Začátkem jara jsem vyměnil svůj osvědčený, ale přece jen už poněkud nemoderní Olpran za zbrusu novou Meridu a vyrazil ji se svou oblíbenou CK Trip vyzkoušet do okolí Balatonu.
Po nočním přejezdu a snídani pod hradem v Sümegu ...
... míříme směrem k Balatonu, na jehož pobřeží lze posvačit třeba v přístavu plném zakotvených plachetnic.
Z maďarské roviny se zde zvedá řada sopečných vršků, které ve středověku sloužily jako ideální místa pro budování hradů. Z hradu Szigliget je už vidět Badacsony, kde nás čeká ubytování.
Ráno druhého dne vyrážíme za mírného deště z Badacsony do Kesthely, kde stojí pěkný zámek.
V Kesthely ale déšť zesiluje a není tedy divu, že většina účastníků končí toho dne svoji trasu v termálech v Hevízu.
Možnost koupání v termálech se nabízí i další den, tentokrát v lázních Zalakaros. Tentokrát ale většina soudí, že je škoda trávit čas v termálech, když zrovna neprší a je tu tedy příležitost dohnat včerejší kilometrové manko. Vydáváme se tedy kolem Malého Balatonu, který tvoří zvláštní bažinatá krajina chráněná jako ptačí rezervace ...
... do příjemné hospůdky, jejíž majitel nás již čeká s místními specialitami, konkrétně segedínským gulášem, který, ač ho jinak nemusím, chutná i mě. Z hospůdky pokračujeme na Fonyód, cestou ale opět začíná pršet. Z Fonyódu do Badacsony ale naštěstí jezdí loď, ze které to už máme jen kousek pod střechu do sucha.
Ani s ránem nepřichází jasná obloha. Autobus nás veze deštěm do Veszprému, kde nenacházíme nic zvlášť zajímavého, alespoň ale ustává déšť a dá se vyrazit na etapu zpět do Badacsony.
Poslední den se počasí přece jen zase vybírá a my míjíme čapí hnízda ...
... cestou do Sárváru, kde nás jak zlatý hřeb programu čekají termály vybavené mimo jiné i báječnou skluzavkou.
Dovolená je za námi, zbývá rozloučit se s pohodovými Moravany, kteří mi byli příjemnou společností ...
... a začít se těšit na Enžskou stezku, která moji osvědčivší se Meridu čeká za tři týdny.
 Domácí stránka |
 Fotky z cest |
| 23. května 2004, Pavel Zakouřil |