Etický kodex
Matematicko-fyzikální fakulty UK

ve znění Opatření děkana č. 9/2024

Statut Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (dále též „MFF UK“ nebo „fakulta“), v Části I, čl. 2, stanoví, že „fakulta (…) samostatně a svobodně rozvíjí vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti (…) a vzdělávací činnost, a vytváří pro tyto činnosti podmínky. V duchu tohoto prohlášení a k zajištění odpovídajících podmínek pro zmíněné činnosti vydáváme tento Etický kodex MFF UK (dále též „kodex“).

Část I
Obecné zásady etického chování

1. Všichni členové akademické obce, vědečtí pracovníci i další zaměstnanci fakulty dodržují zákony a ostatní právní předpisy ČR, jakož i vnitřní předpisy Univerzity Karlovy (včetně jejího Etického kodexu) a vnitřní předpisy Matematicko-fyzikální fakulty.
2. Všichni členové akademické obce, vědečtí pracovníci i další zaměstnanci fakulty ve vztazích mezi sebou, jakož i ve vztazích se členy akademické obce, vědeckými pracovníky a dalšími zaměstnanci Univerzity Karlovy, stejně jako při veřejné činnosti v rámci národního i mezinárodního lidského společenství jednají podle následujících všeobecných zásad:
   1. ctí akademická práva a svobody druhých;
   2. respektují svobodu myšlení, svědomí, světového názoru, vědeckého bádání a uměleckého vyjádření druhých;
   3. vyhýbají se úmyslnému uvádění druhých v omyl a jakémukoli druhu úmyslného nečestného či podvodného jednání;
   4. varují se nepřiměřené agresivity slovního i fyzického charakteru, nedopouštějí se veřejného oslavování násilí spáchaného jinými;
   5. jednají s druhými lidmi s přiměřeným respektem a důstojností;
   6. nepropagují na akademické půdě činnost politických stran a politických hnutí a uskupení a nespojují své působení na fakultě s politickými aktivitami;
   7. nedopouštějí se diskriminace v žádné formě jejího projevu (šikana, zneužití autority, sexuální a jiné obtěžování – podrobněji Část II tohoto kodexu);
   8. dodržují principy etiky vědecké práce (podrobněji Část III tohoto kodexu);
   9. citlivě a objektivně posuzují situace, kdy by se mohli při svém jednání dostat do střetu zájmů, a řídí se doporučeními uvedenými v Části IV tohoto kodexu.
3. Ustanovení předchozího odstavce se přiměřeně týkají všech účastníků akcí pořádaných fakultou (korespondenční semináře, letní školy a tábory, CŽV apod).
4. V případě zjištění porušení zásad dle odst. 2, písm. a)-g), resp. písm. i) postupují všichni členové akademické obce, vědečtí pracovníci a další zaměstnanci podle čl. 5 tohoto kodexu; v případě zjištění porušení zásad dle odst. 2, písm. h) pak podle čl. 10 tohoto kodexu.

Část II
Diskriminace: její formy a projevy

Čl. 1
Diskriminace

1. Diskriminací se rozumí takové jednání či zanedbání povinnosti jednat, kdy se s jednou osobou či skupinou osob zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo s jinou osobou či skupinou osob ve srovnatelné situaci, a to například z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, státní příslušnosti, pohlaví, genderu, sexuální orientace, věku, zdravotního stavu, náboženského vyznání, víry či světového názoru apod. Za diskriminaci z důvodu pohlaví resp. genderu se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství, a také z důvodu pohlavní resp. genderové identifikace.
2. Za diskriminaci se považuje také pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
3. Formami diskriminace jsou například šikana, zneužití autority (včetně tzv. bossingu), sexuální a sexualizované obtěžování aj., přičemž některé projevy diskriminace mohou nést znaky více než jedné z uvedených forem.

