Směrnice děkana č. 14/2015

Plán krizové připravenosti Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze

OBSAH:

A) ZÁKLADNÍ ČÁST

  1. Působnost a odpovědnost krizové připravenosti
  2. Charakteristika organizace krizového řízení
  3. Krizová rizika a zajištění krizových opatření
  4. Další podklady a zásady

B) PŘÍLOHOVÁ ČÁST

  1. Přehled sil a prostředků
  2. Operační plány
  3. Plán akceschopnosti
  4. Plán spojení
  5. Plán materiálního a technického zabezpečení (MTZ)
  6. Plán zdravotnického zabezpečení
  7. Mapa rizik a přehledové mapy objektů

PŘÍLOHY
Přehledové mapy objektů

Kompletní znění směrnice č. 14/2015 ke stažení (pdf)


A. ZÁKLADNÍ ČÁST

1. PŮSOBNOST, ODPOVĚDNOST KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI

Název zpracovatele PKP

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE „UNIVERSITAS CAROLINA PRAGENSIS“

Matematicko – fyzikální fakulta

Děkan fakulty (titul, jméno příjmení): prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc.

Tel: 95155 4234
E-mail: honza@kam.mff.cuni.cz

Sekretariát děkana
Pracovníci: Terezie Pávková
Telefon: 95155 1289
Fax: 95155 1289
E-mail: Terezie.Pavkova@mff.cuni.cz
Adresa: Praha 2, Ke Karlovu 3, 121 16

Tajemník fakulty: Ing. Antonín Líska
E-mail: liska@dekanat.mff.cuni.cz
Tel.: 95155 1288

Sekretariát tajemníka
Sekretářka: Jana Ježilová
Telefon: 95155 1291, 22492 3892
Fax: 95155 1292
E-mail: jezilova@dekanat.mff.cuni.cz
Adresa: Praha 2, Ke Karlovu 3,121 16

Pracovník pověřený plněním úkolů ochrany obyvatelstva: Ing. Oldřich Zoubek
Telefon: 602 326 751
E-mail: pbt@dekanat.mff.cuni.cz
Adresa: Malostranské nám. 25 118 00 Praha l

Úkoly pracovníka krizové připravenosti

Pracovník pověřený plněním úkolů ochrany obyvatelstva (dále jen pracovník CO) a zajišťováním úkolů souvisejících s prevencí.

V rámci uvedené odpovědnosti řeší úkoly zejména v těchto v oblastech:

  • obrany, ochrany a bezpečnosti,
  • přípravy k civilní obraně a ochraně obyvatelstva,
  • ochrany služebního tajemství,
  • mobilizačních příprav.

Realizace výše uvedených úkolů se v běžné náplni činnosti soustřeďuje na tvorbu, novelizaci a aktualizaci krizových, havarijních a povodňových plánů, plánů dosažitelnosti a vyrozumění vedoucích akademických funkcionářů.

Pracovník CO spolupracuje s Bezpečnostním odborem rektorátu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen BO RUK), oddělením civilní obrany a ochrany obyvatelstva úřadu místně příslušné městské části, Hasičským záchranným sborem a složkami Integrovaného záchranného systému.

V oblasti krizového managementu, branné pohotovosti státu a při řešení mimořádných situací je jeho činnost určována děkanem, tajemníkem, resortem MŠMT, MV, HZS ČR, Magistrátem hl. m. Prahy a BO RUK v souladu s normativy České republiky.


2. CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ (KŘ)

Krizovým řízením podle § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu, vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Organizační struktura fakulty Složení krizového štábu (KŠ):

  • vedoucí KŠ – děkan MFF
  • zástupce vedoucího KŠ – zástupce děkana

Proděkan pro vědeckou činnost a zahraniční styky, zástupce děkana
Proděkan pro studijní záležitosti
Proděkan pro koncepci studia
Proděkan pro rozvoj
Proděkan pro fyziku
Proděkan pro informatiku
Proděkan pro matematiku
Proděkan pro PRopagaci
Tajemník
Vedoucí správy budov

Počet členů KŠ je určen v souladu s rozhodnutím děkana fakulty a rozsahem předpokládaných úkolů při řešení krizových situací. Pracovištěm krizového řízení je budova Ke Karlovu 3, Praha 2, PSČ 121 16, 2NP, m. č. M129.

