Novoroční přání děkana MFF UK
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti,
přemýšlím, jakými slovy zahájit své krátké novoroční bilancování, a zjišťuji, že se mi stále derou na jazyk dvě, která mám na srdci už nějakou dobu. Jsou to slova „poděkování“ a „trpělivost“. Poděkování patří vám všem – za to, jak jste se dokázali vypořádat s nečekanou situací, před niž nás postavil právě končící rok. A pokud se nejen výuková a vědecká, ale také administrativní a řídící činnost fakulty nezastavila, bylo to z velké části díky trpělivosti, se kterou jste ke všem mimořádným událostem a opatřením přistupovali.
Uplynulých dvanáct měsíců přineslo do běžného jazyka zajímavou změnu: slovo „pozitivní“ dostalo mnohdy nečekaně negativní nádech. Pokud však říkám, že se chci na uplynulý rok podívat pozitivními brýlemi, mám pochopitelně na mysli původní význam tohoto slova.
Než uvedu ve stručném výčtu nejvýznamnější fakultní úspěchy, chtěl bych poděkovat všem, kteří jakkoli přispěli k řešení problémů spojených s epidemií. Jejich činnost nepatří ani do kategorie významných vědeckých objevů, ani nebude tvořit důležitou položku životopisů, o to je však cennější. Jen namátkou mi dovolte zmínit podíl na výzkumu v oblasti domácího vzdělávání, vytvoření aplikace pro Český červený kříž, s jejíž pomocí bylo možné poskytovat efektivnější telefonickou pomoc seniorům, či vývoj softwarového nástroje P2Rank pro hledání vhodného léčiva na onemocnění COVID-19. Do téže kategorie patří tvorba vzdělávacích pořadů, ať už vznikly ve spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem, nebo byly šířeny prostřednictvím internetu.
V uplynulém roce byla v mnoha prestižních mezinárodních časopisech publikována celá řada významných výsledků, na kterých se nemalou měrou podíleli zaměstnanci MFF UK. K těm nejvýznamnějším patří například studie s podílem dr. Ondřeje Maršálka, popisující proces změny nekovu na kov, která se dostala až na titulní stranu časopisu Science. Patří sem i článek, publikovaný v časopisu Nature Communications, jehož hlavním autorem byl dr. Martin Popel, pojednávající o anglicko-českém překladači CUBBITT, založeném na neuronových sítích. Dále mohu zmínit publikaci výsledků mezinárodního výzkumu antiferomagnetů v Nature Electronics, na němž se podílel prof. Petr Němec, či to, že proces, při němž se za určitých podmínek mění teplota skupenské přeměny vody z kapalné do pevné fáze, byl předmětem studie publikované prestižním časopisem Americké chemické společnosti ACS Nano. Na ní se podíleli doc. Jana Kalbáčová Vejpravová a dr. Jiří Klimeš.
Zaměstnanci MFF UK obdrželi v uplynulém období řadu mimořádných podpor či ocenění. Zde je nutno uvést především ERC CZ Consolidator Grant na výzkum v oblasti teorie grafů, který získal doc. Zdeněk Dvořák. Za zmínku jistě stojí také ocenění Česká hlava v kategorii Doctorandus pro absolventa naší fakulty dr. Jiřího Kratochvíla či Cena ministra školství, kterou za výzkum Ramseyovy teorie získal dr. Jan Hubička. Neméně významnou je také skutečnost, že se dr. Lucie Augustovičová stala laureátkou soutěže L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě nebo to, že dr. Michal Pavelka obdržel za svůj výzkum Cenu předsedkyně GAČR. A konečně, k významným úspěchům patří také prestižní výzkumné ocenění Donatio Universitatis Carolinae, které získal prof. Petr Němec. V závěru roku nás pak potěšila zpráva, že se dr. Alice Valkárová stala k 1. 1. 2021 členkou vědecké rady ERC (ERC Scientific Council).
Mezi pozitivní události uplynulého roku je potřeba zcela jistě zařadit dokončení stavby a slavnostní otevření nového pavilonu IMPAKT v areálu fakulty v Troji. Za realizaci tohoto mnohaletého projektu patří velký dík zejména „kratochvílovskému“, ale i jemu předcházejícímu vedení MFF UK. Většina studentů IMPAKT zatím poznala jen na dálku díky pravidelným videopřenosům, které jeho vybavení bez potíží umožňuje. Věřím, že výukové i výzkumné zázemí nového pavilonu budeme moci plně využít už v průběhu nadcházejících měsíců.
Rok 2020 byl, bohužel, také rokem, kdy se s námi rozloučili mnozí významní pedagogové a vědci, kteří formovali tvář fakulty v minulých desetiletích a nepochybně přispěli k jejím současným úspěchům. Za všechny mi dovolte vzpomenout emeritní děkany prof. Bedřicha Sedláka a prof. Ivana Netuku.
Milí přátelé, rok 2021 určitě nebude jednoduchý. Zkouškové období, na jehož prahu se nacházíme, prověří efektivitu naší distanční výuky, ukáže, co jsme jejím prostřednictvím zvládli, a kde se naopak ukázala její nedostatečnost. Zejména pro studenty prvního ročníku to bude náročné období, a proto bych především je chtěl povzbudit: vydržte a nenechte se odradit dílčími neúspěchy. Věřím, že až budete moci poznat naši fakultu také jinak, než prostřednictvím obrazovky některého z vašich přístrojů, oceníte i její atmosféru a prostředí, blíže poznáte matfyzáckou komunitu, a studium a pobyt na naší škole vás i díky tomu bude o to víc bavit.
Přeji nám všem do nadcházejícího roku pevné zdraví, hodně sil a trpělivosti, a také dostatek zdravého rozumu, racionality a rozvahy při všech činnostech, které nás v něm čekají. Přejme si, ať se ono světélko na konci tunelu, zářící zatím jen tak tence, jak tenká je jehla injekční stříkačky, rozzáří během roku silněji.
doc. Mirko
Rokyta
děkan
Poslechněte si také rozhovor v rámci Podcastů z Matfyzu: