jmenují? Aneb o kuželosečkách pod antickým drobnohledem.

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 20–30 minut
• Parabola, hyperbola, elipsa – proč se tak vlastně jmenují? A proč se vlastně nazývají kuželosečky křivky, které lze popsat rovnicemi druhého stupně? Obě otázky spolu úzce souvisejí, a tak se to všechno pokusíme dát dohromady pěkně „po anticku“ – s využitím elementární geometrie.

doc. RNDr. Antonín Slavík, Ph.D.

Úlohy o kloboucích

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 30–45 minut
• V posledních cca 20 letech jsou velmi populární úlohy z rekreační matematiky, ve kterých se jistý počet osob snaží uhádnout, jakou barvu má klobouk na jejich hlavě. Úloha má mnoho variant lišících se např. počtem barev a osob, skutečností, zda osoby hádají najednou nebo postupně, zda se vidí všichni navzájem a zda mají případně k dispozici některé dodatečné informace. Některé varianty jsou zcela elementární a vyžadují jen logické uvažování, v jiných případech se uplatní jednoduchá i pokročilejší matematika.

Neobvyklé sady hracích kostek

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 30–45 minut
• Snad žádný kurz elementární teorie pravděpodobnosti se neobejde bez úloh o hracích kostkách. Obvykle se jedná o klasické šestistěnné kostky ohodnocené čísly 1 až 6. Z pohledu matematiky je však přirozené studovat i některé modifikované druhy kostek, zejména kostky s libovolným počtem stěn a kostky, kde stěny nejsou očíslovány po sobě jdoucími přirozenými čísly. Nebudeme studovat jednotlivé kostky, ale zaměříme se na sady nestandardních kostek a ukážeme, že mohou vykazovat nejrůznější překvapivé až paradoxní vlastnosti.

RNDr. Martin Rmoutil, Ph.D.

Jak postavit matematické poznání na neotřesitelné základy

• 60–90 minut
• Matematiku přímo či nepřímo používá každý moderní člověk a lze bez obav prohlásit, že ji v nějakém (třeba jen zcela základním) smyslu používala drtivá většina všech lidí, co kdy žili. Víra v její funkčnost a užitečnost je podložena každodenní zkušeností každého, kdo je ochoten trochu přemýšlet. I když odhlédneme od vysoce komplikovaných a různorodých větví matematiky s důležitými aplikacemi ve vědě, víme přece, že pokud nás v obchodě ošidili, je na vině lidský faktor, nikoliv matematika. Jinak řečeno věříme, že počítáme-li „správně“, nemůžeme se nedobrat správného výsledku. Je ale tato pevně v nás zakořeněná víra opodstatněná? Abychom se mohli pokusit o odpověď, musíme se zamyslet nad tím, co to je matematika (čímž nepřímo vysvětlíme význam spojení „počítat správně“) a jaký má vztah ke světu. Nečekejte úplné řešení; odpovědi na tyto (a související) otázky se vyvíjely celá tisíciletí a je dobře možné, že se budou vyvíjet i v budoucnosti. Nicméně to, co lze o věci říci už nyní, vás nejspíše dost překvapí.

Implikace: různá její pojetí a jak je chápat

• 40 minut
• Společně se shodneme na tom, že výrok 2+2=5 ⟹𝑐𝑜𝑣𝑖𝑑𝑗𝑒 𝑛𝑒𝑏𝑒𝑧𝑝𝑒č𝑛á 𝑛𝑒𝑚𝑜𝑐 je pravdivý, a to bez ohledu na to, jaký je Váš názor na covid. Uvědomíme si také, že implikace Jestliže dnes je pondělí, pak zítra je čtvrtek je většinou pravdivá. Přesvědčím Vás také o tom, že pokaždé, když jsem byl na Měsíci, dal jsem si tam pivo. Co tyto příklady vypovídají o běžném chápání implikace v českém jazyce? K jakým nedorozuměním může vést nesoulad mezi různými pojetími této logické spojky? Musí být mezi antecedentem a konsekventem implikace nějaká souvislost? O těchto a dalších podobných otázkách bych se s Vámi rád zamyslel.