Charakteristika odborných činností ochrany obyvatelstva

Podle ustanovení Ústavního zákona č. 110/98 Sb., je základní povinnosti státu mimo jiné i ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. Prevence a eliminace důsledků pohrom ohrožujících lidské životy spadá do působnosti resortu státní správy MŠMT, samosprávy a představitelů právních objektů. Koordinaci úkolů civilní ochrany (dále jen CO) v rámci hl. m. Prahy zabezpečuje Magistrát hl. m. Prahy a na UK BO RUK na fakultě krizový štáb.

Krizový štáb zabezpečuje především tyto úkoly:

  • včasné varování zaměstnanců a studentů před hrozícím nebezpečím,
  • aktuálnost zpracované dokumentace krizového řízení,
  • vytvoření a přípravu jednotek CO,
  • účelné využití přidělených prostředků CO a jejich následnou reaktivaci.

Při zásahu:

  • zodpovídá za realizaci rozhodnutí děkana nebo a kontroluje jejich provedení,
  • organizuje součinnost se všemi spolupůsobícími záchrannými složkami,
  • zajišťuje vedení jednoduché výkazové dokumentace.

Za krizové situace:

  • zajišťuje aktivaci vyčleněných suterénních a sklepních prostor pro potřebu provizorního ukrytí,
  • udržuje nepřetržitou součinnost s orgány krizového řízení příslušné městské části a krizovým štábem UK. V souladu s jejich pokyny organizuje opatření pro ochranu zaměstnanců a studentů před hrozícím nebezpečím,
  • zabezpečuje doplňování jednotek CO a jejich průběžnou přípravu,
  • zabezpečuje činnost krizového štábu.

Specifické odborné činnosti potřebné k řešení krizové situace jsou zabezpečovány v návaznosti na prvky Integrovaného záchranného systému v součinnosti s odborem krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy, krizovým štábem příslušné městské části Prahy a Hasičským záchranným sborem hl. m. Prahy.


3. KRIZOVÁ RIZIKA A ZAJIŠTĚNÍ KRIZOVÝCH OPATŘENÍ

Charakteristika krizových stavů

O normálním fungování společnosti (stav klidu) hovoříme, jestliže nehrozí společností žádné závažné nebezpečí. Pokud v důsledku mimořádné události vznikne nebezpečí, které společnost ohrožuje nad míru „obecně přijatelnou“, je narušen normální stav. V důsledku mimořádné události nastává krizová situace nevyvolávající ještě požadavek, který si vyžaduje přijetí krizových opatření. Teprve intenzita působení a možné následky poruchy jsou rozhodné pro určení způsobu jejího odstranění. Mimořádná událost tak sama o sobě ještě není důvodem pro vyhlášení krizového stavu. Požár, průmyslová nebo ekologické havárie, aj. jsou mimořádnou událostí, k jejímuž řešení postačí standardní prostředky a způsoby jejího řešení. Pokud jsou tyto prostředky a způsoby nedostačující a státní mechanismus není schopen situaci běžně zvládnout, může mimořádná událost přerůst v krizovou situaci, k jejímuž řešení a překonání se vyhlašuje krizový stav.

Limitujícím prvkem pro vznik krizové situace je dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR rozsah ohrožení nebo narušení bezpečnosti státu, při němž již nejsou příslušné orgány schopny tuto situaci řešit standardními prostředky, kterými jsou v rámci svých pravomocí vybaveny.

Krizová situace zahrnuje nejen vojenské ohrožení (vojenská krizová situace), ale též násilné ohrožení demokratického zřízení, chodu hospodářství, základních lidských práv a svobod nebo masové narušení státních hranic migrujícími cizinci, jiné vážné narušení veřejného pořádku nebo jiné ohrožení, která přímo nesouvisí s obranou státu. Dále ohrožení při vzniku živelních pohrom, ekologických katastrof, průmyslové havárie velkého rozsahu, zhroucení zásobování nezbytnými produkty nebo ztrátu jejich zdrojů, hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí – aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zločinu a terorismu, hrozba pumovým atentátem aj. (nevojenská krizová situace).

Druhy krizových stavů:

  • nouzový stav
  • stav nebezpečí
  • stav ohrožení státu
  • válečný stav

Tyto situace právní řád vzájemně rozlišuje podle rozsahu jimi způsobených škodlivých následků s ohledem na subjekt řízení a tento rozsah ohrožení označuje jako nouzový stav, stav nebezpečí, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav nebo stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo celé území státu. Válečný stav se vyhlašuje jen pro celé území státu.

