Algoritmizace: Kam s ní?

20. září 2017
V pondělí 18. 9. hostila Matematicko-fyzikální fakulta celodenní akci, která se zaměřila na aktuálně ožehavé téma budoucnosti výuky informatiky na základních a středních školách. Na panelové diskuzi, přednáškách a workshopech se spolu s Matfyzem podílela Jednota českých matematiků a fyziků.

V pondělí 18. 9. hostila Matematicko-fyzikální fakulta celodenní akci, která se zaměřila na aktuálně ožehavé téma budoucnosti výuky informatiky na základních a středních školách. Na panelové diskuzi, přednáškách a workshopech se spolu s Matfyzem podílela Jednota českých matematiků a fyziků.

Otázky postavení výuky informaticky zaměřených předmětů vzhledem k vládní strategii digitálního vzdělávání a připravovaným úpravám RVP visely nade všemi příspěvky. Jak moc je provázána digitální gramotnost, informační technologie a informatika? Jak souvisí informační myšlení, algoritmizace a programování? Jak redefinovat dosavadní přístup k výuce informatiky? Jak by učitelé matematiky měli vyučovat práci s daty? Má být infomatika povinná? A spousta dalších otázek.

„Poprvé v historii Albeře se stalo, že vstupní testy pedagogických oborů měly lepší výsledky než matematici, fyzici a informatici,“ komentoval děkan MFF UK Jan Kratochvíl ve svém průvodním slovu aktuální zkušenosti z přípravného soustředění pro první ročníky. V souvislosti s tím poděkoval přítomným učitelům za skvělou práci, kterou odvádějí.

Slovenskou zkušenost s reformou informaticky zaměřených předmětů představili v úvodu profesor z bratislavské Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Ivan KalašAndrej Blaho, který se od osmdesátých let věnuje didaktice informatiky a pedagogickému softwaru. Slovenský informatický příběh akceleroval v roce 2008, kdy se informatika stala součástí oblasti „Matematika a práce s informacemi“ a stala se tak povinnou pro všechny stupně ZŠ v každém ročníku od 2. třídy. Stav se vykrystalizoval v roce 2015 při další inovaci vzdělávacího programu, kdy se programování dostalo do maturitních zkoušek až 70% zastoupením. Nastal taktéž posun v prioritách. Menší důraz je nyní kladen na ICT, tedy informační a komunikační technologie, a větší naopak na práci při řešení problémů a principy informatiky.


Ivan KALAŠ: Skúsenosť s programovaním v Scratchi na ZŠ v Anglicku


Daniela Růžičková z NÚV MŠMT ve svém příspěvku lapidárně shrnula chystaný návrh změny RVP, který by měl přinést podobný obrat jako v případě Slovenska. Dříve byly digitální technologie v případě výuky zamýšleny jako cíl a šlo tedy o výuku žáků k tomu, aby uměli zacházet např. s tabulkovým procesorem. V současnosti je však situace jiná a přepodkládá pokročilejší přístup, neboť digitální technologie se stávají prostředkem. A to důležité, co zbývá, je naučit žáky řešit problémy, které nastávají při zpracování dat. Neboť to jim následně umožní použít získané dovednosti i v jiných oborech.

Závěrečný panel, který dával ponejvíce prostor dotazům v publiku, probíhal živě až bouřlivě. Kompetence a učební náplň učitelů matematiky, informatiky a dalších zřejmě bude muset vlivem sílícího společenského požadavku na použití digitálních technologií časem dospět ke změně. Mělo by třeba psaní na počítači spadat pod český jazyk? Hledání kýžené podoby se bez synergie neobejde.

Záznamy z workshopů i přednášek se postupně objevují na stránce mff.cuni.cz/akceRVP.

– OMK –