Matematika je věda o…

• 60–90 minut
• Matematika je základ všech oborů vyučovaných na MFF UK a má nenahraditelné aplikace i ve většině ostatních vědních oborů. Nemělo by tedy být překvapením, že předmětem jejího studia nejsou pouze „čísla a počty“. Cílem přednášky je na zábavných (a přitom důležitých) příkladech ilustrovat šíři konceptů, kterými se matematika zabývá.

Jsou všechny spojité funkce hladké?

• 60–90 minut
• Jak se matematika v průběhu věků vyvíjela, mnohokrát se stalo, že nás něčím zaskočila. Poskytla výsledky, které byly (a často dodnes) jsou v přímém rozporu s naší intuicí. Jak je to možné a jak se mohlo stát, že jsme přesto těmto výsledkům uvěřili? Je vůbec možné očekávat významný pokrok, pokud odmítáme uvěřit výsledkům, které naší intuici (předsudkům) odporují? Budu mluvit o konkrétní kategorii výsledků, které byly dlouho v rozporu s intuicí i těch nejlepších matematiků, konkrétně existence funkcí zvaných „monstra“. Nechte se překvapit, jak takové monstrum vypadá.

doc. RNDr. David Stanovský, Ph.D.

Problémy za milion

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45–90 minut
• V roce 2000 bylo zveřejněno sedm matematických problémů, tzv. Millenium Prize Problems, za jejichž řešení bylo nabídnuto milion dolarů. Tyto problémy se rychle vžily jako neoficiální program pro matematiku 21. století. V přednášce se pokusím vysvětlit středoškolským jazykem, co je podstatou (některých z) těchto problémů a proč matematici považují za důležíté se těmito otázkami zabývat.

doc. RNDr. Václav Kučera, Ph.D.

Fraktální geometrie přírody

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 30–45 minut
• Jaký tvar má mrak či hora? A co strom nebo blesk? Klasická geometrie nám nedává odpověď. Dají se tedy přírodní tvary popsat matematicky? Existuje vzorec pro list kapradiny? Odpovědi na tyto otázky jsou překvapivě jednoduché, intuitivní a krásné, nicméně trvalo dvě tisíciletí, než jsme se k nim dopracovali. Výsledné teorie a matematické nástroje se nyní rutinně používají ve všech možných aplikacích od modelování růstu nádorů po analýzu pohybu cen akcií. Vždy je ale spojuje jistá fascinující vizuální estetika.

RNDr. Jiří Dvořák, Ph.D.

Pravděpodobnost je pravítko, které v obchodě nekoupíte

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45–60 minut
• Podíváme se na klasickou definici pravděpodobnosti a také na obecnější, axiomatickou definici pravděpodobnosti. Uvidíme, že pravděpodobnost není dána shůry, ale je to prostě způsob, jakým se rozhodneme měřit různé jevy (množiny možných výsledků nějakého experimentu). Jde tedy o jakési pravítko, které měří množiny. Takových pravítek si můžeme představit celou řadu, a různá pravítka nám budou dávat různé odpovědi na otázky, které nás zajímají. Dále si ukážeme definici podmíněné pravděpodobnosti a uvidíme, že podmínění nějakým jevem jednoduše znamená úpravu našeho pravítka. Nakonec se podíváme, jak snadné je splést se při úvahách s podmíněnými pravděpodobnostmi, a zjistíme, že matematický zápis nám pomůže takovým chybám předejít.

doc. RNDr. Tomáš Bárta, Ph.D.