Nouzový stav a stav nebezpečí – jsou nevojenskými (civilními) krizovými stavy, které se vyhlašují při vzniku nebo hrozbě vnitřního ohrožení státu či jeho územně správního obvodu, kdy jsou ve zvýšené míře ohroženy životy, zdraví, majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Válečný stav – je vojenským krizovým stavem, který se vyhlašuje při vzniku vnějšího nebo vnitřního vojenského nebezpečí (ohrožení) státu.

Stav ohrožení státu – má specifickou (smíšenou) povahu. Lze jej vyhlásit jak při vzniku vnitřního nebezpečí jako civilní krizový stav, tak i jako vojenský krizový stav při vzniku nebo hrozbě vojenského nebezpečí. Pokud je vyhlášen jako civilní krizový stav, je nejvyšším krizovým stavem pro krizové situace, které nesouvisí s obranou státu. Hrozící nebo vzniklé nebezpečí musí být schopné ohrozit svrchovanost státu nebo jeho územní celistvost anebo jeho demokratické základy. Zákony o krizovém řízení a o integrovaném systému počítají s možností vyhlásit stav ohrožení státu i za mimořádných událostí, které jsou např. výsledkem přírodních vlivů (povodně, požáry, zemětřesení aj.)

Při nevojenském ohrožení se nouzový stav a stav nebezpečí podle ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona vyhlašují na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu lze se souhlasem příslušného orgánu (hejtman kraje, v Praze primátor hl. m. Prahy – stav nebezpečí, vláda – stav nebezpečí, Poslanecká sněmovna – nouzový stav) prodloužit na dobu nezbytně nutnou k odstranění mimořádné události. Krizové stavy lze prodloužit vždy jen o dobu, která je nejvýše přípustná pro jejich účinnost. Doba, na níž lze nouzový stav a stav nebezpečí vyhlásit, může být i kratší než stanoví právní předpisy. Totéž platí pro případ prodlužování jejich platnosti. Při vojenském ohrožení se účinnost stavu ohrožení státu nebo válečného stavu časově neomezuje.

Vyhlášení krizového stavuje podmíněno:

  1. vznikem krizové situace nebo její hrozbou;
  2. výjimečným rozsahem vzniklých nebo možných škodlivých následků;
  3. užitím krizových opatření.

Samotné krizové situace se mohou lišit podle charakteru mimořádné události. Mimořádná událost může mít charakter obecného ohrožení (např. válka) nebo charakter ohrožení lokálního (např. přírodní pohroma, epidemie). Na charakteru mimořádné události jsou závislé způsoby jejího řešení a použité druhy prostředků vedoucí k jejímu zvládnutí.

Krizové stavy se vyhlašují v případě, kdy je mimořádnou událostí ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně. Za mimořádnou událost, při níž může být vyhlášen krizový stav, je považována též živelní pohroma, ekologická nebo průmyslová havárie či nehoda.

Jestliže je stav ohrožení státu vyhlášen při krizových situacích souvisejících sebranou státu, je předstupněm válečného stavu. Válečný stav se naopak v pojetí právního řádu ČR rovná válce, je Válečný stav je možné vyhlásit jen za situace, kdy došlo k vojenskému napadení republiky a stejně tak v případě, kdy došlo k vojenskému napadení smluvního partnera ČR, pokud se k tomu republika zavázala mezinárodní smlouvou (spojenecká smlouva – závazek o společné obraně proti napadení).

Za stavu ohrožení státu lze činit opatření, která jsou podmíněna aktem vyhlášení tohoto stavu. Mohou jimi být krizová opatření související s civilním ohrožením státu nebo s vojenským ohrožením. Může ale dojít i ke společnému užití opatření určených zvlášť pro vojenský a zvlášť pro civilní stav. Po vyhlášení vojenského stavu ohrožení státu lze užít krizová opatření určená pro civilní stav ohrožení státu jen v míře, která souvisí s vojenskými krizovými situacemi. Tedy, realizovaná opatření nesouvisejí s vedením bojových operací, ale souvisejí s likvidací jejich následků (např. požáry, záplavy a povodně způsobené zničením vodních přehrad a nádrží, škody na životním prostředí vyvolané vojenskými útoky proti chemickému průmyslu).

