Život a dílo
Jak probíhal život prof. Františka Závišky?
Fyzik František Záviška pocházel z Moravy, z nepříliš majetných poměrů. Po základní škole a gymnáziu (v Třebíči a v Brně) začal v r. 1898 studovat na české univerzitě v Praze matematiku a fyziku (i když rodiče by z něho bývali raději měli kněze). Po čtvrtém semestru studií, v r. 1900, odešel s prof. F. Koláčkem - jako jeho asistent - na nově zřízenou českou vysokou školu technickou do Brna. Koláček se tam stal profesorem experimentální fyziky, po roce se však vrátil do Prahy. Z Brna dokončil univerzitní studia - nabyl učitelské způsobilosti vyučovat (jazykem českým) matematice a fyzice na vyšších gymnasiích a získal doktorát. Č. Strouhal, Záviškovi nabídl místo výpomocného asistenta v tamním Fyzikálním ústavu. Za přetrvávajících provizorních poměrů se Záviška ve školním roce 1906/7 vydal na zkušenou do zahraničí. Za místo pobytu nakonec zvolil Cavendishovu laboratoř v Cambridgi. Ještě před odjezdem se na univerzitě habilitoval z teoretické fyziky. Po návratu začal konat docentské přednášky a počátkem r. 1908 byl konečně ustanoven asistentem. V lednu 1910 prof. Koláček vážně onemocněl a v r. 1913 zemřel. Suplováním výuky teoretické fyziky byl pověřen Záviška. V r. 1914 byl jmenován mimořádným a v r. 1919 řádným profesorem. Před tím, v r. 1912, se také oženil s Emilií Škodovou; z tohoto manželství se narodili dva chlapci, oba však zemřeli v útlém dětském věku.
Stal se členem předních českých vědeckých akademií, byl dlouholetým členem a činovníkem Jednoty čs. matematiků. Měl plno civilních zájmů - byl vášnivý automobilista, rád fotografoval, s manželkou a kolegy pěstoval pěší turistiku, miloval jízdu na kole, tenis, plavání aj.
Počátek druhé světové války zastihl Závišku na prahu šestého desetiletí života: oslava jeho 60. narozenin se odehrávala již ve sklíčené atmosféře obsazování českých vysokých škol německými okupanty. Dne 21.1.1944 byl pro podezření z účasti v odboji zatčen gestapem, vězněn v Kounicových kolejích v Brně a posléze transportován do koncentračního tábora (Mauthausen, pak Osterode-Harz). Zemřel na samém sklonku války, 17. 4. 1945 v Gifhornu v Německu, vysílením při návratu domů.
Zpracovala Mgr. Emilie Těšínská z fondů Archivu AVČR.
| 1879, 18. 11. | narozen ve Velkém Meziříčí |
| 1885/6 - 1889/90 | základní škola ve Velkém Meziříčí |
| 1890/91 - 1894/95 | c. k. státní gymnasium v Třebíči, 1. - 5. třída |
| 1895/96 - 1897/98 | c. k české vyšší gymnasium v Brně, 6. - 8. třída |
| 1898/9 - 1902/3 | posluchač filosofické fakulty české univerzity v Praze, studium matematiky a fyziky |
| od 1898 | člen Jednoty českých (čs.) matematiků a fyziků (15. 12. 1916 zvolen zakládajícím, 31. 1. 1930 čestným členem, 1904 - 1906 náhradník ve výboru, 1912 člen fyzikální sekce vědecké rady, 1925 - 1945 člen výboru: 1928 - 1942 hlavní knihovník, 1942 až 1945 předseda Jednoty; 1921 - 1941 (tj. do zastavení vydávání časopisu za války) člen redakce Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky (1934 - 1937 hlavní redaktor fyzikální části) |
| 1900/01 - 1902/03 | asistent Fyzikálního ústavu na nově zřízené české technice v Brně (kam odešel s prof. F. Koláčkem, který se však po roce vrátil na českou univerzitu do Prahy, jeho nástupcem se stal Vl. Novák) |
| 1902,15. 12. | dosáhl učitelské způsobilosti vyučovat matematice a fyzice na vyšších gymnasiích |
| 1903, 1. 6. | promován doktorem filosofie: disertační práce "Verifikace Fresnelových zákonů dvojlomu u dvouosých krystalů" (publikována v Rozpravách II. tř. České akademie 11, 1902, č. 26, 19 s. ) |
| 1903, říjen | návrat na českou univerzitu v Praze: |
| 1904 - 1906 | výpomocným asistentem Fyzikálního ústavu (přednosta prof. Č. Strouhal) |
| 1906, 11. 4. | habilitován z teoretické fyziky: habilitační práce "O polarisaci hraničných čar totální reflexe" (publikována v Rozpravách II. třídy České akademie 12, 1903, č. 15, 29 s.) |
| 1906/07 | studijní pobyt v Cavendishově laboratoři v Cambridgi, Anglie: práce "O vlivu silného Roentgenova záření na kondensaci vodních par" (dokončená ve Fyzikálním ústavu české univerzity v Praze a publikovaná v Rozpravách II. třídy České akademie 18, 1909, č. 8, 31 s.) |
| 1908 - 1914 | asistent při stolici teoretické fysiky |
| 1912 | oženil se s Emilií Škodovou |
| 1914 | krátce po narození úmrtí prvního syna |
| od 1914 | člen II. třídy České akademie věd a umění císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (21. 3. 1914 zvolen dopisujícím, 30. 6. 1922 mimořádným a 23. 5. 1924 řádným členem) |
| 1914, 26. 4. | jmenován mimořádným profesorem teoretické fyziky (a následně ředitelem Ústavu pro teoretickou fyziku) |
| 1919 | úmrtí druhého syna ve věku 4 let |
| od 1919 | člen Královské české společnosti nauk ( 8. 1. 1919 zvolen mimořádným, 9. 1. 1929 řádným členem; v letech 1933 - 1942 tajemníkem II. třídy, resp. zástupcem hlavního tajemníka, 1942 - 1944 hlavním tajemníkem) |
| 1919, 27. 5. | jmenován řádným profesorem teoretické fyziky (se zpětnou účinností od 1. 4. 1919) |
| od 1924 | člen Masarykovy akademie práce (znalcem I. odboru přírodovědecko-lékařského zvolen 15. 12. 1924) |
| 1925 | "Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační"( JČMF, 1. svazek sbírky Kruh, 166 s.) |
| 1926/27 | děkan přírodovědecké fakulty české univerzity v Praze |
| 1927/28 | proděkan tamtéž |
| 1933 | "Mechanika" (sepsána s užitím druhého vydání Strouhalovy - Kučerovy Mechaniky, 606 s.) |
| 1937 | překlad knihy "Philipp Frank: Rozvrat mechanistické fysiky" (JČMF, 11. svazek sbírky Kruh, 57 s.) |
| 1940 k 31. 7. | po uzavření českých vysokých škol zproštěn činné služby a dán na dovolenou s čekatelným |
| 1943 | "Termodynamika" (JČMF, Knihovna spisů matematických a fysikálních, sv. 20, 192 s.) |
| 1944, 21. 1. | zatčen gestapem pro podezření z účasti v odboji (vězněn v Praze a v Brně, poté v koncentračních táborech Mauthausen a Osterode) |
| 1945, 17. 4. | zemřel při návratu z koncentračního tábora (pohřben v Gifhornu v Německu, později ostatky převezeny do rodinného hrobu ve Velkém Meziříčí) |
| 1951 | "Kinetická theorie plynů" (Praha 1951, 176 s., text podle Záviškova rukopisu doplnil a k vydání připravil M. Brdička) |
