Směrnice děkana č. 10/2015

Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech

Čl. 1
Oborová rada a Rada doktorského studijního oboru

  1. Pro každý studijní program je v souladu s § 47 odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále „zákon o vysokých školách“), čl. 23 odst. 5 a 6 statutu UK a čl. 8 studijního a zkušebního řádu UK, ustavena oborová rada programu (dále jen „oborová rada“), která sleduje a hodnotí studium v daném studijním programu. V souladu s ustanovením čl. 19 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu UK a ustanovení čl. 5 odst. 1. Opatření rektora č. 10/2013 se stanovuje následující podrobnější úprava činnosti oborového garanta a oborové rady.
  2. Na návrh oborové rady ustavuje děkan pro jednotlivé studijní obory studijního programu v gesci oborové rady tzv. Radu doktorského studijního oboru (dále jen „RDSO“), která je pro daný obor výkonným orgánem oborové rady. Všechny RDSO jsou ze své činnosti plně odpovědny oborové radě. Takto ustaveným RDSO oborová rada svěřuje dále popsané úkoly, na jejichž plnění dohlíží.
  3. Členy RDSO jmenuje a odvolává po projednání se všemi partnerskými pracovišti daného studijního oboru a v oborové radě na návrh děkana rektor s tím, že RDSO má nejméně pět členů, nejméně dvě třetiny členů jsou z řad docentů nebo profesorů, nejméně jedna třetina není z akademické obce fakulty ani jiných zúčastněných fakult, alespoň jeden z členů není z akademické obce univerzity. Předsedou je vždy příslušný oborový garant.
  4. Předseda RDSO svolává a řídí její zasedání a další činnost; v jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený člen RDSO. O záležitostech ve své kompetenci pak RDSO rozhoduje prostou většinou hlasů všech svých členů.
  5. RDSO plní následující svěřené úkoly při sledování a hodnocení studia v daném studijním oboru:
    1. navrhuje děkanovi jmenování školitelů a konzultantů,
    2. vyjadřuje se k tématům disertačních prací (tj. zejména rozhoduje o jejich schválení) a nejméně jednou ročně také rozhoduje o schválení individuálních studijních plánů studentů,
    3. nejméně jednou ročně projednává zprávu školitele o hodnocení studenta a plnění individuálního studijního plánu a vydává k nim své závěrečné roční hodnocení studenta,
    4. stanovuje požadavky ke státním doktorským zkouškám,
    5. dává stanovisko k návrhu oborového garanta na složení zkušební komise pro státní doktorské zkoušky a komise pro obhajoby disertačních prací.

    Podrobnější popis jednotlivých činností při plnění popsaných úkolů je uveden v dalších článcích této směrnice.

  6. Nebude-li ustavena pro daný obor RDSO podle odst. 2. tohoto článku, plní její úkoly oborová rada.
  7. Pokud Studijní a zkušební řád UK svěřuje určité skutečnosti k projednání oborové radě, pak se toto projednání v případě ustavení RDSO děje tak, že se těmito skutečnostmi zabývá (tj. připraví návrh, stanovisko, hodnocení apod.) příslušná RDSO, která své závěry dá obvyklým způsobem na vědomí oborové radě. Kde Studijní a zkušební řád UK svěřuje oborové radě určité rozhodnutí ve formě návrhu nebo schválení, jsou tyto návrhy a schválení uskutečněny přímo prostřednictvím příslušných RDSO, jsou-li ustaveny, s tím, že oborová rada o nich musí být vždy obvyklým způsobem informována.
  8. Oborová rada dále na základě doporučení RDSO navrhuje děkanovi požadavky k přijímacím zkouškám a složení přijímacích komisí.

Čl. 2
Spoluúčast partnerských pracovišť

    1. Spoluúčast partnerských pracovišť na finančním, organizačním a personálním zabezpečení doktorského studia a jejich zastoupení v oborové radě, RDSO a zkušebních komisích je předmětem dvoustranných dohod mezi univerzitou nebo fakultou a těmito pracovišti, případně předmětem společné akreditace dle § 81 zákona o vysokých školách.



Čl. 3
Školitel, školicí pracoviště a konzultant

  1. Při sestavování individuálního studijního plánu a při řešení zadaného výzkumného tématu vede studenta doktorského studia školitel, jmenovaný děkanem po projednání ve vědecké radě fakulty. Pokud je navrhovaný školitel profesorem či docentem nebo pokud má vědeckou hodnost DrSc., projednání ve vědecké radě fakulty není nutné. Děkan jmenuje a odvolává školitele na návrh RDSO. Jmenování je pak podmíněno písemným souhlasem školitele tuto funkci vykonávat a souhlasem vedoucího školicího pracoviště.
  2. Školicím pracovištěm se rozumí zpravidla pracoviště školitele, tj. pracoviště, na které byl školitel zaměstnavatelem určen k výkonu práce v rámci svého pracovněprávního vztahu; není-li pracoviště školitele jednoznačně určeno nebo není-li pracoviště školitele na fakultě, určí školicí pracoviště děkan na základě návrhu RDSO.
  3. Školitel může doporučit ustanovení konzultanta z řad pedagogických, vědeckých nebo odborných pracovníků fakulty, partnerských pracovišť či jiných organizací. Konzultant musí být svými speciálními odbornými znalostmi nebo metodickými a technickými možnostmi schopen vést studenta v rámci určité etapy doktorského studia. Konzultanta pouze s jeho předchozím písemným souhlasem jmenuje děkan, který je rovněž oprávněn ho odvolat. Jmenování a odvolání se děje vždy na návrh RDSO.