Čl. 2
Šikana

1. Pod šikanou se rozumí jakékoliv chování, jehož záměrem je zejména ublížit, ohrozit, ponížit nebo zastrašit jiného člověka, případně skupinu osob. Jde o cílené a opakované užití fyzických a/nebo psychických útoků jedincem nebo skupinou osob vůči jedinci či skupině osob. Konkrétně může jít o jakýkoli verbální nebo fyzický akt či jakýkoli projev uskutečněný prostřednictvím elektronických medií, jenž má za cíl způsobit fyzickou újmu nebo nadměrné emocionální či psychické vypětí, a tím nepříznivě ovlivnit schopnost jiné osoby či skupiny osob vykonávat své běžné činnosti, zejména pak účastnit se vzdělávacích programů, vědeckých a výzkumných činností či jiných aktivit, souvisejících s akademickým, vědeckým a sociálním prostředím fakulty a univerzity.  
2. Původcem nebo obětí šikany mohou být jak studující tak vyučující nebo ostatní zaměstnanci/zaměstnankyně fakulty.

Čl. 3
Zneužití autority

1. V univerzitním prostředí získává zejména vyučující, ale i nadřízený vedoucí pracovník či nadřízená vedoucí pracovnice svým formálním postavením významnou autoritu a pravomoci. U vyučujících, ale i u dalších zaměstnanců a zaměstnankyň, jde specificky o akademickou, administrativní, kontrolní a hodnotící pravomoc, či o vliv na studující. Zneužití autority má mnoho různých podob s rozdílnou závažností; patří mezi ně například níže uvedené příklady diskriminačního chování, zejména tehdy, jsou-li vůči osobě či skupině osob prováděny opakovaně a po delší dobu. Jde především
   1. o protekcionářství a jiné formy bezdůvodného zvýhodňování jedné osoby ve srovnání s ostatními osobami ve srovnatelném postavení;
   2. o diskriminaci osoby v podřízeném postavení, např. na základě pohlaví, genderu, sexuální orientace, věku, rasové a etnické identity, zdravotní situace, vyznání či světového názoru; 
   3. o požadavky na plnění úkolů soukromé povahy nebo i úkolů pracovní povahy, které zásadně převyšují rámec plynoucí z popisu práce daného zaměstnance nebo zaměstnankyně či na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou v daném kontextu nesplnitelné;
   4. o požadavky na plnění úkolů zásadně převyšujících rámec povinností daných studijním plánem studenta či studentky;
   5. o častou a neoprávněnou kritiku práce či zesměšňování před třetími osobami;
   6. o vydávání práce podřízeného za práci nadřízeného.
2. Zvláštními případy zneužití autority jsou situace, které mohou vzniknout v důsledku blízkých příbuzenských či partnerských vazeb nebo konsenzuálních důvěrných vztahů, případně v důsledku opakovaných pokusů o iniciování důvěrných vztahů mezi osobami, které se vůči sobě nacházejí v nadřízeném a podřízeném postavení nebo v postavení vyučujícího a studujícího. Ke střetu zájmů dochází a k zneužití autority může dojít zejména tehdy, má-li jeden z nich administrativní, kontrolní, hodnotící nebo jinou pravomoc nebo vliv na druhého. V takových případech lze zneužití autority zabránit například tím, že dotyčná osoba zcela nebo v dostatečné míře deleguje své příslušné pravomoci na jinou osobu, která se ve střetu zájmů nenachází.

Čl. 4
Sexuální a sexualizované obtěžování

1. Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí chování, které má sexuální povahu či podtext a jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.  Konkrétně se může jednat například o sexuální návrhy, nabízení výhod podmíněných intimním chováním či naopak vyhrožování postihem v případě odmítnutí (např. vazba na udělení zápočtu, zkoušky nebo dobré známky z ní, povýšení či zajištění lepší pracovní pozice, realizace finanční výhody či odměny nebo další výhody).
2. Sexualizovaným obtěžováním se rozumí sexuální obtěžování, jehož základem není sexuální touha, ale používání sexuality jako nástroje moci či převahy. Patří sem zejména různé formy psychického nátlaku se sexuálním nebo genderovým podtextem, jako je například odlišné zacházení na základě pohlaví či genderu, nevyžádané materiály zobrazující ženy či muže jako sexuální objekty, vystavování a distribuce pornografických materiálů, pořizování fotografií či videozáznamů bez předchozí, a to nevynucené dohody, nebo ponižující poznámky, které mají sexuální či genderový podtext.  

