F 8 Meteorologie a klimatologie

Předseda prof. RNDr. Jan Bednář, CSc. KFA MFF UK  
Místopředseda doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. KFA MFF UK  
Experti MŠ RNDr. Josef Keder, CSc. Český hydrometeorologický ústav  
  RNDr. Jan Laštovička, DrSc. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.  
Členové doc. RNDr. Michal Baťka, DrSc. KFA MFF UK  
  doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. KFA MFF UK  
  doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. KFA MFF UK schváleno ve vědecké radě dne 6.3.2013
 

Požadavky ke státní rigorózní zkoušce

Základy oboru: Horizontální a vertikální rozdělení meteorologických prvků, denní a roční chody. Termodynamika suchého, vlhkého a nasyceného vzduchu. Vertikální stabilita atmosféry, teplotní inverze. Kinematika a dynamika proudění vzduchu. Změny větru s výškou. Vzduchové hmoty. Atmosférické fronty. Barotropní a baroklinní instabilita. Stavba a vývoj tlakových útvarů, výškové frontální zóny. Tryskové proudění. Vorticita a cirkulace, cirkulační teorémy, teorie tlakových změn. Druhy a metody výpočtu vertikálních pohybu. Předpověd konvekce. Transformace energie v atmosféře, dostupná potenciální energie, vlnové pohyby a kmity v atmosféře. Klimatický systém. Radiační a tepelná bilance. Vliv aktivního povrchu. Vodní bilance. Všeobecná cirkulace troposféry a stratosféry, pasátová a monzunová cirkulace, intertropická zóna konvergence, místní cirkulační systémy. Cirkulace v oceánech, interakce atmosféra-oceán. Přirozené a antropogenní změny klimatu. Citlivost klimatického systému, zpětné vazby, globální klimatické modely. Metody statistické analýzy klimatických prvků a polí.Pojem mezní vrstvy atmosféry, charakteristiky podobnosti. Turbulence v atmosféře. Reynoldsova napětí, Pranplova teorie směšovací délky. Teorie přízemní a spirální vrstvy. Difúze tepla a vodní páry. Transformace kinetické energie v mezní vrstvě, Richardsonovo číslo, Moninova a Obuchovova délka, vertikální profily složek hybnosti, teploty a vlhkosti. Problém uzávěru. Proudění přes horské překážky. Modely mezní vrstvy atmosféry. Mikrostruktura a makrostruktura oblaků, teorie vzniku srážek, lom, odraz a rozptyl elmg. vln v atmosféře, šíření zvuku v atmosféře, oblačná elektřina, radiolokační rovnice, radarové a družicové metody meteorologických pozorování.

Pokročilé partie oboru:

  • Numerické předpovědní metody – Formulace rovnic předpovědních modelů, počátečních a okrajových úloh. Parametrizace fyzikálních dějů. Synoptická interpretace výstupu modelů, prediktabilita atmosférických procesů.
  • Teorie a modelování klimatu – Struktura energetických a  radiačně konvekčních modelů. Trojrozměrné cirkulační klimatické modely.
  • Znečištění atmosféry – Antropogenní příměsi a jejich zdroje, difúze příměsí v atmosféře, suchá a mokrá depozice, chemické reakce přirozených a antropogenních složek ovzduší, přízemní a  stratosférický ozon.

Specializace: předseda rigorózní komise vymezí každému uchazeči bezprostředně po obdržení přihlášky tematický okruh v úzké vazbě k tématu předložené rigorózní práce.

 

Doporučená literatura

  • Pechala F., Bednář J.: Příručka dynamické meteorologie. Academia, Praha 1991.
  • Zverev A. S.: Synoptická meteorológia. Alfa-SNTL, Bratislava, Praha 1986.
  • Bednář J., Zikmunda O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha 1985.
  • Bednář J.: Pozoruhodné jevy v atmosféře. Atmosferická optika, akustika a elektřina. Academia, Praha 1989.
  • Numerical Methods Used in Atmospheric Models. GARP No 17, WMO (Ženeva), Vol. I (Mesinger F., Arakawa A.) 1976.,Vol II (Ed. Smagorinskij) 1979.
  • Panofsky H. A., Dutton J. A.: Atmospheric Turbulence, Wiley, New York 1984.
  • Peixoto J. P., Oort A. H.: Physics of Climate. AIP, New York 1992.