Předsedkyně GA ČR ocenila dr. Michala Pavelku

24. září 2020

Dr. Michal Pavelka z Matematického ústavu UK včera v malostranském refektáři převzal Cenu předsedkyně GA ČR. Prestižní ocenění získal za výzkum víceškálové nerovnovážné termodynamiky.

Ceny jsou každoročně udělovány řešitelům vynikajících vědeckých projektů financovaných Grantovou agenturou ČR. Laureáti jsou vybíráni na základě doporučení několika stovek vědců, kteří se podílejí na hodnocení projektů.

Prestižní ocenění včera dopoledne na Malé Straně převzalo z rukou předsedkyně GA ČR Alice Valkárové pět vynikajících českých vědců. V kategorii „technické vědy“ byl oceněn výzkum dr. Michala Pavelky s názvem Víceškálová nerovnovážná termodynamika.

Cílem projektu bylo najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních. „Představte si sklenici s vodou. Voda se skládá z ohromného množství malých částic, molekul. Kdybychom chtěli její pohyb popsat na bázi pohybu všech těchto molekul, museli bychom vyřešit obrovské množství rovnic. To v podstatě není možné, a proto se soustředíme na průměrné chování tekutiny. Můžeme tak řešit mnohem menší množství rovnic a odhadnout, jak se tekutina bude chovat do budoucna,“ vysvětluje ve videu dr. Pavelka.

Společně s kolegy z Kanady, Itálie, Ruska, Číny, Španělska, Turecka a Anglie se mu podařilo najít obecnou geometrickou strukturu (Poissonova závorka, entropie a disipační potenciál), která vyjadřuje evoluci na každé úrovni popisu a vědce zavede z detailního popisu na popis méně detailní. „Nalezli jsme postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získávat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie,“ říká 33letý matematik, který v minulosti působil například na École Polytechnique de Montréal, na Západočeské univerzitě a na Vysoké škole chemicko-technologické.

Odhlédnutím od částicové struktury a využitím moderních metod diferenciální geometrie je možné nalézt sjednocující princip pro popis takřka všech přírodních jevů kolem nás. Poznatky dr. Pavelky a jeho kolegů tak bude možné v budoucnu aplikovat například ve výzkumu nových ultrarychlých baterií, při zkoumání možností antivirových nanočástic nebo ve strojovém učení.


OPMK, foto GA ČR