Čl. 5
Postup při zjištění projevu některé z forem diskriminace či porušení obecných zásad etického chování

1. V případě, že se jakýkoli člen akademické obce fakulty nebo vědecký pracovník fakulty nebo jiný zaměstnanec fakulty nebo účastník akce pořádané fakultou stal obětí jakékoli z forem diskriminace nebo byl svědkem jakékoli formy diskriminace nebo porušení obecných zásad etického chování nebo má důvodné podezření, že k diskriminačnímu chování či k porušení obecných zásad etického chování došlo, dá podnět k prošetření takové události podle níže uvedených pravidel.
2. V případě, že podnět podává zaměstnanec fakulty a jde o podnět na prošetření nevhodného chování
   1. akademického nebo vědeckého pracovníka, uvědomí o daném skutku či podezření na spáchání daného skutku ombudsmana nebo děkana fakulty;
   2. technického a hospodářského pracovníka fakulty nebo osobu, se kterou má fakulta uzavřenu dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, uvědomí o daném skutku či podezření na spáchání daného skutku ombudsmana nebo tajemníka fakulty;
   3. studenta fakulty, uvědomí o daném skutku či podezření na spáchání daného skutku proděkana pro studijní záležitosti fakulty.
3. V případě, že podnět podává student či studentka fakulty, může
   1. využít všech možností, specifikovaných v odst. 2 tohoto článku, podle zařazení osoby, které se podnět týká;
   2. kontaktovat zástupce Studentské komory Akademického senátu MFF UK a konzultovat s ním další postup;
   3. kontaktovat koordinátorku poradenských služeb a kontaktní osobu pro studenty se speciálními potřebami a konzultovat s ní další postup, případně použít další možnosti, specifikované na stránkách fakulty.

V případě sexuálního a sexualizovaného obtěžování či násilí lze najít další informace a možnosti řešení také na stránce s přehledem poradenských služeb MFF UK.

4. Ve všech výše zmíněných případech je možno kontaktovat také ombudsmana Univerzity Karlovy. Veškeré praktické informace a kontakty lze nalézt také na stránkách Ombudsmana UK, případně Centra Carolina.

Část III
Etika vědecké práce

Čl. 6
Úvodní ustanovení

Dodržování etiky vědecké práce se týká všech členů akademické obce fakulty a vědeckých pracovníků fakulty a všech úrovní tvůrčí práce, od studentských prací po vědecké publikace a týmové projekty akademických a vědeckých pracovníků fakulty.  Znalost zásad etiky vědecké práce patří k základním povinnostem každého člena akademické obce fakulty a vědeckého pracovníka fakulty. Porušení těchto zásad je vážným etickým selháním, z něhož se vždy vyvozuje odpovědnost a případná sankce. V návaznosti na ustanovení Etického kodexu UK upřesňuje níže uvedený text zásady etiky vědecké práce na fakultě.

Čl. 7
Základní zásady etiky vědecké práce

1. K zásadám správné praxe ve vědecké práci náleží zejména
   1. dodržování obecně uznávaných principů vědecké práce podle zvyklostí typických pro daný obor výzkumu;
   2. úplná a pravdivá dokumentace pracovních výzkumných postupů a výsledků v případech, kdy je vytvoření takové dokumentace oborově relevantní;
   3. úplné a pravdivé uvedení všech použitých pramenů, včetně poznatků, opírajících se o tzv. umělou inteligenci (viz též čl. 8 tohoto kodexu) a současně citování pouze takových pramenů, jejichž myšlenky, metodologické postupy či výsledky jsou relevantní pro daný publikační výstup;
   4. úplné a pravdivé uvedení spolupracovníků, včetně nepřípustnosti uvedení spoluautora, který se na vzniku výstupu nijak nepodílel;
   5. skutečnost, že existuje ověřitelný záznam o publikaci textu včetně základních bibliografických údajů a že publikovaný text je veřejně dohledatelný, pokud tomu nebrání vážné důvody (práce s utajovanými skutečnostmi apod.);
   6. ochrana primárních dat a materiálového základu pracoviště či fakulty, kde se výzkum prováděl či provádí, a to nejméně po dobu dostatečnou k jeho náležité prezentaci v publikačních výstupech, především v případech, kdy nejsou výzkumná data záměrně a důvodně zpřístupněna odborné veřejnosti; současně však zveřejňování materiálového základu a primárních dat vědecké práce, je-li to vzhledem k jejich povaze a charakteru možné;
   7. zamezení střetu zájmů při vědecké práci (viz též Část IV tohoto kodexu) jakožto situace, ve které se do konfliktu dostávají zájmy jednoho člověka nebo skupiny osob ať v osobní, odborné nebo veřejné rovině, a to při jakékoli činnosti související s tvůrčí prací, zejména při recenzním procesu, výběrových řízeních, posuzování materiálů předložených v rámci jakéhokoli typu vědeckého hodnocení, při habilitačním a jmenovacím řízení apod.

Čl. 8
Problematika používání nástrojů umělé inteligence ve vědecké práci

1. S rozvojem moderních technologií a nástrojů umělé inteligence (dále též „AI“) jako je např. ChatGPT, je nezbytné nastavit mantinely pro jejich používání. Zásadním etickým principem je zodpovědnost uživatele prostředků umělé inteligence. K výstupům umělé inteligence je nutno přistupovat kriticky. Tyto výstupy mohou vycházet ze zastaralých, nevyvážených či nesprávných dat, mohou se v nich projevovat náhodné faktory, zkreslení, nežádoucí předsudky (například předsudky rasové, genderově zabarvené, kulturně podmíněné apod.) a jiné obtížně předvídatelné vlivy.
2. Při využívání nástrojů AI je potřeba dbát zejména na tato pravidla:
   1. Prostředky umělé inteligence lze využívat pouze k podpůrným činnostem, přičemž autor odpovídá za správnost takto získaných výsledků a údajů, pokud se je rozhodne použít.
   2. Za výsledný text předkládaný k publikaci či zveřejněný pomocí prostředků elektronické komunikace, jakož i za kvalitu a pravdivost vstupů při komunikaci s prostředky AI odpovídá výhradně autor textu. Autor textu je rovněž zodpovědný za to, že vstupy jím poskytnuté pro komunikaci s prostředky AI nepodléhají ustanovení o ochraně osobních dat (GDPR) nebo o obchodním tajemství, že nejsou chráněny autorským právem, případně že licenční podmínky údajů použitých při vstupu je umožňují tímto způsobem použít.
   3. Nástroje založené na umělé inteligenci nejsou považovány za spoluautory díla, ani se neuvádějí v seznamu použité literatury. Použití nástrojů tohoto typu v tvůrčí vědecké práci je však nutno v textu výslovně uvést, včetně jejich konkrétní identifikace, například větou „Při přípravě textu (resp. té či oné části textu) byl využit program ChatGPT 3.5.“. Vhodnou formou je například poznámka pod čarou, odkazující na dotčenou pasáž textu, včetně případného odkazu na proběhlou konverzaci s programy typu ChatGPT. Bez upřesnění částí textu bude deklarace o využití prostředků AI vztažena na celou práci.
   4. Nepřiznané využití nástrojů umělé inteligence v tvůrčí vědecké práci je v principu stejné porušení etiky vědecké práce jako plagiátorství.
   5. Při přípravě vědeckého textu je nutno respektovat pravidla časopisu či konference, kde text má být publikován.
3. V případě použití prostředků AI je možné také konzultovat webovou stránku UK https://ai.cuni.cz s návody a doporučeními nejen při tvůrčí, ale i při pedagogické práci, případně konkrétní stanovisko UK k dané problematice na stránce https://ai.cuni.cz/AI-17.html.

Čl. 9
Pochybení v etice vědecké práce

1. Za pochybení v etice vědecké práce je považováno zejména toto úmyslné jednání:
   1. Falšování dat, uvádění vymyšlených dat, uvádění selektivních informací (tzv. cherry-picking), hrubá dezinterpretace dat nebo použití zjevně nesprávné metody analýzy dat.
   2. Všechny formy publikování, které jsou prokazatelně vedené úmyslem získání neoprávněné výhody; jedná se především o

      i. postupy zneužívající analýzy dat nebo využívající cíleného výběru dat tak, aby bylo možné výsledky prezentovat jako statisticky významné;

      ii. plagiátorství, tj. porušení autorských práv formou odcizení, resp. přisvojení si autorského díla, myšlenky, formulace či dat;

      iii. autoplagiátorství, tj. nepřiznané publikování vlastního již vydaného textu s žádnými nebo jen nepodstatnými rozdíly a jeho prezentace jako textu nového;

      iv. publikování v pochybných publikačních platformách, zejména v tzv. predátorských časopisech a nakladatelstvích.

