Úvodem

Záhadná krása přírody přitahuje člověka od nepaměti – někoho motivuje k vědeckému bádání, jiné k uměleckému zobrazení či dokonce k filosofickému rozjímání. Je za tím vším struktura přírodních zákonů? Ty tvoří i nás, takže proto dochází k rezonanci s krásou přírody? Zdá se nám proto, jakoby příroda ani nedokázala produkovat ošklivé objekty?

Necháme tyto úvahy na divákovi, kterému zde předestíráme malý výběr vědeckých ilustrací z knih Ernsta Haeckela z přelomu 19. a 20. století. Grafiky představují spojení přírodního výtvoru (předlohy) a uměleckého zpracování estetizujícího přírodní vzor. O autorovi je známo, že estetickému vyznění dával přednost před „přísným“ ztvárněním předlohy. Z dnešního etického hlediska je použití takového přístupu pro ilustraci, která má sloužit jako podpora vědecké teorie, nepřijatelné. Dobová diskuse kolem Haeckelova obrázku embryí, který měl podpořit jeho „rekapitulační teorii“, se tak stala předobrazem nedávných diskusí o přijatelné hranici manipulace s vědeckým obrazem.

O výstavě

Ukázky vystavených obrazů