Hraje příroda Kámen, nůžky, papír? … o teorii her a evoluční biologii

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60–90 minut
• Hru Kámen, nůžky, papír předpokládám všichni znáte. Existuje v ní optimální strategie? Rozhodně to není hrát stále kámen. Ani tyto tři možnosti pravidelně střídat. Ani hrát 2× kámen, pak 3× nůžky a 1× papír a tak stále dokola. Všechny tyto strategie mají společnou vlastnost: jakmile protivník naši strategii odhalí, bude už jen vyhrávat. Nejlepší strategie je tedy taková, kdy ani my sami nevíme, co v příštím kole zahrajeme. Je třeba zapojit prvek náhody a pravděpodobnost. A jak to celé souvisí s evoluční biologií? …

doc. RNDr. Miroslav Zelený, Ph.D.

Proč něco nejde

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Řekneme si, co to je invariant, a ukážeme, jak je možné pomocí tohoto pojmu dokázat, že některé konstrukce či postupy nejsou možné. Podívame se na klasické řecké úlohy (trisekce úhlu, kvadratura kruhu, zdvojení krychle), Loydovu patnáctku a další příklady.

Informatika

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D.

Více než jen ChatGPT: Principy a možnosti současných nástrojů umělé inteligence

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45–90 minut
• Principy AI a strojového učení, možnosti současných AI nástrojů, právní aspekty AI. Lze realizovat jako frontální přednášku, anebo část pojmout jako praktický workshop s aktivním zapojením účastníků (pokud budou mít počítače).

doc. RNDr. David Hoksza, Ph.D.

Role bioinformatiky a cheminformatiky v počítačovém vývoji léčiv

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty, 60 minut
• V rámci přednášky se ponoříme do světa počítačového vývoje léčiv. Prozkoumáme cesty k objevování léčiv, včetně nákladů spojených s tímto procesem. Popíšeme roli bioinformatiky a chemoinformatiky spolu s pokročilými výpočetními metodami, jako je strojové učení a virtuální screening, které dnes napomáhají zrychlovat vývoj léčiv, zvyšovat efektivitu.

prof. RNDr. Roman Barták, Ph.D.

Co je a jak funguje umělá inteligence

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45 minut
• Umělá inteligence je v poslední době zmiňovaná snad na „každém rohu“. Co to ale vůbec je ta umělá inteligence? Na jakých principech funguje a kde všude ji můžeme najít? Přednáška nabídne odpovědi na tyto a další otázky a poodhalí, co se děje v zákulisí systémů umělé inteligence.

Mgr. Jindřich Libovický, Ph.D.

Jak je možné, že jazykové modely umí česky, i když je to nikdo neučil?

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• S asistenty založenými na jazykových modelech je možné si psát nejen anglicky, ale i česky a vlastně v jakémkoli jazyce. Děje se tak i přesto, že česky je pouze velmi malá část trénovacích dat a další ladění modelů většinou probíhá pouze anglicky. V přednášce se podíváme na to, jak přesně jazykové modely ve více jazycích fungují a jaká úskalí z toho plynou, když je chceme používat česky.

RNDr. Martin Holub, Ph.D.

Hrátky s pravděpodobností — teorie, simulace, aplikace

• Přednáška pro SŠ, 70 minut
• Kolikrát je potřeba hodit kostkou, aby padla šestka? Kolik různých čísel padne, hodíme-li naráz šesti kostkami? Jak je pravděpodobné, že v posluchárně sedí dva studenti s narozeninami ve stejný den v roce? Na těchto a podobných intuitivně názorných příkladech vysvětlíme, co je pravděpodobnostní rozdělení a jak lze pravděpodobnost nahodilých jevů teoreticky přesně spočítat, nebo odhadovat pomocí jednoduché počítačové simulace. Nakonec bude předvedena aplikace statistických modelů pro rozpoznávání autorství — za jistých předpokladů lze autora textu s vysokou spolehlivostí automaticky rozpoznat. Přednáška chce přístupnou formou demonstrovat základy aplikované pravděpodobnosti a statistiky. Z těchto základů vyrůstají i dnes populární modely umělé inteligence.

