Monitorujeme zemětřesení v Řecku

3. února 2014
Síť seismických stanic MFF UK monitoruje probíhající sérii zemětřesení u západořeckého ostrova Kefalonie.

Síť seismických stanic MFF UK monitoruje probíhající sérii zemětřesení u západořeckého ostrova Kefalonie.

Po silném zemětřesení (magnitudo 6), které postihlo západořecký ostrov Kefalonii dne 26. ledna 2014, pokračovala seismická aktivita ve formě četných dotřesů (viz obr. 1). Přestože tento otřes měl ohniskový mechanismus v souladu s typickými velkými zlomy dané oblasti, tj. jednalo se převážně o horizontální posun na vertikálním rozhraní, byl silný dotřes (magnitudo 5.5) o pět hodin později již přesmykovým (výzdvihovým) jevem. Až potud je situace podobná jako při zemětřesení na sousedním ostrově Lefkada v r. 2003 (Zahradník et al., Bull. Seism. Soc. Am. 2005) a svědčí o složitosti zlomového systému dané oblasti.

Třebaže se většinou tektonické napětí uvolní v určitém místě jen jedním silným zemětřesením za několik desítek či stovek let, nyní jsme svědky poněkud jiného scénáře. Dnes, 3. února 2014, postihlo ostrov další zemětřesení o magnitudu 6, tvořící spolu s jevem z 26. ledna jakési zemětřesné „dvojče“. Podobné páry srovnatelně silných jevů během několika následujících dnů jsou seismologům známy, ale nejsou časté (Assisi – květen 2012, Korint – únor a březen 1981).

Aktivita je monitorována sítí seismických stanic v Řecku, jejíž součástí je také 12 stanic Matematicko-fyzikální fakulty UK, budovaných postupně od r. 1997 (viz obr. 2).

MFF UK se také podílí na vývoji softwaru pro výzkum zemětřesení. Například program ISOLA, vyvíjený ve spolupráci s univerzitou v Patrasu (Sokos & Zahradnik, Seis. Res. Lett., 2013), je rutinně používán při výpočtu ohniskových mechanismů v National Observatory of Athens.

Tento software posloužil i při studiu aktuálních jevů. Data používáme pro základní výzkum fyzikálních procesů, které při ničivých zemětřesení probíhají na zlomech nejen v Řecku, ale například také v Itálii (L‘Aquila 2009; Gallovič & Zahradník, J. Geoph. Res. 2012) nebo Turecku (Van 2011; Gallovič et al., Bull. Seism. Soc. Am. 2014). Posledně zmíněné jevy lze považovat za obdobu řeckého dvojčete „v malém“. Sestávaly ze dvou zlomových epizod vzdálených od sebe jen několik sekund a několik kilometrů.

Prof. RNDr. Jiří Zahradník, DrSc.