Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK)
Programové období: 2021 – 2027
Alokace: 84 mld. Kč
Priorita 1: výzkum a vývoj (41 mld. Kč)
Priorita 2: vzdělávání (43 mld. Kč → 17 mld. na VŠ)
Cílem OP JAK je podpora rozvoje otevřené a vzdělané společnosti založené na znalostech a dovednostech, rovných příležitostech a rozvíjející potenciál každého jednotlivce, která povede k růstu konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení životních podmínek jejích obyvatel.
Priorita 1: Výzkum a vývoj
Cílem podpory výzkumu a vývoje musí být rozvoj špičkových kapacit (jak v oblasti infrastrukturní, tak v oblasti lidských zdrojů včetně zvýšení schopnosti lépe využít potenciál kvalifikovaných žen), prohlubování znalostního potenciálu, kterým subjekty v ČR disponují, soustředění se na aktuální a budoucí celospolečenské výzvy a schopnost vybudování základny pro budoucí aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi, které slouží bez rozdílu všem. Jedině tak může česká ekonomika dlouhodobě konkurovat vyspělým zemím.
Přehled projektů řešených v Prioritě 1 na MFF
Priorita 2: Vzdělávání
Vzdělávání je považováno za jednu z klíčových hodnot a předpokladů pozitivního společenského a ekonomického rozvoje. Původní role formálního vzdělávání se s příchodem výzev 4. průmyslové revoluce výrazně mění a vyžaduje intenzivnější spolupráci mezi aktéry ve vzdělávání. Obecným cílem je vytvoření a rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a který poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě.
Cílem vzdělávání v následující dekádě musí být jedinec vybavený základními znalostmi a dovednostmi, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě ve prospěch nejen svého vlastního rozvoje, ale ve prospěch rozvoje společnosti.
Přehled projektů řešených v Prioritě 2 na MFF
Více informací o OP JAK naleznete na webových stánkách MŠMT.
Aktuality:
Stovka odborníků na kvantové materiály se sešla v Plzni v rámci projektu QM4ST
Dvoudenní mezinárodní setkání v Plzni spojilo 100 odborníků na kvantové materiály s cílem sdílet znalosti a výzkumné zkušenosti v projektu zaměřeném na oblast udržitelných technologií. Projekt, který má rozpočet 500 milionů korun, vede výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity v Plzni.
Během setkání, které proběhlo na konci září, se výzkumníci soustředili na různé aspekty kvantových materiálů. Diskutovali například o metodách pro popis nerovnovážného stavu elektronů v materiálech. Elektrony se totiž chovají neobvyklým způsobem, když jsou vystaveny vnějším vlivům, jako je teplo nebo světlo, a to má vliv na vlastnosti celého materiálu.
Miroslav Kolíbal a Kalyani Shaji se ve svých přednáškách zaměřili na pokrok v elektronové mikroskopii a metody analýzy materiálů. Významnou část programu tvořily také debaty o materiálech vhodných pro energetiku, senzory a ke konverzi energie či ve funkčních magnetických a topologických materiálech. Topologické materiály jsou specifický typ polovodičů s jedinečnými elektrickými a magnetickými vlastnostmi. Mají chráněné povrchové stavy, které jsou odolné vůči poruchám a vadám, což je činí velmi perspektivními pro využití v kvantových počítačích a energeticky efektivních technologiích.
Program zahrnoval plenární přednášky významných kapacit, jako jsou Franz Josef Giessibl z University of Regensburg, Igor di Marco z Nicolaus Copernicus University, Moritz Brehm z Johannes Kepler University v Linzi a Jakub Schusser z University of Würzburg. „Zaměřili jsme se také na altermagnetismus, na jehož potvrzení se náš výzkumný ústav významně podílel. O této problematice hovořil Sunil Wilfred Dsouza a konkrétně se zaměřil na tellurid manganu. Altermagnetismus kombinuje vlastnosti feromagnetických a antiferomagnetických materiálů a nabízí nové možnosti pro vývoj magnetických materiálů s unikátními vlastnostmi,“ říká Ján Minár, hlavní řešitel projektu.
Manažer projektu David Lávička dodává: „Při podání projektu se setkávali hlavně vedoucí týmů. Toto setkání však propojilo všechny zapojené výzkumníky z odborného týmu. Účast byla výrazně vyšší, než jsme očekávali, což svědčí o velkém nasazení a zájmu.“ Přínosem pro setkání byla účast Jana Kuneše, držitele prestižního ERC grantu a odborníka na exotické stavy magnetických materiálů. Ve svém výzkumu se zaměřuje na neobvyklé vlastnosti a přechody mezi různými skupenstvími látek. Zúčastnil se také Martin Setvín, nositel ocenění Neuron, uznávaný fyzik povrchu, který zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii a získal dosud nevídané snímky. „Mám radost, že pozvání přijali i členové Mezinárodního hodnotícího panelu. Věřím, že jsme jim během meetingu nabídli lepší vhled do projektu,“ říká David Lávička.
Kromě odborných diskusí a posterových prezentací měli účastníci možnost navázat nové kontakty během neformálního programu. Prohlídka hradu Radyně a návštěva místního minipivovaru nabídly příležitosti pro networking a budování přátelských vztahů, které mohou podpořit budoucí spolupráci.
