O výstavě

Anaglyfy jsou jednoduchým prostředkem, jak na 2D médiu vytvořit reálný 3D vjem. Na potištěném papíře může vyvolaný 3D efekt působit až magicky, ale podobnou magií je i naše normální vidění v realitě. Nevnímáme přímo 3D obraz, jen konstrukci, kterou nám mozek vytvoří ze dvou 2D projekcí reality na sítnici. Navíc ještě doostřenou a vyváženou podle naší pozornosti a předchozí zkušenosti. Na anaglyfech mě baví právě tahle připomínka simulace, charakteru Matrixu, který má naše vidění. I zdánlivě banální obrazy situací, jako jsou ulice ve městě, kterými denně chodím, tak mohou získat nádech určité nesamozřejmosti a trochu nás vytrhnout z naší jistoty viděného. Ortho- a hypo- stereo.

Při pořizování 3D fotografie uvažujeme o kompozici nejen ve 2D, ale také zvažujeme, jak bude výsledný dojem působit v hloubce fotografie. Kromě klasického zobrazení prostoru za rám/papír fotografie můžeme kreativně použít tzv. pop-up variantu, kdy necháme části obrazu vystupovat před rám/papír fotografie. V sérii portrétů jsem zkoumala možnosti estetiky kompozice v třetím rozměru, kdy jsem často využila pop-up efektu. Ve všech případech se jedná o hypostereo.

O autorce

Martina Kekule pracuje na Katedře didaktiky fyziky MFF UK, kde se v současné době kromě výuky budoucích učitelů fyziky zabývá také výzkumem metodou oční kamery (eyetrackingem). Příležitostně fotografuje a vytváří autorské oděvy. Publikovala učebnici Jak na anaglyf aneb vytvořte si vlastní 3D fotky a obrázky a realizovala několik společných i samostatných výstav, naposledy v Americkém centru v Praze.

Instagram: @martinakekule

Ukázka anaglyfů