Hygiea kandiduje na nejmenší trpasličí planetu

5. listopadu 2019

Planetka Hygiea by se mohla stát nejmenší trpasličí planetou Sluneční soustavy. Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli astronomové z UK, těleso poprvé pozoroval v takovém rozlišení, že bylo možné zkoumat jeho povrch a spolehlivě určit velikost i tvar.

Vědci studovali planetku, která obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Využili k tomu podrobné snímky pořízené přístrojem SPHERE, který je součástí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO).

„Hygiea je po Ceres, Vestě a Pallas čtvrtým největším tělesem hlavního pásu. Snímky s velkým rozlišením nám umožnily určit její tvar, který se ukázal jako neobyčejně kulatý i ve srovnání s o trochu většími planetkami Vesta a Pallas. Tento poznatek otevírá možnost zařadit Hygieu mezi skupinu trpasličích planet,“ říká spoluautor studie Josef Hanuš z Astronomického ústavu UK.

Sférický tvar je jednou ze čtyř podmínek, které musí těleso splňovat, aby mohlo být do kategorie zařazeno. Hygiea by se tak mohla stát nejmenší trpasličí planetou, kterou dosud byla Ceres.

Překvapující bylo zjištění, že se na povrchu planetky nenachází žádný velký impaktní kráter, ani jiný pozůstatek po obrovské kolizi mezi Hygieou a další planetkou o velikosti 75–150 km. Před dvěma miliardami let měla mít tato událost za následek vznik jedné z největších rodin planetek ve Sluneční soustavě. „Kulatý tvar bez velkých impaktních kráterů je dle numerických simulací důsledkem opětovného spojení vyvržených fragmentů,“ nastiňuje dr. Hanuš.

Čeští vědci (Pavel Ševeček, Miroslav Brož, Josef HanušJosef Ďurech) se podíleli na modelování tvaru Hygiey i na zkoumání kolizního vývoje. První snímky planetky získali v roce 2017, již předtím pracovali na vývoji algoritmů. Zorganizovali také pozorovací kampaň, díky které získali další cenná fotometrická data. Podařilo se jim rovněž zpřesnit periodu rotace, která se oproti původním odhadům ukázala být poloviční.

Na výzkumu, který vedl Piere Vernazza z Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, se vedle Francouzů a Čechů podíleli také vědci z Finska, Polska, Belgie, USA nebo Chile. Výsledky minulý týden zveřejnil časopis Nature Astronomy.

 

Seminář Astronomického ústavu UK – 6. 11. 2019
Do we have another dwarf planet in the main belt?
Josef Hanuš, Miroslav Brož, Pavel Ševeček

 

OPMK
Úvodní snímek: ESO/P. Vernazza et al./MISTRAL algorithm (ONERA/CNRS)

 

Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2
IČ: 00216208, DIČ: CZ00216208