Tři obrazy Alana Turinga

13. února 2015
V úterý 10. února se ve Vlasteneckém sále Karolina sešli zástupci MFF UK, FF UK a AV ČR. Tématem kulatého stolu byl Alan Turing a jeho geniální a mnohostranná osobnost, která inspirovala nejen současnou informatiku, ale také matematiku, filosofii a lingvistiku.

V úterý 10. února se ve Vlasteneckém sále Karolina sešli zástupci MFF UK, FF UK a AV ČR. Tématem kulatého stolu byl Alan Turing a jeho geniální a mnohostranná osobnost, která inspirovala nejen současnou informatiku, ale také matematiku, filosofii a lingvistiku.

Téměř dvouhodinovou panelovou diskusi zahájil dr. Jan Bičovský z Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK. Představil osobnost Alana Turinga v historických souvislostech druhé světové války i poválečného vývoje. Turing naprosto zásadně přispěl prolomením německého kódu Enigma k vítězství spojenců ve druhé světové válce. Velká Británie ho však v 50. letech minulého století přesto odsoudila za „nemravné chování“ a jako homosexuála donutila k chemické kastraci. Krátce na to spáchal s největší pravděpodobností sebevraždu. Všechny omluvy přišly až půlstoletí po jeho skonu.

Spíše osobní a historický úvod rozvinul doc. Antonín Kučera z Katedry teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK pohledem na Turingovu odbornou práci. Připomněl koncept prvních moderních počítačů, v nichž nelze na pohled odlišit data od programu a naopak. Snadné přeprogramování a z toho plynoucí univerzálnost jim otevřely cestu k úspěchu. Vlastně jednoduché, ale v tom právě geniální řešení, překonalo těžkopádné „počítací stroje“ konstruované většinou pro konkrétní typ úloh. Idea tzv. Turingova stroje se přitom objevila jako vedlejší produkt řešení filosofických problémů matematiky v polovině 30. let 20. století. Současný počítač je proto neustálou připomínkou významu základního výzkumu, který řeší jen zdánlivě abstraktní problémy.

Doc. Jiří Tůma z Katedry algebry MFF UK se detailně zaměřil na jeden úsek Turingovy práce, kterým je prolomení německého válečného kódu Enigma a podíl na luštění dalších šifer. Do známého příběhu vnesl mnoho detailů nejen technických, ale i historických. Připomněl předchozí práci polských matematiků (např. Mariana Rejewského), bez níž by Turing pravděpodobně nikdy nedosáhl takových výsledků.

Všechny související operace byly přísně tajné ještě dlouho po Turingově smrti, a snad i proto jeho přínos oceňujeme až na počátku nového tisíciletí. V mnoha oblastech rozhodně předběhl dobu o celá desetiletí. Doložila to ostatně slova dalších dvou řečníků kulatého stolu, prof. Pavla Pudláka z Matematického ústavu AV ČR a Mgr. Martina Vraného z Ústavu filozofie a religionistiky FF UK.

Ani nedávno uvedený film Kód Enigmy tak rozhodně není poslední uměleckou reflexí složité geniální osobnosti, skutečného otce moderních počítačů.

- OMK -