Směrnice děkana č. 10/2015
Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech
Čl. 1
Oborová rada a Rada doktorského studijního oboru
- Pro každý studijní program je v souladu s § 47 odst. 6 zákona č.
111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (dále „zákon o vysokých školách“), čl. 23 odst.
5 a 6 statutu UK a čl. 8 studijního a zkušebního řádu UK, ustavena
oborová rada programu (dále jen „oborová rada“), která sleduje
a hodnotí studium v daném studijním programu. V souladu s ustanovením
čl. 19 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu UK a ustanovení čl.
5 odst. 1. Opatření rektora č. 10/2013 se stanovuje následující
podrobnější úprava činnosti oborového garanta a oborové rady.
- Na návrh oborové rady ustavuje děkan pro jednotlivé studijní obory
studijního programu v gesci oborové rady tzv. Radu doktorského studijního
oboru (dále jen „RDSO“), která je pro daný obor výkonným orgánem
oborové rady. Všechny RDSO jsou ze své činnosti plně odpovědny oborové
radě. Takto ustaveným RDSO oborová rada svěřuje dále popsané úkoly, na
jejichž plnění dohlíží.
- Členy RDSO jmenuje a odvolává po projednání se všemi partnerskými
pracovišti daného studijního oboru a v oborové radě na návrh děkana
rektor s tím, že RDSO má nejméně pět členů, nejméně dvě třetiny
členů jsou z řad docentů nebo profesorů, nejméně jedna třetina není
z akademické obce fakulty ani jiných zúčastněných fakult, alespoň jeden
z členů není z akademické obce univerzity. Předsedou je vždy
příslušný oborový garant.
- Předseda RDSO svolává a řídí její zasedání a další činnost;
v jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený člen RDSO.
O záležitostech ve své kompetenci pak RDSO rozhoduje prostou většinou
hlasů všech svých členů.
- RDSO plní následující svěřené úkoly při sledování a hodnocení
studia v daném studijním oboru:
- navrhuje děkanovi jmenování školitelů a konzultantů,
- vyjadřuje se k tématům disertačních prací (tj. zejména rozhoduje
o jejich schválení) a nejméně jednou ročně také rozhoduje
o schválení individuálních studijních plánů studentů,
- nejméně jednou ročně projednává zprávu školitele o hodnocení
studenta a plnění individuálního studijního plánu a vydává k nim své
závěrečné roční hodnocení studenta,
- stanovuje požadavky ke státním doktorským zkouškám,
- dává stanovisko k návrhu oborového garanta na složení zkušební
komise pro státní doktorské zkoušky a komise pro obhajoby
disertačních prací.
Podrobnější popis jednotlivých činností při plnění popsaných
úkolů je uveden v dalších článcích této směrnice.
- Nebude-li ustavena pro daný obor RDSO podle odst. 2. tohoto článku,
plní její úkoly oborová rada.
- Pokud Studijní a zkušební řád UK svěřuje určité skutečnosti
k projednání oborové radě, pak se toto projednání v případě ustavení
RDSO děje tak, že se těmito skutečnostmi zabývá (tj. připraví návrh,
stanovisko, hodnocení apod.) příslušná RDSO, která své závěry dá
obvyklým způsobem na vědomí oborové radě. Kde Studijní a zkušební
řád UK svěřuje oborové radě určité rozhodnutí ve formě návrhu nebo
schválení, jsou tyto návrhy a schválení uskutečněny přímo
prostřednictvím příslušných RDSO, jsou-li ustaveny, s tím, že oborová
rada o nich musí být vždy obvyklým způsobem informována.
- Oborová rada dále na základě doporučení RDSO navrhuje děkanovi
požadavky k přijímacím zkouškám a složení přijímacích komisí.
Čl. 2
Spoluúčast partnerských pracovišť
1. Spoluúčast partnerských pracovišť na finančním,
organizačním a personálním zabezpečení doktorského studia a jejich
zastoupení v oborové radě, RDSO a zkušebních komisích je předmětem
dvoustranných dohod mezi univerzitou nebo fakultou a těmito pracovišti,
případně předmětem společné akreditace dle § 81 zákona o vysokých
školách.
Čl. 3
Školitel, školicí pracoviště a konzultant
- Při sestavování individuálního studijního plánu a při řešení
zadaného výzkumného tématu vede studenta doktorského studia školitel,
jmenovaný děkanem po projednání ve vědecké radě fakulty. Pokud je
navrhovaný školitel profesorem či docentem nebo pokud má vědeckou hodnost
DrSc., projednání ve vědecké radě fakulty není nutné. Děkan jmenuje
a odvolává školitele na návrh RDSO. Jmenování je pak podmíněno
písemným souhlasem školitele tuto funkci vykonávat a souhlasem vedoucího
školicího pracoviště.
- Školicím pracovištěm se rozumí zpravidla pracoviště školitele, tj.
pracoviště, na které byl školitel zaměstnavatelem určen k výkonu práce
v rámci svého pracovněprávního vztahu; není-li pracoviště školitele
jednoznačně určeno nebo není-li pracoviště školitele na fakultě, určí
školicí pracoviště děkan na základě návrhu RDSO.
