Absolventi Matfyzu převzali Prémie Otto Wichterleho

1. července 2021

Čtyřiadvacet mladých vědeckých talentů v úterý v pražské Lannově vile převzalo prestižní ocenění Akademie věd ČR. Mezi laureáty Prémie Otto Wichterleho za rok 2021 patří také čtyři absolventi Matfyzu.

Z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové ocenění převzali dr. Petra Suková, dr. František Lukáč, dr. Petr Vondráček a dr. Zuzana Morávková. Všichni čtyři absolventi Matfyzu v současnosti působí na ústavech Akademie věd ČR.

 

RNDr. Petra Suková, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR

Jak se chovají částice a plyn, když se z prostředí „běžného“ vesmíru dostanou do blízkosti černých děr? Toto téma provázelo Petru Sukovou (nar. 1985) po celé studium teoretické fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Věnovala mu i svou disertační práci, kterou obhájila v roce 2013.

Po třech letech vědecké stáže v Polské akademii věd ve Varšavě nastoupila Petra Suková v roce 2016 do Astronomického ústavu AV ČR. I zde pokračuje ve výzkumu energetických procesů a chaotických jevů spojených s aktivitou mimo jiné i supermasivních černých děr. Zaměřuje se na provádění numerických simulací chování plazmatu za extrémních podmínek v blízkosti horizontu událostí. Využívá také astronomická data ze satelitů na oběžných drahách, jimiž lze pozorovat objekty mimo optické pásmo, např. v rentgenovém záření, což v podmínkách na povrchu Země není možné. V neposlední řadě rovněž vyvíjí metody, jak zkoumat chaos v pojetí Einsteinovy obecné teorie relativity, kde se časoprostor zakřivuje.

V loňském roce získala Petra Suková Cenu Jana Friče, v roce 2019 obdržela Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce. V roce 2017 zaujal její výzkum porotu Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která ji ocenila Cenou pro mladé výzkumníky.

 

RNDr. František Lukáč, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Materiálový výzkum je rámcem bádání Františka Lukáče (nar. 1987). Mladý fyzik absolvoval studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, do Ústavu fyziky plazmatu AV ČR nastoupil v roce 2015 jako postdoktorand a brzy se stal velmi důležitým členem týmu.

Rozvíjí výzkum bodových defektů materiálů (zejména slitin) v interakci s vodíkem a dusíkem za pomoci různých experimentálních metod vč. rentgenové difrakce nebo pozitronové anihilační spektroskopie. Neboli zkoumá dění ve slitinách a jejich chování za nastavených podmínek. Nejvíce ho ale zajímají slitiny vysokoentropické, jejichž studium vlastně do ústavu uvedl. Významně se zapojuje do mezinárodního materiálového výzkumu.

Podílel se také na projektu, který získal v roce 2018 Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.

František Lukáč je vyhledávaným expertem pro oblast fázové analýzy materiálů pomocí rentgenové difrakční metody s kvantitativní Rietveldovou analýzou. Tyto analýzy zpracovává pro výzkumné týmy vysokých škol i pro firmy.

 

Ing. Petr Vondráček, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Odborný zájem Petra Vondráčka (nar. 1987) se již od doktorátu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy soustředí na studium toků energie na vnitřní stěnu tokamaků. V těchto experimentálních zařízeních se pomocí velmi silného magnetického pole udržuje horké plazma za účelem studia energetického využití termojaderné fúze.

Petr Vondráček se v posledních letech podílel na dosažení několika důležitých výsledků, které byly využity při konstrukci velkého mezinárodního vědeckého zařízení ITER. Celkem šest let byl operátorem tokamaku COMPASS, který po deseti letech od zprovoznění završuje svůj provoz v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Nyní tento mladý vědec koordinuje rozsáhlou skupinu fyziků, inženýrů a modelářů, kteří společně navrhují nový tokamak nazvaný COMPASS Upgrade.

Spolupracuje ale i s experty z této oblasti z Německa, Francie, USA, Velké Británie nebo Kanady, s nimiž se zapojil do zahraničních experimentů na tokamacích ASDEX Upgrade a JET v rámci evropského konsorcia EUROfusion.

 

RNDr. Zuzana Morávková, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Čím více budeme vědět o molekulární struktuře materiálů, tím hlouběji pochopíme jejich vlastnosti a budeme jejich chování moci předvídat a ovlivňovat. Rozsáhlý aplikační potenciál mají například nanostrukturované vodivé polymery. Nejen tyto pro budoucí praxi slibné látky studuje v oddělení vibrační spektroskopie Zuzana Morávková (nar. 1985).

Ve svém výzkumu využívá experimentální analytické metody: infračervenou a Ramanovu spektroskopii kapalin, pevných látek a tenkých vrstev, které dovedou s nejvyšší přesností popsat vlastnosti a vzájemné působení molekul.

Zuzana Morávková vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, doktorské studium v oboru biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika absolvovala tamtéž.

Úspěšně se uplatňuje také v pedagogické činnosti, vede frekventanta UNESCO-IUPAC postgraduálního kurzu polymerní vědy, pomáhá i ostatním mladším pracovníkům.

 

Prémie Otto Wichterleho jsou každoročně udělovány perspektivním mladým vědcům a vědkyním do 35 let, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech a jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.). Ocenění, které nese v názvu jméno význačného českého chemika a někdejšího předsedy ČSAV, je spojeno s finanční odměnou necelých 450 tisíc korun rozložených do tří let.

Podle TZ AV ČR, úvodní foto: Jana Plavec

 

Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2
IČ: 00216208, DIČ: CZ00216208