V souvislosti s krizovými stavy při vojenském ohrožení státu se užívá pojem „branná pohotovost státu“ – přechod státu z mírového stavu na stav válečný. Platná branně-bezpečnostní úprava již tento pojem nezná. Jeho zrušení bylo provedeno zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Některé právní předpisy ale nadále tento pojem užívají (např. zákon o soudech a soudcích, o státním zastupitelství). Branná pohotovost státu tak stále vyvolává jisté právní následky. Zákonem č. 223/1999 Sb. byla branná pohotovost státu ve všech ustanoveních trestního zákona nahrazena slovy „stav ohrožení státu“ a „válečný stav“.

Rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu má formu usnesení parlamentu (stav ohrožení státu, válečný stav). Rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, denní tisk, internet); stejné platí pro případ jeho zrušení.

Ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví, že vláda musí současně s vyhlášením nouzového stavu vymezit, která základní práva a svobody se omezují a jaké povinnosti stanovené zákonem se ukládají. Obdobně se postupuje v případě vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu při zajišťování obrany státu. Přijatá krizová opatření se zveřejňují prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Dnem, jímž nabylo účinnosti rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu, mohou nabýt účinnosti i vyhlášená krizová opatření. Zrušením krizového stavu pozbývají platnosti a účinnosti v jeho rámci přijatá krizových opatření.

Stav nebezpečí se vyhlašuje na krajské nebo okresní úrovni. Vyhlášení se děje formou nařízení. Pravidla vydávání právních předpisů kraje upravuje zákon č. 129/2000 Sb., okrajích (krajské zřízení).

Možná rizika a krizové situace ohrožující území hlavního města Prahy

Území hlavního města Prahy je charakteristické vysokou koncentrací obyvatelstva, největším střediskem průmyslové výroby v České republice, mohutným uzlem silniční, železniční a letecké dopravy, správním a kulturním centrem evropského významu. Tato charakteristika se plně vztahuje na UK, kde je rovněž vysoká koncentrace osob a v prostorách UK jsou umístěny hmotné a kulturní hodnoty nedozírné ceny a v řadě případů zcela nenahraditelné.

Vzhledem k používání hořlavých, výbušných, radioaktivních a jiných nebezpečných látek v průmyslové výrobě, četnosti přeprav nebezpečných nákladů a zvláště pak při živelních pohromách se v Praze vyskytují potencionální zdroje velkých havárií, krizových situací a katastrof, spojených s ohrožením zdraví, životů a majetku obyvatel, včetně negativních dopadů na životní prostředí. Z ohrožujících objektů jsou významně zastoupeny objekty z odvětví zabývajících se výrobou a skladováním barev a laků, výrobou léčiv, úpravny vody, mrazírny, zimní stadiony atd. Velké průmyslové objekty jsou soustředěny především do východní části hl. m. Prahy. Značná část údolní zástavby města je v zátopové oblasti vodních děl Vltavské kaskády, případně vodních děl (VD) místního významu dislokovaných na území města (VD Hostivař a VD Džbán).

Závažnost, velikost postiženého území a čas nutný k zvládnutí krizového stavu bude určující pro zapojení ústředních a územních orgánů státní správy při řešení krizové situace. V případě krizové situace místního významu bude její překonání řízeno především Úřadem městské části a starostou příp. Magistrátem hlavního města Prahy a primátorem hlavního města Prahy. Ústřední orgány státní správy se zapojí v případech, kdy regionální správa nebude schopna svými dostupnými prostředky vzniklou situaci zvládnout, nebo krizová situace přesáhne rámec regionu, případně její účinky budou střednědobého až dlouhodobého charakteru.

Závažnost krizové situace je dána:

  • ztrátami na lidských životech, velikostí devastace životního prostředí, ekonomickými

škodami, poškozením nebo zničením kulturních hodnot,

  • náročností prevence před ohrožením ze zdrojů ničivých a škodlivých faktorů,
  • možností realizace záchrany postižených osob, hmotných a kulturních hodnot,
  • náročností likvidace následků a obnovy životního prostředí, ekonomiky a normalizace

společenských vztahů.

Hl. m. Praha je největší dopravní křižovatkou České republiky, z čehož pramení i stupeň možného nebezpečí vzniku krizové situace (zvláštní nebezpečí pro silniční dopravu znamená silniční sjezd na Barrandovský most, případně vzletový a přistávací koridor letiště Ruzyně a Kbely).

Možná rizika:

Výstupy z analýzy rizik

Analýza rizik na daném území umožňuje provést identifikaci zdrojů rizik, potenciálních ohrožujících událostí a jejich hodnot z hlediska pravděpodobnosti jejich vzniku a možných dopadů na fungování fakulty, součásti. Na jejím základě lze plánovat a zajistit odpovídající síly a prostředky a najít postupy pro řešení krizových situací.

