Neutrino Geoscience 2019 Prague

Je možné reálně zkoumat nitro Země metodami částicové fyziky, konkrétně detekcí neutrin? Od roku 2005 je odpověď na tuto otázku kladná. Tehdy bylo týmem neutrinového experimentu KamLAND oznámeno první měření tzv. geoneutrin neboli elektronových (anti)neutrin vznikajících při rozpadech radionuklidů přirozeně se vyskytujících v Zemi.

Vědci díky nim mohou zjistit, kolik radioaktivity obsahuje nepřístupný zemský plášť, mocná vrstva silikátových hornin rozkládající se od jádra až téměř k povrchu Země a zaobírající asi dvě třetiny hmoty Země. „Radiogenní teplo je důležitým zdrojem energie, která pohání pomalé ‚tečení‘ (tzv. konvekci) plášťového materiálu. Souvisí s deskovou tektonikou a vulkanismem, tepelným vývojem Země i s otázkou celkového chemického složení Země, čímž odkrývá aspekty formování planet na počátku sluneční soustavy,“ upřesňuje dr. Ondřej Šrámek z Katedry geofyziky MFF UK.

Společně s dalšími kolegy minulý týden v Praze uspořádal konferenci Neutrino Geoscience 2019, osmý mezinárodní meeting tematicky zaostřený na tyto částice. Charakteristickým znakem těchto setkání je široké spektrum expertů z různých vědních disciplín, od experimentální částicové fyziky až po rozličné oblasti věd o Zemi.

Padesátka účastníků z celého světa si v Domě techniků na Novotného lávce během třídenní konference vyslechla prezentace nejnovějších výsledků měření geoneutrin, zprávy o postupu budování dalších detektorů a zajímavé geofyzikální příspěvky. Vědci také prodiskutovali strategie a možnosti dalšího výzkumu v tomto perspektivním odvětví.

Nejnovější výsledky pocházejí z experimentů KamLAND v Japonsku a Borexino v Itálii. V roce 2021 by se k těmto zařízením měl připojit také detektor JUNO, jehož výstavba právě probíhá na jihu Číny. Do vývoje a testování detekční technologie jsou zapojeni i vědci a studenti MFF UK, konkrétně Ústavu částicové a jaderné fyziky a Katedry geofyziky. Ti se v budoucnu budou rovněž účastnit chodu experimentu a zapojí se do analýzy a intepretace dat.

KG MFF UK