Zlatá éra pozorování úplných zatmění Slunce ještě neskončila

MFF UK – areál Troja, budova N (IMPAKT), auditorium N1
pondělí 30. ledna od 17:00 do 19:30

Období let 1868–1991 bývá často nazýváno Zlatou érou pozorování úplných zatmění Slunce, protože téměř při každém zatmění došlo k nějakému objevu, někdy zcela zásadnímu. Například v roce 1868 byl objeven nový prvek nazvaný helium, v roce 1919 byl ověřen gravitační ohyb světelných paprsků potvrzující platnost obecné teorie relativity a v roce 1938 se podařilo vysvětlit záření iontů Fe X a Fe XIV ve sluneční koróně, což vedlo k překvapivému zjištění, že plazma ve sluneční koróně má teplotu převyšující jeden milion kelvinů. Po zatmění v roce 1991 prudce upadl zájem vědců o pozorování úplných zatmění Slunce, neboť zdrojem informací o Slunci se staly kosmické sondy pozorující Slunce mimo rušivou zemskou atmosféru.

Přednáška pojednává o patnáctileté spolupráci Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně s University of Hawaii Institute for Astronomy a ukazuje, že Zlatá éra pozorování úplných zatmění Slunce ještě neskončila, že i dnes umožňují tato zatmění přinést objevy, které doplňují stále ještě neúplnou mozaiku znalostí o našem Slunci a které by nebylo možné získat ani na základě dat z kosmických sond.

ÚČJF, KFPP