Možné krizové situace ohrožující UK, fakultu, součást.

  1. Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.
  2. Technologické havárie – požáry, výbuchy, destrukce.
  3. Radiační havárie.
  4. Povodně a záplavy.
  5. Narušení hrází významných vodohospodářských děl s následným vznikem zvláštní povodně.
  6. Hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí – aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zločinu a terorismu.
  7. Hrozba pumovým atentátem.

Charakteristika a možné dopady krizových situací na obyvatelstvo

1. Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

Postižení zdravotního stavu obyvatelstva ve velkém rozsahu, nevratné zdravotní změny -intoxikace, poleptání, genetické změny, alergie, postižení funkčnosti lidských orgánů aj. Rizikovým územím je celé teritorium hl. m. Prahy.

2. Technologické havárie – požáry, výbuchy, destrukce

Při silném výbuchu dochází k poškození zdravotního stavu obyvatelstva ve velkém rozsahu, vznikají nevratné zdravotní změny – mechanické úrazy, postižení pohybového ústrojí, popáleniny, psychické poruchy aj. Následky výbuchu bývají značné a závažné – mechanické poruchy staveb popř. jejich zhroucení, zranění až usmrcení osob v blízkosti výbuchu účinkem tlakové vlny případně výbuchem odmrštěnými předměty. Sekundárním následkem výbuchu vzniká velmi často panika. Rizikovým územím je celé teritorium hl. m. Prahy.

3. Radiační havárie

V jaderně energetickém zařízení (JEZ) může docházet k drobnějším poruchám a menším haváriím jako v kterémkoliv jiném výrobním objektu. Jedná se o selhání zabezpečujících systémů, která nemají vztah k jadernému riziku. Nadprojektové havárie JEZ s výronem radioaktivních a toxických látek do okolního životního prostředí a sídelních aglomerací v jeho okolí jsou vzhledem k nevratnosti působení jaderného záření na vše živé svými následky nejrizikovější. Příčinou vzniku nadprojektových havárií je úplné selhání bezpečnostních opatření a jistících technických prvků, dále hazardní způsob řízení prací v objektu, úplně selhání lidského faktoru a to jak obsluhy, tak i řídících pracovníků. Vněobjektovými příčinami vzniku nadprojektové havárie JEZ může být zemětřesení, pád letadla nebo meteoritu na objekt, záměrná diverzní nebo teroristická akce, cílená válečná akce.

V důsledku uvedených příčin dochází k ohrožení lidských životů a zdraví ve velkém rozsahu, ohrožení všech biologických druhů s následkem na kvalitu potravin, znehodnocení vodních zdrojů, omezení dodávek el. proudu, omezení pohybu osob, zničení energetického zdroje, postižení sociální situace ve státě, panika, obavy, hysterie.

Na území hl. m. Prahy se nachází jaderné zařízení na Matematicko-fyzikální fakultě v Troji, kde je školní reaktor o výkonu 5 kW. Provoz tohoto zařízení zabezpečuje ČVUT FJFI (České vysoké učení technické, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská).

V Ústavu jaderného výzkumu v Řeži (severně 8 km Praha) jsou dva výzkumné reaktory o výkonu 0–10 MW, současně se v tomtéž prostoru nachází sklad vyhořelého paliva a sklad vysoce aktivních radioaktivních odpadů. Ostatní zdroje záření, jako např. rentgenové přístroje, nebudou mít vliv na hodnocené atributy společnosti. Území hl. m. Prahy však může být ohroženo radiační havárií vzniklou z „vnitřních“ příčin (technologická havárie JEZ na území ČR nebo mimo něj) nebo radiační havárií vzniklou z „vnějších“ příčin (teroristická hrozba). Rizikovým územím je celé teritorium hl. m. Prahy.

4. Povodně a záplavy

Poškození lidského zdraví, smrt utonutím, poškození až zničení staveb a obydlí, komunikačních sítí, poškození až vyřazení elektrických rozvodů, narušení potrubních systémů -plyn, vodovodní a kanalizační řad, ropovody aj., znehodnocení vodních zdrojů, hnilobné a rozkladné procesy – vznik epidemií, narušení skladového hospodářství – potraviny, spotřební zboží, poškození až zničení organických materiálů textilií, dřeva aj.

Rizikovým územím jsou údolí Vltavy, Berounky a potoků protékajících hl. m. Prahou, tedy nejníže položená místa Prahy.

5. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně

Prolomení přehradní hráze může nastat v důsledku špatného geologického průzkumu zemského povrchu. Může dojít k rozrušení okolních svahů působením vody, uvolnění velkého množství horniny ze svahů a následnému prolomení přehradního tělesa. Tlakem vody na podložní vrstvy může vzniknout zemětřesné ohnisko a po zemětřesení k prolomení přehradní hráze. Přehradní těleso se může prolomit nedodržením stavební technologie nebo špatnou projektovou přípravou nerespektující lokální – obecné zvláštnosti.

Území hl. m. Prahy a tudíž i UK jako celku či některé fakulty a součásti UK jsou z hlediska zvláštní povodně ohroženy vodními díly Vltavské kaskády, zejména vodními díly Orlík a Slapy. V případě vzniku zvláštní povodně nelze vyloučit značné ztráty na životech osob z důvodů neuposlechnutí výzev k opuštění ohrožených prostor, v důsledku destrukce objektů, zaplavení prostor metra atd.

Dochází ke zničení přehradního tělesa, devastaci svahů přehrady, k obrovským škodám v údolí pod přehradou, ke ztrátám na lidských životech, jsou ničena lidská obydlí, infrastrukturní sítě, komunikace, průmyslové závody, zemědělská produkce, lesní porosty. Rizikovým územím je celé údolí koryta Vltavy.

6. Hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí – aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zločinu a terorismu

Hrozba nebo provedení teroristických akcí mohou být vyvolány bez zjevné (přímé) příčiny a souvislosti na konkrétní politickou situaci. Vyznačují se nekompromisními, stupňovanými a obtížně splnitelnými požadavky teroristů a jejich nepředvídatelnými reakcemi. Průběh akcí nelze zpravidla časově a obsahově vymezit a může mít značný vliv na normální fungování fakulty. Následkem jsou velké ztráty na životech, značné materiální ztráty na objektech, ekonomická recese, obavy, strach, panika, hysterie, ztráta kvality života, všeobecná sociální nejistota.

Hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí mohou zasáhnout přímo objekty fakulty, ohrožení může vzniknout i v důsledku hrozby nebo provedení závažných teroristických akcí v její blízkosti. Rizikovým územím je celé teritorium hl. m. Prahy.

7. Hrozba pumovým atentátem

Charakteristika vzniku, provedení hrozby pumovým atentátem a jeho následky jsou obdobné jako u hrozby nebo provedení závažných teroristických akcí. Vzniká nejistota, obavy, strach, panika, ztráty na životech, materiální škody na objektech. Rizikovým územím je celé teritorium hl. m. Prahy.


4. DALŠÍ PODKLADY A ZÁSADY

Přehled krizové a ostatní související legislativy

Krizová připravenost:
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon).
Nařízení vlády č.462/2000 Sb., k provedení §§ zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
Zákon č.239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému.
Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.
Vyhláška MV č.380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Zákon č.237/2000 Sb., kterým se mění zákon č.!33/1985Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky.
Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti výkonu státního požárního dozoru.
Vyhláška MV č.247/2001 Sb., o organizace a činnosti jednotek požární ochrany.
Zákon ě. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních při krizových situacích.
Vyhláška SSHR č.498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy.
Zákon č. 51/2000Sb., o telekomunikacích a změně dalších zákonů.
Zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou (zákon o státní pomoci při obnově území).

Připravenost k obraně státu:
Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech. (branný zákon),
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní a náhradní služby a vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

(k tomu dalších 18 prováděcích norem publikovaných postupně ve sbírce zákonů od konce roku 1999), včetně Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením č. 168/1991 Sb.

Připravenost havarijní, povodňová a jiná:
Zákon č.353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech (zákon o prevenci závažných havárií).
Vyhláška MV č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.
Vyhláška MV č. 383/2000Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (viz zákon č. 157/1998 Sb., ve znění 352/1999Sb.).
Vyhláška MZP č.8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu.
Nařízení vlády č. 6/2000Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrolního postupu při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.
Vyhláška MŽP č.7/2000Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.
Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích.
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbrani, ve znění pozdějších předpisů.

Atomová energie:
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon).
Vyhláška SUJB č.184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

Povodňové plánování:
Zákon č. 254/2001Sb., o vodách (vodní zákon).
Nařízeni vlády č. 100/1999 Sb. o ochraně před povodněmi.

Záchranné a humanitární operace:
Nařízení vlády č. 463/2000Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva.
Zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o ČSCK.