Fyzika

RNDr. Zdeňka Koupilová, Ph.D.

Témata:

• Elementární částice se zaměřením na historii nebo objev a význam Higgsova bosonu,
• Co lze najít z údajů o jaderných hmotnostech
• Jaderné záření
• Demonstrace vlastností jaderného záření s částicovou kamerou MX-10

Témata lze po dohodě pojmout jako přednášku či seminář pro studenty (spíše starší) nebo pro učitele. Něco lze udělat i na nižší úrovni.

Mgr. Matěj Ryston

Dilatace času (Seminář pro žáky i učitele) Odkud se bere předpověď teorie relativity, podle které čas neplyne pro všechny stejně? Jak víme, že je tento jev reálný a proč ho nepozorujeme běžně u nás na Zemi? Ve snaze odpovědět na tyto otázky se dotkneme speciální a obecné relativity bez nutnosti jejich předchozí znalosti a popíšeme si některé experimenty, které nás donutily přehodnotit náš postoj k času.

RNDr. Peter Žilavý, Ph.D.

Bloky pokusů pro žáky i učitele na témata:

• Elektromagnetická indukce (cca 1.5 – 2h)
• Cesta elektřiny od elektrárny ke spotřebiteli (cca 5–6h) (obsahuje Elektrický generátor, Trojfázovou soustavu, Přenos el. energie při vysokém napětí, Tajemství ochranného kolíku)
• Střídavé proudy (2h spíše pro učitele a pokročilejší žáky) (Rezistor, kondenzátor a cívka ve střídavém obvodu, Práce a výkon v obvodu střídavého proudu, Efektivní hodnota, Fázová regulace výkonu)
• Radioaktivita kolem nás (2 – 2.5h)
• Základní kurs práce s osciloskopem (3h) (pouze Praha – cca 6 lidí nebo Tábor – cca 12 lidí, dáno počtem osciloskopů k dispozici – k jednomu max. 2 účastníci)

Mgr. Marie Snětinová, Ph.D.

„Jak řešit početní fyzikální úlohy jinak“ (Přednáška pro učitele)

• proč vůbec pracovat s početními úlohami jinak;
• s čím mají studenti při řešení úloh problémy;
• jak bychom chtěli, aby úlohy řešili;
• co je pro to potřeba udělat;
• představení aktivit, práce s nimi
• diskuze

Vytváření strategie řešení fyzikálních úloh (Seminář pro žáky)

• Při vytváření postupu či seznamu rad si žáci mohou uvědomit, jaké kroky či strategie používají při řešení početních fyzikálních úloh a které kroky jsou pro řešení úloh důležité.
• aktivita na 2 vyučovací hodiny

Mgr. Věra Koudelková

Pokusová show Fyzika všemi smysly – bližší informace na: http://kdf.mff.cuni.cz/fyzikavsemismysly

Mgr. Pavel Váňa

Úvod do světa částic

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 90 minut
• Přednáška je úvodem do fyziky mikrosvěta. Začneme u nejúplnějších základů a poté se přesuneme k objevům, které vedly k formování tzv. Standardního modelu částicové fyziky.

Cesta ke Standardnímu modelu částicové fyziky

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 90 minut
• Přednáška je z části podobná Úvodu do fyziky částic, ale zaměřuje se na práci vědce a více se pak věnuje samostatným objevům a formování Standardního modelu. Je zaměřena pro posluchače, kteří již mají alespoň malý vhled do fyziky mikrosvěta.

Fyzikální show Radiace! (společně s Ondřejem Kořistkou)

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45 nebo 90 minut
• Být osvícený je prima, pokud jde o nápad, ale být ozářený, to už tak prima nezní.