Čl. 4
Zápis a individuální studijní plán

  1. Do jednoho měsíce od zápisu předloží student individuální studijní plán sestavený ve spolupráci se školitelem. Individuální studijní plán musí být schválen příslušnou RDSO; nezbytným předpokladem pro toto schválení je souhlas vedoucího školicího pracoviště s tímto plánem. Individuální studijní plán obsahuje zejména zadané téma disertační práce, výčet studijních povinností, vědeckých, výzkumných nebo dalších tvůrčích povinností a dále plánovaných či doporučených zahraničních pobytů nebo jiných stáží anebo pedagogických aktivit (např. pomoc při zkouškách, vedení výuky) zpravidla detailně rozpracovaný pro první rok studia.
  2. Součástí každého individuálního studijního plánu je též doktorská zkouška z anglického jazyka, nejedná-li se o studenta zapsaného ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v anglickém jazyce. Obsah a úroveň této zkoušky stanoví oborová rada.


Čl. 5
Roční kontrola studia a upřesnění individuálního studijního plánu

  1. Student na konci každého roku studia vypracuje stručnou výroční zprávu shrnující a hodnotící jeho práci, výsledky a plnění individuálního studijního plánu v tomto roce. Zároveň ve spolupráci se školitelem připraví podobu individuálního studijního plánu pro další rok studia.
  2. Školitel, zpravidla na základě výroční zprávy studenta, provádí jednou ročně hodnocení studenta a podává o něm Radě doktorského studijního oboru zprávu, jejíž přílohou je výroční zpráva studenta. RDSO pak projedná zprávu školitele a závěr svého hodnocení předává děkanovi a obvyklým způsobem na vědomí oborové radě. V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu UK rozhodne RDSO, zda navrhne studentovi snížení doktorandského stipendia podle Stipendijního řádu UK, čl. 6, odst. 6. Rada doktorského studijního oboru se zároveň vyjadřuje k podobě individuálního studijnímu plánu pro další rok studia, případně po dohodě se školitelem provádí jeho změnu.
  3. O výsledku hodnocení je student zpraven studijním oddělením.


Čl. 6
Studium v zahraničí

  1. Součástí doktorského studia může být práce na některém zahraničním vědeckém pracovišti. Zkoušky složené během doktorského studia v zahraničí může děkan na návrh oborového garanta uznat jako zkoušky předepsané individuálním studijním plánem.
  2. V případě mezinárodních studijních programů typu joint degree stanoví případné výjimky z tohoto opatření a případná doplnění příslušná smlouva mezi univerzitami, na jejímž základě studium probíhá.


Čl. 7
Státní doktorská zkouška

  1. Předsedu, nejméně jednoho místopředsedu a další členy nejméně pětičlenné zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje děkan na návrh oborového garanta; garant návrh předem projedná v RDSO, která k němu dá své stanovisko. Stanoviskem RDSO je garant vázán.
  2. Alespoň dva členové zkušební komise musejí být vědeckými pracovníky s vědeckou hodností DrSc. nebo profesory a alespoň dva její členové musejí být z jiného než školicího pracoviště. Jedním z členů zkušební komise je zpravidla i školitel.
  3. Návrh termínu a místa konání státní doktorské zkoušky podává předseda nebo místopředseda zkušební komise děkanovi. Na základě tohoto návrhu děkan stanoví datum a místo konání zkoušky.
  4. Termín státní doktorské zkoušky musí být vyhlášen a vhodným způsobem zveřejněn nejméně dva týdny před stanoveným termínem. Oznámení o konání zkoušky se zasílá členům komise pro státní doktorskou zkoušku, školiteli a studentovi.
  5. Státní doktorská zkouška se může konat, jsou-li přítomni alespoň tři členové zkušební komise včetně jejího předsedy nebo místopředsedy. Alespoň jeden z přítomných členů zkušební komise musí být z jiného než školicího pracoviště.
  6. Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání. Zkouška je hodnocena stupněm „prospěl/a“, hlasuje-li pro toto hodnocení nadpoloviční většina všech přítomných členů; v opačném případě je zkouška hodnocena stupněm „neprospěl/a“.