Správní agenda:
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon).
Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
Zákon č.147/2000 Sb., o okresních úřadech, který vstupuje v platnost dnem voleb do zastupitelstev krajů /12. 11. 20007.
Zákon č.128/2000 Sb., o obcích.
Vyhláška MV č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č.437/2000 Sb.
Zákon č.131/2000 Sb., o hl. m. Praze.
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků k majetku České republiky na kraje.
Zákon č.290/2002 Sb., o převodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení a o souvisejících předpisech.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Související zdravotnická legislativa:
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Zákon č.258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Zákon č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.
Vyhláška MZ č. 91/1984 Sb., o opatření proti přenosným nemocím.
Vyhláška MZ č. č.434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 51/1995 Sb., vyhlášky č. 175/1995 Sb., vyhlášky č. 14/2001 Sb.
Vyhláška MZ č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.
Vyhláška MZ č.77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných pracovnících ve zdravotnictví.


ORGANIZAČNÍ ŘÁD KRIZOVÉHO ŠTÁBU FAKULTY

Článek l. Úvodní ustanovení Krizový štáb fakulty (dále jen KŠ) je nestálý pracovní orgán děkana fakulty v oblasti bezpečnostní problematiky. Složení a úkoly KŠ vychází ze znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon). Základním úkolem je prevence a řešení krizových situací ohrožujících zdraví zaměstnanců a studentů a bezchybné fungování fakulty.

KŠ zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování a realizaci opatření přijímaných vládou, ministerstvy, jinými správními úřady a rektorátu UK k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové nebo jiné závažné situace.

Článek 2. Působnost

Po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (dále jen „krizová situace“), jakož i při hrozbě vzniku krizové situace, nebo při jiných závažných situacích dotýkajících normálního chodu fakulty v rámci své působnosti přijímá, koordinuje a kontroluje vlastní opatření k řešení krizových situací a zajištění bezpečnosti zaměstnanců a studentů fakulty. Spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému a krizovým štábem rektorátu UK.

KŠ plní zejména tyto úkoly:

  • vyhodnocuje rizika ohrožení, která mohou být příčinou krizové situace, přijímá nezbytná opatření ke snížení, případně vyloučení těchto rizik,
  • zabezpečuje koordinaci prováděných opatření před hrozícím nebezpečím,
  • zabezpečuje včasné varování před hrozícím nebezpečím,
  • zajišťuje opatření k ukrytí a evakuaci,
  • zajišťuje účelné využití přidělených prostředků CO a jejich následnou reaktivaci,
  • zabezpečuje aktivaci a funkčnost úkrytu CO a FVZ po dobu jeho využití,
  • udržuje nepřetržitou součinnost s orgány krizového řízení Magistrátu hl. m. Prahy, Městské části Prahy (l, 2, 8) a KŠ RUK. V souladu s jejich pokyny organizuje opatření pro ochranu zaměstnanců a studentů před hrozícím nebezpečím,
  • organizuje součinnost se všemi spolupůsobícími záchrannými složkami v areálu fakulty, součásti,
  • organizuje odstranění následků krizové situace.

Článek 3. Složení krizového štábu – viz zde

Článek 4. Svolání a aktivace krizového štábu

Aktivace KŠ se provádí v případě hrozby vzniku nebo po vzniku krizové situace nebo jiné závažné situace, která ohrožuje činnost fakulty a v případě havárií a živelních pohrom. O aktivaci KŠ rozhoduje děkan nebo tajemník fakulty. Pracoviště KŠ aktivuje pracovník CO v součinnosti s tajemníkem fakulty nebojím určeným pracovníkem.

K rychlému svolání vedoucích pracovníků především v mimopracovní době je zpracován plán vyrozumění vedoucích pracovníků fakulty a plán svolání KŠ fakulty. V pracovní době se členové KŠ dostaví na pracoviště KŠ do 3 hodin, v mimopracovní době do 12 hodin. Pro přepravu na pracoviště KŠ využijí vlastní dopravní prostředek, případně prostředky MHD.

Článek 5. Činnost a způsob rozhodování krizového štábu

Činnost KŠ řídí vedoucí KŠ nebo jeho zástupce. Při výkonu funkce v KŠ jsou jeho členové povinni dbát zájmů univerzity a fakulty a řídit se příslušnými právními normami. Členové KŠ postupují v souladu s plánem krizové připravenosti (dále jen PKP) a používají zpracované metodiky a pomůcky. Vedoucí KŠ ukládá jednotlivým členům KŠ úkoly pro analýzu krizové situace, přípravu podkladů pro svá rozhodnutí a přijetí nezbytných opatření k odvrácení následků krizové situace.