Co je to radiace, radioaktivita a ionizující záření? Kde všude se s nimi setkáme? Ukážeme si, že když rozumíme ionizujícímu záření, tak se jej nemusíme vůbec bát. Zjistíme, jak se dá detekovat, nahlédneme do jeho využití v medicíně a jinde. Posvítíme si na to, jak se v případě pobytu v místě se zvýšenou radiací chovat, a mnoho dalšího!

Mgr. Marek Biroš

Čo vie o časticovej fyzike umelá inteligencia?

• Přednáška pro SŠ studenty, 45 minut
• Opýtal som sa ChatGPT ako to funguje v CERNe, kto bol boss všetkých bossov či čo robiť aby som mohol vstúpiť do časticového gangu …
• Vhodné pre skupinku do 30 žiakov na jednu vyučovaciu hodinu; 15 min – Zoznámenie sa študentov s krátkym textom vygenerovaným ChatGPT v mafiánskom štýle o časticovej fyzike (na požiadanie dodám mailom); 30 min – Beseda čo študentov zaujalo v texte, alebo čo by sa chceli opýtať ohľadom umelej inteligencie, časticovej fyziky alebo kariére vo výskume, v zálohe krátka prezentácia o AI a postupe ako som daný text vygeneroval

Generovanie učebných textov rýchlo a ľahko s umelou inteligenciou

• Workshop pro učitele
• Case study – uľahčenie si práce a zároveň zvýšenie kvality výuky. Ukážka môjho workflow s ChatGPT a rozbor tvorby štúdijných textov a spätnej väzby od žiakov.

RNDr. Vladimír Plicka, Ph.D.

Jak síť seismografů katedry geofyziky v Západním Řecku odhaluje tajemství skrytá pod povrchem

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45–60 minut
• Řecko patří mezi seismicky nejaktivnější oblast v Evropě. Proto již více jak 25 let budujeme ve spolupráci s řeckými kolegy seismickou síť v oblasti Peloponesu. Její činnost je důležitá k získání geofyzikálních dat, která nám pomáhají pochopit složité fyzikální procesy, které řídí vznik a následný vývoj zemětřesení. Vypravíme se (virtuálně) do Korintského zálivu a dozvíme se jak složité/jednoduché je nainstalovat seismograf a jak s jeho pomocí můžeme zkoumat tektonické procesy hluboko pod zemským povrchem.

RNDr. Martina Kekule, Ph.D.

K čemu může být užitečná vizualizace očních pohybů žáků aneb eyetracking nejen ve fyzikálním vzdělávání

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Co je to metoda eyetrackingu (oční kamery), jak měříme oční pohyby a jak jejich vizualizace může být užitečná obecně ve vzdělávání. Dále se podíváme na konkrétní možnosti využití ve fyzikálním vzdělávání v oblasti učení se z učebnic a řešení úloh. A to nejen ve výzkumu, ale v čem konkrétně může mít přínos i pro učitele v praxi. Podíváme se na reálné příklady/ data, jejich vizualizaci a následnou interpretaci. V případě lokace v Praze Tróji si mohou účastníci kameru vyzkoušet na vlastní oči.

doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc.

Mikrosvět, aneb z čeho je všechno složeno a jak to drží pohromadě.

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 45 minut
• Základní představení současného „standardního modelu mikrosvěta“, tedy fundamentálních částic a jejich interakcí. V případě zájmu posluchačů lze domluvit pokračování.

K čemu jsou urychlovače a jak se experimentuje v částicové fyzice.

• Princip částicových experimentů a ilustrace některých současných, zvláště s českou účastí.

Jak může vypadat kariéra ve vědě na příkladu současných českých částicových fyziků.

• Může to přinášet uspokojení, radost, peníze? Nevede rovnou do blázince?

Jaký má smysl základní výzkum ve fyzice, když neslibuje žádné bezprostředně použitelné aplikace? Kdo ho platí?