Čl. 8
Disertační práce a její obhajoba

  1. Obhajobu disertační práce lze konat pouze po splnění všech úkolů individuálního studijního plánu a úspěšném složení státní doktorské zkoušky.
  2. Disertační práce musí být předložena v úpravě předepsané opatřením děkana v jazyce českém (resp. slovenském) nebo anglickém. Práce musí obsahovat abstrakt v jazyce práce a v jazyce anglickém, a dále seznam vlastních publikovaných a k publikaci přijatých publikací, jejichž výsledky jsou v práci použity. Se souhlasem děkana může být disertační práce napsána i v jiném jazyce. Formální náležitosti práce upravuje opatření děkana.
  3. Jako disertační práci lze předložit i soubor tematicky jednotných odborných publikací doplněný jednotícím komentářem.
  4. Vypracovanou disertační práci odevzdá student v listinné podobě na studijní oddělení a současně v elektronické podobě prostřednictvím SIS. Současně student vloží do SIS také abstrakt práce v anglickém jazyce, a je-li zapsán ve studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce, pak vloží do SIS též abstrakt v českém jazyce.
  5. K obhajobě student předloží:
    • stručný životopis se základními osobními údaji,
    • oborovou radou určený minimální počet výtisků disertační práce,
    • autoreferát disertační práce v anglickém jazyce,
    • seznam publikovaných prací nebo prací přijatých k uveřejnění a jejich případné citace.
  6. Předsedu, nejméně jednoho místopředsedu a další členy nejméně pětičlenné komise pro obhajobu doktorské disertační práce jmenuje děkan na návrh oborového garanta; návrh garant předem projedná v RDSO, která k němu dá své stanovisko. Stanoviskem RDSO je garant vázán.
  7. Členem komise pro obhajobu doktorské disertační práce nesmí být ani školitel ani konzultant studenta, jehož práce bude obhajována. Alespoň dva členové komise pro obhajobu doktorské disertační práce musejí být z jiného než školicího pracoviště a alespoň jeden nesmí být členem akademické obce fakulty.
  8. Komise pro obhajobu doktorské disertační práce ustanoví dva oponenty, z nichž alespoň jeden nesmí být ani ze školicího pracoviště ani z fakulty; oponenty může komise ustanovit i ze svých řad. Oponentem nesmí být konzultant studenta, jehož práce bude obhajována. Jména oponentů komise oznámí děkanovi. Na základě tohoto oznámení děkan oponenty vyrozumí. Oponenti vypracují posudky na disertační práci. Školitel vypracuje stanovisko k disertační práci a vyjádření ke studentovi. Student má právo seznámit se s posudky oponentů a stanoviskem školitele nejpozději pět pracovních dní před termínem konání obhajoby.
  9. Na základě návrhu předsedy komise pro obhajobu disertační práce, před níž bude obhajoba probíhat, stanoví děkan datum a místo konání obhajoby.
  10. Termín obhajoby musí být vyhlášen a vhodným způsobem zveřejněn nejméně dva týdny před stanoveným datem. Po tuto dobu je disertační práce veřejně přístupná na studijním oddělení, a dále prostřednictvím SIS, pokud děkan na základě žádosti školitele nerozhodne o vyloučení práce ze zveřejnění. Oznámení o konání obhajoby se zasílá členům komise pro obhajobu doktorské disertační práce, oponentům, školiteli a studentovi; členům komise pro obhajobu se zasílá též autoreferát, stanovisko školitele a posudky oponentů, dále se jim samotná práce zpřístupňuje v elektronické podobě.
  11. Obhajoba se může konat, je-li přítomno alespoň pět členů komise pro obhajobu disertační práce včetně jejího předsedy nebo místopředsedy. Alespoň dva z přítomných členů komise musejí být z jiného než školicího pracoviště a alespoň jeden nesmí být členem akademické obce fakulty. O hodnocení disertační práce se jedná v neveřejném zasedání, kterého se účastní členové komise, oponenti a školitel. Hlasovací právo v tajném hlasování mají všichni přítomní členové komise. Obhajoba je hodnocena stupněm „prospěl/a“, hlasuje-li pro toto hodnocení nadpoloviční většina všech přítomných členů; v opačném případě je výsledek obhajoby „neprospěl/a“.



Čl. 9
Přechodná ustanovení

    1. Před ustanovením RDSO podle čl. 1, odst. 2 této směrnice, nejdéle však do konce akademického roku 2015/16, plní její roli RDSO ustanovená podle Směrnice děkana č. 7/2010, čl. 10.

Směrnicí děkana č. 10/2016 změněno na následující znění:

    1. Před ustanovením RDSO podle čl. 1, odst. 2, této směrnice, nejdéle však do konce kalendářního roku 2016, plní její roli RDSO ustanovená podle Směrnice děkana č. 7/2010, čl. 10.



Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. července 2015. Ke stejnému datu se ruší Směrnice děkana č. 7/2014.


Navrhovatel: doc. Mgr. Petr. Kolman, Ph.D., proděkan pro koncepci studia. Směrnice byla schválena vedením MFF UK a Akademickým senátem MFF UK dne 20. 5. 2015, vydána dne 22. května 2015.


Schválil:

prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc.
děkan MFF UK


© 2013–2017 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Sekretariát.