- Školitel může doporučit ustanovení konzultanta z řad pedagogických,
vědeckých nebo odborných pracovníků fakulty, partnerských pracovišť či
jiných organizací. Konzultant musí být svými speciálními odbornými
znalostmi nebo metodickými a technickými možnostmi schopen vést studenta
v rámci určité etapy doktorského studia. Konzultanta pouze s jeho
předchozím písemným souhlasem jmenuje děkan, který je rovněž oprávněn
ho odvolat. Jmenování a odvolání se děje vždy na návrh RDSO.
Čl. 4
Zápis a individuální studijní plán
- Do jednoho měsíce od zápisu předloží student individuální studijní
plán sestavený ve spolupráci se školitelem. Individuální studijní plán
musí být schválen příslušnou RDSO; nezbytným předpokladem pro toto
schválení je souhlas vedoucího školicího pracoviště s tímto plánem.
Individuální studijní plán obsahuje zejména zadané téma disertační
práce, výčet studijních povinností, vědeckých, výzkumných nebo
dalších tvůrčích povinností a dále plánovaných či doporučených
zahraničních pobytů nebo jiných stáží anebo pedagogických aktivit
(např. pomoc při zkouškách, vedení výuky) zpravidla detailně
rozpracovaný pro první rok studia.
- Součástí každého individuálního studijního plánu je též
doktorská zkouška z anglického jazyka, nejedná-li se o studenta zapsaného
ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v anglickém jazyce. Obsah
a úroveň této zkoušky stanoví oborová rada.
Čl. 5
Roční kontrola studia a upřesnění individuálního
studijního plánu
- Student na konci každého roku studia vypracuje stručnou výroční
zprávu shrnující a hodnotící jeho práci, výsledky a plnění
individuálního studijního plánu v tomto roce. Zároveň ve spolupráci se
školitelem připraví podobu individuálního studijního plánu pro další
rok studia.
- Školitel, zpravidla na základě výroční zprávy studenta, provádí
jednou ročně hodnocení studenta a podává o něm Radě doktorského
studijního oboru zprávu, jejíž přílohou je výroční zpráva studenta.
RDSO pak projedná zprávu školitele a závěr svého hodnocení předává
děkanovi a obvyklým způsobem na vědomí oborové radě. V případě
hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu
UK rozhodne RDSO, zda navrhne studentovi snížení doktorandského stipendia
podle Stipendijního řádu UK, čl. 6, odst. 6. Rada doktorského studijního
oboru se zároveň vyjadřuje k podobě individuálního studijnímu plánu pro
další rok studia, případně po dohodě se školitelem provádí
jeho změnu.
- O výsledku hodnocení je student zpraven studijním oddělením.
Čl. 6
Studium v zahraničí
- Součástí doktorského studia může být práce na některém
zahraničním vědeckém pracovišti. Zkoušky složené během doktorského
studia v zahraničí může děkan na návrh oborového garanta uznat jako
zkoušky předepsané individuálním studijním plánem.
- V případě mezinárodních studijních programů typu joint degree
stanoví případné výjimky z tohoto opatření a případná doplnění
příslušná smlouva mezi univerzitami, na jejímž základě studium
probíhá.
Čl. 7
Státní doktorská zkouška
- Předsedu, nejméně jednoho místopředsedu a další členy nejméně
pětičlenné zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje děkan
na návrh oborového garanta; garant návrh předem projedná v RDSO, která
k němu dá své stanovisko. Stanoviskem RDSO je garant vázán.
- Alespoň dva členové zkušební komise musejí být vědeckými
pracovníky s vědeckou hodností DrSc. nebo profesory a alespoň dva její
členové musejí být z jiného než školicího pracoviště. Jedním
z členů zkušební komise je zpravidla i školitel.
- Návrh termínu a místa konání státní doktorské zkoušky podává
předseda nebo místopředseda zkušební komise děkanovi. Na základě tohoto
návrhu děkan stanoví datum a místo konání zkoušky.
- Termín státní doktorské zkoušky musí být vyhlášen a vhodným
způsobem zveřejněn nejméně dva týdny před stanoveným termínem.
Oznámení o konání zkoušky se zasílá členům komise pro státní
doktorskou zkoušku, školiteli a studentovi.
- Státní doktorská zkouška se může konat, jsou-li přítomni alespoň
tři členové zkušební komise včetně jejího předsedy nebo
místopředsedy. Alespoň jeden z přítomných členů zkušební komise musí
být z jiného než školicího pracoviště.
- Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání.
Zkouška je hodnocena stupněm „prospěl/a“, hlasuje-li pro toto hodnocení
nadpoloviční většina všech přítomných členů; v opačném případě
je zkouška hodnocena stupněm „neprospěl/a“.
Čl. 8
Disertační práce a její obhajoba
- Obhajobu disertační práce lze konat pouze po splnění všech úkolů
individuálního studijního plánu a úspěšném složení státní
doktorské zkoušky.
- Disertační práce musí být předložena v úpravě předepsané
opatřením děkana v jazyce českém (resp. slovenském) nebo anglickém.