2. Zvlášť závažným porušením etiky vědecké práce je plagiátorství a vědomé napomáhání plagiátorství. Plagiátorství se dopouští každý, kdo prezentuje práci druhých jako svou vlastní či použije práci druhých v práci vlastní, aniž by na tuto skutečnost jednoznačným způsobem poukázal. Konkrétně se plagiátorství dopouští každý, kdo
   1. bez řádného uvedení zdrojů z tištěných, elektronických či jiných publikací cituje, prezentuje či parafrázuje pasáže textu, včetně citování, prezentace či parafrázování textů vlastních a včetně textů vytvořeních za pomocí tzv. umělé inteligence;
   2. bez řádného uvedení zdroje cituje či parafrázuje myšlenky, hypotézy, náměty nebo specifické postupy druhých;
   3. nechá druhou osobu vyhotovit práci nebo její část, kterou je sám pověřen a kterou následně prezentuje pod svým jménem, nebo sám takovou službu poskytne.

Čl. 10
Postup při porušení etiky vědecké práce

1. Na MFF UK působí Komise pro etiku ve výzkumu, jejíž zřízení a popis činnosti je náplní samostatného opatření děkana.
2. V případě, že jakýkoli člen akademické obce fakulty nebo vědecký pracovník fakulty nebo jiný zaměstnanec fakulty zjistí skutečnost, která zakládá podezření na porušení etiky ve vědecké práci, postupuje podle některé z níže uvedených možností.
   1. Uvědomí o této skutečnosti svého nadřízeného vedoucího pracovníka (podle charakteru či možné míry závažnosti porušení etiky vedoucího pracoviště nebo příslušného sekčního proděkana nebo děkana). Oslovení funkcionáři se mohou podle možné míry závažnosti porušení etiky obrátit na jim nadřízené pracovníky nebo dát podnět k prošetření Komisi pro etiku ve výzkumu MFF UK.
   2. Dá přímý podnět k prošetření Komisi pro etiku ve výzkumu MFF UK.
   3. V případě, že má podezření na porušení Etického kodexu UK ve vztahu k vědecké práci, dá přímý podnět Etické komisi UK. O takovém kroku uvědomí děkana fakulty.

Část IV
Zvláštní ujednání týkající se problematiky střetu zájmů

Čl. 11
Předmět úpravy

Pod střetem zájmů se rozumí v kontextu akademického prostředí situace, ve které se do konfliktu dostávají zájmy jednoho člověka nebo skupiny osob ať v osobní, odborné nebo veřejné rovině, a to při jakékoli činnosti související s tvůrčí či pedagogickou prací, zejména při recenzním procesu, výběrových řízeních, jakémkoli typu hodnocení včetně posuzování materiálů předložených v rámci tohoto hodnocení, při habilitačním a jmenovacím řízení apod. Kromě obecně platných zásad zamezení střetu zájmů jsou v rámci tohoto kodexu vydána následující upřesnění.

Čl. 12
Zvláštní ujednání týkající se střetu zájmů při výběrových řízeních na MFF UK, konaných podle Řádu výběrového řízení UK

1. Pro účely bližší specifikace první věty čl. 3 odst. 6 Řádu výběrového řízení UK, která zní „Členem komise nemůže být osoba, u které lze pro její vztah k uchazeči pochybovat o její nestrannosti“ (krátce „člen komise, který je ve střetu zájmů“), se stanovuje, ve kterých situacích je vhodné a účelné zvážit, zda ke střetu zájmů nedochází. Jde zejména o následující situace:
   1. Uchazeč a člen komise byli v posledních 10 letech ve vztahu student Ph.D. – školitel.
   2. Uchazeč má s členem komise společné alespoň 3 články v posledních 10 letech nebo alespoň 1 článek vyšlý, zaslaný k publikaci či v přípravě v posledních 3 letech (s výjimkou publikací velkých kolaborací).
   3. Člen komise byl autorem doporučujícího dopisu pro uchazeče pro aktuální výběrové řízení.
   4. V případě, že jde o výběrové řízení na pozici AP2 (případně AP3 či AP4) se považuje za možný střet zájmů i účast uchazeče a člena komise na společném grantovém projektu v posledních 3 letech.
   5. Uchazeč a člen komise jsou nebo byli ve vztahu, ze kterého může vzniknout pochybnost o nestrannosti člena komise (příbuzenský nebo jiný blízký vztah apod.).

