MFF UK připomněla památku Milady Horákové

26. června 2020

Odkaz dr. Milady Horákové pro naši současnost nelze shrnout do několika málo vět, tím méně do jediného hesla. Děkan fakulty v tiché vzpomínce na tragické události před sedmdesáti lety položil květinu k pomníku obětem totalitních režimů v zahradě Ztracenka na pražském Karlově.

Milada Horáková zasvětila celý svůj život humanitním hodnotám a demokratickým principům, které neváhala bránit až do samé krajnosti vlastní existence. Snad právě proto je pro současnost obtížné ji plně pochopit. První československá republika, na jejímž budování se aktivně podílela, setrvávala na ideově a eticky silných konceptech, které byly následujícím historickým vývojem buď přímo popírány, nebo přinejmenším trvale oslabovány.

Přitom právě pro ně nasadila Milada Horáková život v odboji proti nacistické totalitě. Prakticky celou druhou světovou válku prožila ve věznicích, ať už na území Protektorátu Čechy a Morava, nebo v ještě horších podmínkách v říši. V říjnu 1944 jí byl navržen trest smrti, který byl však nakonec změněn na osm roků káznice. Až v dubnu 1945 se dočkala osvobození v ženské věznici nedaleko Mnichova.

Po válce pokračovala v politické a veřejné práci jako poslankyně Československé strany národně socialistické, jako místopředsedkyně Svazu osvobozených politických vězňů a předsedkyně Rady čs. žen. Snažila se aktivně čelit nedemokratickým metodám KSČ. Po uchopení moci komunistickou stranou odešla z politického života. V souvislosti s komunistickými protidemokratickými represemi byla v září 1949 zatčena a v inscenovaném procesu třinácti obžalovaných obviněna z velezrady a špionáže. Po osmidenním soudním divadle byli čtyři z nich (včetně Milady Horákové) odsouzeni k trestu smrti, čtyři k doživotnímu žaláři a pět k trestům odnětí svobody na 20 až 28 let.

Nutno připomenout smutný fakt, že českoslovenští občané zasílali stovky hromadných i individuálních rezolucí požadujících přísné potrestání všech obžalovaných. Ideologicky politická manipulace veřejného mínění opět ukázala svoji odvrácenou tvář ve vší krutosti.

Milada Horáková byla popravena, přes intervence zahraničních osobností i odvážných jednotlivců z republiky, jako poslední z odsouzených po Janu Buchalovi, Záviši Kalandrovi a Janu Peclovi.

Odkaz Milady Horákové pro naši současnost můžeme hledat jak v celospolečenské, tak ryze individuální rovině. Individuální zamyšlení nad některými aspekty jejího života a nad současným naplňováním hodnot, pro něž jej položila, zvolila v těchto dnech Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Kdo ji bude upřímně následovat, pochopí, že Milada Horáková nemůže být pouhým plakátovým heslem. V pluralitní svobodné společnosti je přirozené, že každý podle svého založení vyjádří svůj vztah k této výjimečné osobnosti české historie. Společným jmenovatelem nechť je důrazné varování před totalitou a ideologicky politickou manipulací lidských myslí.

prof. Jan Kratochvíl, děkan MFF UK
Luboš Veverka, OPMK MFF UK