• Do hodin fyziky nebo občanské výchovy? Pro média i politiky je to občas těžká otázka …

Mgr. Vojtěch Pleskot, Ph. D.

CERN: největší experimenty na zkoumání nejmenších částic

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Laboratoř CERN provozuje nejvýkonnější urychlovač částic na světě. Hledá s ním odpovědi na velmi základní otázky. Lze hmotu dělit donekonečna? Jak vypadal vesmír ve chvíli svého vzniku? Odkud se bere hmotnost částic? Přijďte si o nich popovídat do Městské knihovny Písek a kromě toho se dozvíte, proč je ke studiu těch nejmenších částic zapotřebí detektorů velkých jako desetipatrový dům.

prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc.

Jádro ve službách války – fyzikální pozadí filmu Oppenheimer

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 90 minut
• Atomová jádra v sobě ukrývají obrovskou energii. Jak toto energii uvolnit se zjistilo právě na počátku Druhé světové války – začal závod ve vývoji jaderné bomby. V přednášce představíme dramatický příběh jaderného štěpení a nastíníme fyzikální pozadí událostí, které byly zobrazeny ve filmu Oppenheimer.

Mgr. Martin Rybář, Ph.D.

Malé a velké třesky v CERNu

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Krátce po Velkém třesku byl vesmír tvořen velmi horkou a hustou hmotou složenou z kvarků a gluonů, elementárními částicemi, které jsou spolu s elektrony základní stavební prvky hmoty kolem nás. Tuto kvark-gluonovou polévku lze připravit ve srážkách na výkonných urychlovačích, jako je například LHC v laboratoři CERN. Budeme spolu putovat zpět v čase až do mikrosekund po Velkém třesku a dozvíte se jak tyto experimenty fungují a jak tuto extrémně horkou hmotu vytváříme a zkoumáme v laboratoři.

Recept na výrobu hmoty ze světla

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.

Extrémní stavy hmoty

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Přemýšleli jste někdy nad tím, co se stane s hmotou při extrémním stlačování nebo zahřívání? Jaká byla forma hmoty krátce po velkém třesku nebo jaké jsou vlastnosti hmoty uvnitř astronomických objektů jako jsou neutronové hvězdy? V úvodu této přednášky si řekneme, z čeho se skládá hmota hmota kolem nás na té nejelementárnější úrovni. V druhé části se pak tyto otázky pokusíme odpovědět. Dozvíte se také, jak dosáhnout takových extrémních podmínek v laboratoři.

Symetrie vesmíru a podivuhodný květák

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Symetrie fascinovala filozofy, matematiky, fyziky, umělce i architekty již od starověku. Nikdo si ale není dodnes jistý, proč je symetrie všude kolem nás – krása květin a zvířat, sněhových vloček, krystalů, ale i galaxií a dalších vesmírných objektů. Vytváří příroda symetrie nebo snad symetrie vytvářejí přírodu? Existuje nějaké spojení mezi symetrií a základními fyzikálními zákony?

Speciální teorie relativity a její paradoxy

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Albert Einstein nám na počátku 20. století obrátil fyziku vzhůru nohama. Čas už neplyne každému stejně rychle a vzdálenost mezi místy připadá různým pozorovatelům jinak velká. Na první pohled je speciální teorie relativity plná paradoxů. Jako například známý paradox dvojčat: které dvojče stárne pomaleji? To v raketě nebo to na zemi? I to se dozvíte v této přednášce. Ukážeme si cestu od Einsteinových úvah o rychlosti světla vedoucí k tomu, že neexistuje nic jako absolutní přítomnost, až k jeho objevu nejslavnějšího vzorce na světě: E = mc².

RNDr. Jakub Vaverka, Ph. D.

Pokusy s vakuem

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 50 minut
• Několik základních experimentů s vakuem, jak se chovají předměty ve vakuu a vysvětlení co to vlastně vakuum je a k čemu nám je dobré.

Jak na nás fouká Slunce.

