Není nad to prodloužit si léto cestou do teplých krajin. V Řecku je kromě tepla také spousta památek, takže využíváme služeb osvědčené CK Firo Tour a koncem září odlétáme do Athén.
Athény jsou pro nás vzhledem ke své špatné pověsti nanejvýš příjemným překvapením. Návštěvu začínáme na akropoli ...
... odkud je výhled na celé město včetně dalších památek, jako je chrám Dia Olympského.
Nejpopulárnější z celé Athénské akropole je samozřejmě Parthenon.
Památky jsou roztroušeny po celém městě, tady je to Věž větrů.
Tak jako je z akropole výhled na chrám Dia Olymského, je tomu i naopak.
Prohlídka Athén mohla být klidně delší, ale je na čase se pořádně prospat po noci strávené na cestě. Ráno už překonáváme Korintský průplav ...
... a míříme do Mykén ...
... a dále do Náfplia, kde místní pevnost Búrdzi připomíná na pohled pevnost If.
Z Náfplia pokračujeme do Epidauru, proslulého zejména svým divadlem.
Posilněni spánkem se další den ještě jednou vracíme na Peloponés, tentokrát do Olympie.
Nyní nás čeká dlouhá cesta do Delf, nejprve se musíme dostat z Peloponésu na pevninu, k čemuž nám posloužil tento zbrusu nový most přes moře.
Na naleziště v Delfách jdeme až další den ráno. Naleziště je opravdu bohaté, v jeho horní části poutá největší pozornost Apollónův chrám.
Naleziště se nachází na svazích pohoří Parnas, což mu dodává zvláštní malebnosti.
V dolní části naleziště je k vidění tholos, stavba, jejíž účel není znám, která je nicméně symbolem Delf.
Z Delf pokračujeme dále na sever a další den se již budíme pod Olympem ...
... na jehož svazích lze navštívit rázovité vesničky ...
... ze kterých je výhled na křižácký hrad.
Další den věnujeme návštěvě klášterů Meteora.
Kláštery jsou opravdu úžasné a spolu se skalnatou krajinou vytvářejí nádherné scenérie.
Další den cestujeme po stopách Alexandra Makedonského. Ve Vergině se nachází hrobka jeho otce, která rozhodně stojí za návštěvu, i když se nedá vyfotit. Naleziště v Péle se vyfotit dá ...
... ovšem za vidění stojí spíše přilehlé muzeum. Nepříliš dobře zachované jsou i památky v Dionu, nicméně za návštěvu určitě stojí.
Co ovšem za návštěvu rozhodně nestojí, je Soluň. Bohužel v tomto městě trávíme celý den, je zde ale jen špína, smog, hluk a spousty aut. Ani známá Bílá věž nepředstavuje dostatečný důvod pro návštěvu tohoto města.
Poslední den se vydáváme pěšky podél pobřeží navštívit hrad Platamonas, který jsme před pár dny obdivovali ze svahů Olympu.
A to je poslední výlet této dovolené - za pár hodin už budeme vystupuvat v Praze z letadla a nebude nás čekat nic příjemnějšího, než chladný a vlhký český podzim.
 Domácí stránka |
 Fotky z cest |
| 25. března 2005, Pavel Zakouřil |