Čl. 13
Zvláštní ujednání týkající se střetu zájmů při sestavování habilitačních a hodnotících komisí

1. Kromě požadavků stanovených zákonem 111/1998 o VŠ, v § 72, odst. (5) a § 74, odst. (3) a Řádem habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem UK, čl. 2, odst. 2, 3, a čl. 8, odst. 2, a Opatřením rektora č. 55/2023, Předcházení střetu zájmů v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem, se stanovuje doporučení, aby návrh na ustavení příslušné komise splňoval následující požadavky (viz též zápis z 6. zasedání Vědecké rady MFF UK ze dne 5. března 2014, bod II, 2):
   1. Člen komise nemá žádné společné publikace s uchazečem v posledních 10 letech, s výjimkou publikací z velkých vědeckých kolaborací.
   2. Člen komise nebyl školitelem ani konzultantem uchazeče při jeho doktorském studiu.
   3. Člen komise není přímým nadřízeným nebo podřízeným uchazeče.
   4. Předseda komise není z téhož pracoviště jako uchazeč.
2. V případě, že některý z těchto požadavků nebude splněn, bude součástí návrhu dané komise zdůvodnění, proč se tak stalo.

Čl. 14
Zvláštní ujednání týkající se střetu zájmů při jednání VR MFF UK

1. S cílem zajištění nestranného rozhodování se Vědecká rada MFF UK usnesla, že je povinností jejích členů dodržovat při jednání rady níže uvedené zásady chování ve střetu zájmů (viz též Příloha k zápisu Vědecké rady MFF UK ze dne 5. 4. 2023).
2. Člen vědecké rady MFF UK je ve střetu zájmů při projednávání dílčího bodu jednání VR MFF UK, pokud je projednávána záležitost dotýkající se osoby, která s ním
   1. má společné alespoň 3 články v posledních 10 letech nebo alespoň 1 článek vyšlý, zaslaný k publikaci či v přípravě v posledních 3 letech (s výjimkou publikací velkých kolaborací);
   2. spolupracuje či spolupracovala na společném grantovém projektu v posledních 3 letech;
   3. je nebo byla ve vztahu student Ph.D. – školitel;
   4. je ve vztahu přímý nadřízený nebo přímý podřízený;
   5. je nebo byla ve vztahu, při kterém může vzniknout pochybnost o nestrannosti (příbuzenský nebo jiný blízký vztah apod.);
   6. má vztah vědecké rivality nebo profesního nepřátelství;
   7. má společné ekonomické zájmy, např. spoluvlastnictví firmy.
3. Člen VR MFF UK se ve vztahu k situacím uvedeným v předchozím odstavci chová takto:
   1. pokud zjistí, že je ve střetu zájmů, informuje o této skutečnosti plénum VR MFF UK;
   2. upozorní na situaci, pokud má pocit, že dochází k neoznámení střetu zájmů;
   3. zváží, zda není adekvátní opustit jednací místnost po dobu diskuse, u které by mohl střet zájmů hrát roli;
   4. při střetu zájmů vstupuje do diskuse jen v nezbytně nutné míře;
   5. při střetu zájmů hlasuje jen v případě, že je pro rozhodnutí nutný určitý podíl kladných hlasů všech členů VR (zpravidla v habilitačním a jmenovacím řízení);
   6. nehlasuje o své osobě, i když jde o hlasování dle předchozího bodu.
4. Pravidla odst. 3, bod a)-c) se přiměřeně vztahují i na další účastníky jednání VR MFF UK ve střetu zájmů. Na povinnost informovat o střetu zájmů a jeho definici upozorní na počátku vystoupení účastníka jednání VR MFF UK osoba řídící jednání.

Znění Etického kodexu MFF UK bylo projednáno s odborovou organizací MFF UK dne 16. 11. 2023.

Znění Etického kodexu MFF UK bylo schváleno AS MFF UK dne 29. 11. 2023.

Znění Etického kodexu MFF UK bylo projednáno VR MFF UK dne 6. 12. 2023.

Znění Etického kodexu MFF UK bylo schváleno vedením MFF UK dne 20. 12. 2023.