Práce musí obsahovat abstrakt v jazyce práce a v jazyce anglickém,
a dále seznam vlastních publikovaných a k publikaci přijatých
publikací, jejichž výsledky jsou v práci použity. Se souhlasem děkana
může být disertační práce napsána i v jiném jazyce. Formální
náležitosti práce upravuje opatření děkana.
- Jako disertační práci lze předložit i soubor tematicky jednotných
odborných publikací doplněný jednotícím komentářem.
- Vypracovanou disertační práci odevzdá student v listinné podobě na
studijní oddělení a současně v elektronické podobě prostřednictvím
SIS. Současně student vloží do SIS také abstrakt práce v anglickém
jazyce, a je-li zapsán ve studijním programu uskutečňovaném v českém
jazyce, pak vloží do SIS též abstrakt v českém jazyce.
- K obhajobě student předloží:
- stručný životopis se základními osobními údaji,
- oborovou radou určený minimální počet výtisků
disertační práce,
- autoreferát disertační práce v anglickém jazyce,
- seznam publikovaných prací nebo prací přijatých k uveřejnění
a jejich případné citace.
- Předsedu, nejméně jednoho místopředsedu a další členy nejméně
pětičlenné komise pro obhajobu doktorské disertační práce jmenuje děkan
na návrh oborového garanta; návrh garant předem projedná v RDSO, která
k němu dá své stanovisko. Stanoviskem RDSO je garant vázán.
- Členem komise pro obhajobu doktorské disertační práce nesmí být ani
školitel ani konzultant studenta, jehož práce bude obhajována. Alespoň dva
členové komise pro obhajobu doktorské disertační práce musejí být
z jiného než školicího pracoviště a alespoň jeden nesmí být členem
akademické obce fakulty.
- Komise pro obhajobu doktorské disertační práce ustanoví dva oponenty,
z nichž alespoň jeden nesmí být ani ze školicího pracoviště ani
z fakulty; oponenty může komise ustanovit i ze svých řad. Oponentem nesmí
být konzultant studenta, jehož práce bude obhajována. Jména oponentů
komise oznámí děkanovi. Na základě tohoto oznámení děkan oponenty
vyrozumí. Oponenti vypracují posudky na disertační práci. Školitel
vypracuje stanovisko k disertační práci a vyjádření ke studentovi.
Student má právo seznámit se s posudky oponentů a stanoviskem školitele
nejpozději pět pracovních dní před termínem konání obhajoby.
- Na základě návrhu předsedy komise pro obhajobu disertační práce,
před níž bude obhajoba probíhat, stanoví děkan datum a místo konání
obhajoby.
- Termín obhajoby musí být vyhlášen a vhodným způsobem zveřejněn
nejméně dva týdny před stanoveným datem. Po tuto dobu je disertační
práce veřejně přístupná na studijním oddělení, a dále
prostřednictvím SIS, pokud děkan na základě žádosti školitele nerozhodne
o vyloučení práce ze zveřejnění. Oznámení o konání obhajoby se
zasílá členům komise pro obhajobu doktorské disertační práce,
oponentům, školiteli a studentovi; členům komise pro obhajobu se zasílá
též autoreferát, stanovisko školitele a posudky oponentů, dále se jim
samotná práce zpřístupňuje v elektronické podobě.
- Obhajoba se může konat, je-li přítomno alespoň pět členů komise pro
obhajobu disertační práce včetně jejího předsedy nebo místopředsedy.
Alespoň dva z přítomných členů komise musejí být z jiného než
školicího pracoviště a alespoň jeden nesmí být členem akademické obce
fakulty. O hodnocení disertační práce se jedná v neveřejném zasedání,
kterého se účastní členové komise, oponenti a školitel. Hlasovací
právo v tajném hlasování mají všichni přítomní členové komise.
Obhajoba je hodnocena stupněm „prospěl/a“, hlasuje-li pro toto hodnocení
nadpoloviční většina všech přítomných členů; v opačném případě
je výsledek obhajoby „neprospěl/a“.
Čl. 9
Přechodná ustanovení
1. Před ustanovením RDSO podle čl. 1, odst. 2 této
směrnice, nejdéle však do konce akademického roku 2015/16, plní její roli
RDSO ustanovená podle Směrnice děkana č. 7/2010, čl. 10.
Směrnicí děkana č.
10/2016 změněno na následující znění:
1. Před ustanovením RDSO podle čl. 1, odst. 2, této směrnice,
nejdéle však do konce kalendářního roku 2016, plní její roli RDSO
ustanovená podle Směrnice děkana č. 7/2010, čl. 10.
Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. července 2015. Ke stejnému
datu se ruší Směrnice děkana č. 7/2014.
Navrhovatel: doc. Mgr. Petr. Kolman, Ph.D., proděkan pro koncepci studia.
Směrnice byla schválena vedením MFF UK a Akademickým senátem MFF UK dne
20. 5. 2015, vydána dne 22. května 2015.
Schválil:
prof. RNDr. Jan
Kratochvíl, CSc.
děkan MFF UK