Vzniká první divadelní hra psaná umělou inteligencí

Loni na podzim připravený projekt, který je inspirován hrou Karla Čapka R.U.R., získal absolutní bodové ohodnocení v programu ÉTA TA ČR (Technologická agentura ČR). Ten je zaměřen na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu a umělecké tvorby. Program se soustřeďuje na projekty s multidisciplinárním přístupem, které v sobě propojují výzkum technického a netechnického charakteru.

„Chceme umělou inteligenci ukázat se všemi jejími klady i zápory, trochu ji oddémonizovat a přiblížit lidem,“ říká vedoucí projektu dr. Rudolf Rosa. Lidé by se podle něj neměli umělé inteligence bát, ani ji držet v posvátné úctě. „Umělá inteligence se bude postupně více a více stávat součástí našich životů. Musíme se proto naučit s ní efektivně spolupracovat, ne jí slepě důvěřovat, ani ji striktně odmítat. Abychom mohli umělou inteligenci využívat ke svému prospěchu, je nutné ji nejdřív poznat a pochopit, k čemu je dobrá,“ vysvětluje dr. Rosa.

Do projektu THEaiTRE. Umělá inteligence autorem divadelní hry? jsou kromě Matfyzu zapojeni také zástupci kulturní a umělecké sféry, konkrétně Švandovo divadlo a pražská DAMU. Každý z partnerů se problému bude věnovat z hlediska svého zaměření.

Tým výzkumníků z Matfyzu vyvine systém pro generování scénářů divadelních her, který následně prostřednictvím aplikace zpřístupní veřejnosti. Úkolem týmu DAMU bude zkoumat divadelní hry z hlediska možnosti jejich automatického generování. Zástupci pražského Švandova divadla poté hru nastudují a uvedou.

Pro vývoj systému výzkumníci využijí technik strojového učení, například jazykový model GPT-2 od organizace OpenAI. Testovány budou tři přístupy využívání neuronové sítě: naivní lineární přístup, vhodný pro kratší texty, hierarchický ontologický přístup, kdy se musí systém naučit abstraktní shrnutí celé hry na úrovni replik, scén a dějství, a hierarchický textový přístup, který abstrakci nahrazuje textem.

Jednou z výzkumných otázek je, do jaké míry může být scénář vytvořen umělou inteligencí a nakolik musí do procesu zasahovat člověk. „Chceme pracovat stylem ‚human in the loop‘, což je klasický koncept, kdy vytvoříme systém, který je v principu počítačový a samočinný, ale pro splnění svého úkolu potřebuje spolupracovat s člověkem. Zkoušíme postup, kdy počítači zadáme začátek dialogu, on navrhne několik možných pokračování, z nichž my vybereme to nejlepší, na které počítač opět naváže. Takhle společně napíšeme celý dialog,“ přibližuje Rudolf Rosa a dodává, že výsledek bude pro ně samotné překvapením.

Kvůli nedostatku volně dostupných divadelních scénářů, které by mohly sloužit jako tréninková data, bude při vývoji systému třeba průběžně přecházet mezi českými a anglickými texty. Také výsledný scénář by měl mít dvě jazykové verze, protože Švandovo divadlo plánuje uvést hru také v zahraničí.

Česká premiéra se uskuteční v lednu příštího roku, sto let po prvním uvedení Čapkova dramatu R.U.R.

OFSKP, OPMK