Malá galerie vědeckého obrazu

Od sportu fotografického k umělecké fotografii
Pavla Vrbová

Vernisáž se koná 31.3.2014 v 17:30 hodin, budova Ke Karlovu 3, 1.patro, chodba vlevo od hlavního schodiště
výstava potrvá do 2.6.2014

O výstavě

Výstava nabízí deset pohledů do dějin české amatérské fotografie čerpajících z archivu nejstaršího spolku fotografů amatérů v Čechách založeného v roce 1889. Spolu s významnými momenty historie spolku samého jsou představeny aktivity Svazu čs. klubů fotografů amatérů (1919-1951) a stručná historie Fotoklubu Praha (1922 - 1925), který významně přispěl ke zrodu moderní české fotografie. Technickou zajímavostí je soubor stereoskopických diapozitivů a diapozitivů s císařem Františkem Josefem I. z počátku 20. století a ukázky barevných diapozitivů zhotovených metodou Uvachrom z 20. - 30. let 20. století.

Slovo autorky

Počátek vynálezu fotografie se obecně klade do roku 1839, kdy byla v Paříži zveřejněna metoda daguerrotypie. Amatérští fotografové, tj. ti, kteří se zabývali fotografováním ze záliby, nikoliv pro výdělek, se v českých zemích vyskytovali od samého počátku, nicméně k širšímu rozšíření amatérské fotografie docházelo teprve díky postupujícímu technickému pokroku. Přibývající amatéři cítili potřebu vyměňovat si zkušenosti a získávat informace o technických novinkách a také v Čechách vznikl první klub fotografů amatérů. Na den přesně k 50. výročí vynálezu fotografie byl 19. srpna 1889 založen Klub fotografů amatérů v Praze (dále Klub). Z velmi skrovných začátků poměrně brzy vyrostl v početnou a respektovanou organizaci, která udržovala kontakty mezi fotoamatéry v Praze i roztroušenými po českém venkově a cílevědomě se snažila pozvednout úroveň jejich činnosti. Klub udržoval pro potřeby členů ateliér a knihovnu, vydával odborný časopis Fotografický obzor a pravidelně pořádal fotografické kurzy. Založil instituci okružních map, tj. kolekcí fotografií, které poštou kolovaly mezi amatéry na venkově a sloužily k poučení a vzájemnému porovnávání výsledků. Aktivity postupně vznikajících amatérských sdružení byly obdobné, takže sledování historie Klubu umožňuje do jisté míry utvořit si představu o vývoji české amatérské fotografie.

Po počátečním pionýrském období, kdy hlavním problémem bylo zvládnutí technické stránky, Klub soustředil pozornost na uměleckou stránku fotografie a dlouhá léta přispíval k její kultivaci. Spolupracoval při tom s vynikajícími osobnostmi jako V. J. Bufka, F. Drtikol nebo D. J. Růžička. Výsledky práce svých členů Klub představoval na nejrůznějších výstavách. První významnější vystoupení jednotlivých členů i Klubu jako spolku byla účast na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Významný posun znamenal rok 1893, kdy Klub začal vydávat časopis Fotografický obzor a byly sestaveny první okružní mapy. Vlastní výstavní činnost zahájil v září roku 1895 ještě skromnou dvoudenní členskou výstavkou, nicméně již v roce 1897 zorganizoval v paláci na pražském Žofíně velkou Výstavu amatérů českoslovanských, během níž se konal první sjezd fotografů amatérů v českých zemích. Další výstava v roce 1899 již měla umělecké ambice. Velkým úspěchem byla účast na světové výstavě v Paříži v roce 1900, kde klubová kolekce získala stříbrnou medaili.

Díky tomu, že poměrně dlouho byl pražský klub jediným českým amatérským sdružením, bylo v něm mnoho mimopražských členů, kteří začali být poměrně záhy v převaze, takže se vlastně jednalo o český spolek s širokým dosahem v tehdejším Rakousku-Uhersku. Do roku 1900 existovaly v Českých zemích pouze dva české kluby – k pražskému klubu přibyl v roce 1894 klub v Plzni. Po roce 1900 začalo českých klubů přibývat. Během prvního desetiletí jejich počet převýšil deset, v roce 1908 v Praze vznikl druhý, rovněž významný Klub fotografů amatérů na Královských Vinohradech. Nově vznikající kluby často spolupracovaly s nejstarším pražským klubem, stávaly se jako celek jeho přispívajícím členem, což jim mj. umožňovalo, aby se časopis Fotografický obzor stal také jejich tribunou. Mohly se také účastnit výstav pražského klubu, pražský klub vysílal k mimopražským klubům své členy s přednáškami.

Bezprostředně po vzniku Československa došlo k založení Svazu československých klubů fotografů amatérů. Ve Svazu se sdružila většina tehdy existujících klubů a byly zakládány kluby nové. Především ve 20. letech v Československu přibývalo klubů jako hub po dešti. Svaz byl obdivuhodnou organizací, která se cílevědomě snažila vychovat co největší počet dobrých amatérských fotografů. Mezi svazové aktivity patřilo organizování výměnných kolekcí fotografií, organizování svazových výstav, mezinárodních fotografických salónů a obesílání výstav v zahraničí. Svaz vyvíjel významnou publikační činnost, pro potřebu fotoklubů založil a provozoval putovní čítárnu fotografické literatury. Pořizoval vzdělávací přednášky s promítáním diapozitivů, které si kluby půjčovaly, podporoval fotografické kurzy v jednotlivých klubech, vysílal k nim své instruktory a opatřoval bezplatný fotografický materiál. Zřídil sbírku fotografických alb význačných amatérů, které rovněž sloužily jako didaktický materiál. Tuto etapu svazové existence ukončil rok 1951, kdy byl zrušen podobně jako jiné spolky. Některé stávající fotokluby byly následně začleněny do závodních klubů velkých podniků, jiné zanikly.

Pražský klub si i po vzniku Svazu udržoval mezi ostatními amatérskými kluby významné postavení, organizoval členské výstavy, účastnil se svazových aktivit a až do konce roku 1929 pokračoval ve vydávání časopisu Fotografický obzor. V letech 1921–1942 se uskutečnilo 15 členských výstav, od roku 1923 se v klubových místnostech pořádaly také výstavy autorské. Klubem prošlo mnoho vynikajících mistrů české fotografie, jako byli Jaroslav Fabinger, Karel Hájek, Jiří Jeníček, Václav Jírů, Jaroslav Krupka, Jan Lauschmann, Jan Lukas, Adolf Schneeberger, jako stipendista zde působil i Josef Sudek.

Při přípravě výstavy byla částečně použita dokumentace pořízená v letech 2007–2010 při průzkumu archivních fondů ČKFA v Národním archivu. Ilustrace pocházejí převážně z těchto fondů, u ostatních je uvedeno, odkud byly převzaty. Mnoho dalšího obrazového i textového materiálu je publikováno v knize Od sportu fotografického k umělecké fotografii autorů J. Mühldorfa a P.Vrbové, kterou r. 2010 vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu.

Ukázka fotografií

Web Pavly Vrbové

Obsahuje ukázky tvorby včetně fotografií motýlů a housenek.

Plakát