Vedoucí KŠ předkládá děkanovi (tajemníkovi fakulty) návrhy na řešení krizových situací a v souladu s rozhodnutím děkana (tajemníka fakulty) zabezpečuje jejich splnění. Členové KŠ jsou povinni na základě úkolů vedoucího KŠ a vzniklé krizové situace zpracovávat a následně předkládat vedoucímu KŠ stanoviska a návrhy na optimální řešení krizového stavu a realizovat jeho rozhodnutí.

Článek 6. Personální zabezpečení nepřetržité činnosti krizového štábu

Nepřetržitost činnosti KŠ je zabezpečena střídáním směn stálé pracovní skupiny. Podle rozsahu plněných úkolů a konkrétní krizové situace je možno stanovit nezbytný počet pracovníků KŠ na pracovišti, vždy však musí být na pracovišti nejméně dva pracovníci.

Činnost KŠ zabezpečuje sekretář KŠ – zpravidla pracovník CO. Plní zejména tyto úkoly:

  • administrativně a organizačně zabezpečuje činnost KŠ,
  • soustředné informace a vypracovává podklady pro činnost KŠ,
  • vede záznam o přijatých rozhodnutích a vydaných úkolech KŠ, eviduje písemné (zvukové) záznamy zjednání KŠ.

Článek 7. Pracoviště krizového štábu

Pracoviště KŠ zabezpečuje samostatnou činnost každého příslušníka KŠ, rozmístění dokumentace, pomůcek, spojovacích prostředků a výpočetní techniky.

Článek 8. Způsob vedení dokumentace a záznamu o činnosti krizového štábu

O jednání, přijatých rozhodnutích a úkolech je veden záznam písemnou formou, nebo je prováděn zvukový záznam. Přijaté zprávy od KŠ Magistrátu hl. m. Prahy, Úřadu městské části, Integrovaného záchranného systému, KŠ RUK, ostatních fakult a součástí UK a rovněž vydané úkoly se zaznamenávají v záznamníku zpráv a nařízení.

Článek 9. Zásady manipulace s krizovým plánem a způsob jeho aktualizace

Krizové plány, jeho přílohy a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se označují slovy „Zvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupeň utajení podle zvláštního právního předpisu – zákona č. 412/2005 Sb,.o ochraně utajovaných informací. Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti je předem určeno a zabezpečeno. Vedoucí KŠ stanovuje kategorii „Zvláštní skutečnosti“ u informací předávaných z fakulty orgánům krizového řízení.

Pracovník CO zodpovídá za včasnou aktualizaci plánu krizové připravenosti a další dokumentace a dbá o to, aby nedošlo k jejich zneužití. Kontrolu aktuálnosti PKP v celém jeho rozsahu provádí nejméně 1× ročně. Údaje o spojení a dosažitelnosti funkcionářů určených k plnění krizových opatření jsou aktualizovány průběžně. O aktualizaci údajů se provádí záznam, který je uložen v přílohové části PKP.


B) PŘÍLOHOVÁ ČÁST

  1. Přehled sil a prostředků
  2. Operační plány
    1. Plán činnosti při úniku průmyslových škodlivin
    2. Povodňový plán pro Prahu

      2.1 Povodňový plán pro MFF – areál TROJA
      2.2 Povodňový plán pro MFF – Sokolovská 83

    3. Plán činnosti pracovníků fakulty při vyhlášení signálu zátopová – průlomová vlna
    4. Evakuační plán
    5. Činnost při hrozbě bombovým útokem
    6. Činnost při příjmu podezřelé zásilky
  3. Plán akceschopnosti
  4. Plán spojení
  5. Plán materiálního a technického zabezpečení (MTZ)
  6. Plán zdravotnického zabezpečení
  7. Mapa rizik a přehledové mapy objektů

Pozn.: Vzhledem k rozsahu a předpokládanému využití materiálů uvádíme přílohovou část pouze ve formátu pdf.


PŘÍLOHY

Přehledové mapy objektů


Zpracoval: Ing. Oldřich Zoubek, požární a bezpečnostní technik
Předkládá: Ing. Antonín Líska, tajemník fakulty

Datum schválení: 18. 11. 2015
Datum účinnosti: 1. 12. 2015


Schválil:

prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc.
děkan MFF UK