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Přednáška o vztahu Země-Slunce. Od slunečních skvrn, přes sluneční vítr, až po vznik polárních září a důsledků pro lidstvo.

Jak se měří kosmické počasí.

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60 minut
• Stručný úvod do kosmické fyziky se zaměřením na družicová měření kosmického plazmatu. Jak se navrhují, vybírají a připravují družice pro příští vědecké mise včetně těch, na kterých se podílí matematicko-fyzikální fakulta.

doc. RNDr. Karel Houfek, Ph. D.

Interference a rezonance v atomové a molekulové fyzice

• Přednáška pro SŠ a VŠ studenty i pro učitele, 60–90 minut
• Kdo se zajímá o kvantovou mechaniku, téměř určitě slyšel o dvouštěrbinovém experimentu, při kterém dochází k interferenci dvou možných procesů, pokud není známo, kterou štěrbinou dopadající částice prošla. Podobný interferenční jev se pozoruje i při srážkách elektronů s molekulami, když nemáme možnost zjistit, co se přesně během srážky stalo. Jde obvykle o rezonanční procesy, při kterých dochází k dočasnému zachycení dopadajícího elektronu na molekule a které je možné studovat a vysvětlit v rámci kvantové mechaniky. V přednášce se pokusím tyto jevy ilustrovat pomocí počítačových simulací a ukázat bohatost světa interakcí atomů a molekul s elektrony, případně s dalšími časticemi.

Odborná angličtina

Je možné připravit přednášku a/nebo workshop na následující témata:

• Angličtina ve vědě
• Angličtina v přírodních vědách
• Angličtina v matematice

Katedra nabízí jazykové kurzy, které je možné navštěvovat v rámci mimořádného studia (pokud je volná kapacita). Jedná se nejen o kurzy obecně-odborného jazyka, ale také kurzy se specifickým zaměřením:

• Angličtina pro matematiky
• Angličtina pro fyziky
• Angličtina pro informatiky
• Akademická angličtina

V rámci mimořádného studia lze rovněž nabídnout možnost skládat mezinárodní zkoušku z odborného jazyka UNIcert III, English for Mathematicians se zaměřením na matematiku (www.mff.cuni.cz/unicert).

Kontakt: PhDr. Miluša Bubeníková, Ph.D., e-mail: milusa.bubenikova@matfyz.cuni.cz

Nabídka témat SOČ či projektů pro žáky

Matematika

RNDr. Jana Hromadová, Ph.D.; mail: Jana.Hromadova@mff.cuni.cz

• Geometrický rozbor vybrané stavby + model
• Měření v přírodě

RNDr. Vlasta Moravcová, Ph.D.; mail: Vlasta.Moravcova@mff.cuni.cz

• Plochy a objemy Archimédových mnohostěnů středoškolskými metodami

PhDr. Alena Šarounová, CSc.; mail: Alena.Sarounova@mff.cuni.cz

• Kulová plocha
• Geometrie starého Egypta

Informatika

Připravujeme.

Fyzika

Mgr. Matěj Ryston; mail: matej.rys@gmail.com

• 3D tisk zaměřený na fyziku
  • Pro zájemce o 3D tisk, vlastní 3D tiskárna velkou výhodou, ale není nutností. Výroba a úpravy fyzikálních pomůcek, případně návrh vlastního experimentu s využitím 3D-vytištěných součástí.
• Jednoduché počítačové simulace ve fyzice
  • Mnoho fyzikálních situací neumíme vyřešit „na papíře“, proto důležitou součástí fyzikova arzenálu jsou i numerické metody, jak dané rovnice vyřešit pomocí počítače a výsledky následně vizualizovat. Vhodné pro studenty se vztahem k programování. Zahrnuje vytvoření vlastního programu pro řešení vybraného fyzikálního problému a vizualizaci získaných dat, například pomocí platformy VPython (http://vpython.org).