Albeř: Dokument prvních kroků

Zápletku známe a ten příběh jsme viděli již mnohokrát. A přesto nás stále baví a znovu překvapuje, byť třeba detailem. Pod titulkem Albeř 2017 už jsme stačili nafilmovat první okénka a za pár dnů dotočíme i letošní dokument.

Pokud bychom skutečně natáčeli film o Albeři, jeho titulky by byly každý rok téměř stejné. Režie i scénář se opakují se železnou pravidelností. Mění se však obsazení. A proto pomyslná kamera zachycuje stále nové situace, nové osobnosti. Za léta jsou to stovky jmen. Některá z nich po čase výrazně ovlivňují podobu fakulty a spoluvytvářejí její úspěch. Albeřský film by tak v mnoha případech zachytil první kroky pozdější úspěšné kariéry.

Nejinak je tomu určitě i letos. V prvním turnusu informatiků se nepochybně nacházejí budoucí vědci i pedagogové. Zatím stojí na začátku velké životní změny a postupně se seznamují se vším, co fakulta nabízí. Kameraman by jistě ocenil někdy nevěřícné, jindy pobavené či překvapené výrazy v jejich tvářích. V rámci prvních metrů letošního filmového dokumentu jsme totiž zároveň svědky velké výměny rolí. A hrát novou úlohu vysokoškolského studenta není vždy snadné. Už proto, že to není film, ale skutečnost.

Informatici absolvovali od neděle řadu úvodních besed, ptali se studijních proděkanů, proděkana pro informatickou sekci a mnohých dalších. Snad s ohledem na dynamiku dokumentu zařadil scénárista do děje četné sportovní aktivity a různá testování jak fyzických dovedností, tak znalostí a studijních předpokladů.

Tradiční večerní besedu s děkanem fakulty doprovodila skupina Humbuk, jejíž tóny znějí albeřskými filmy už vlastně celá desetiletí. Letos tu vystupuje přesně po třicáté. Charakteristické písňové texty Humbuku však oslovují bez problémů i další generaci. Vtipné i vážnější dotazy a odpovědi děkana v podobném duchu nakonec vyplnily více než dvě hodiny a snad nikomu se nechtělo jít spát.

Uvidíme, co připravil scénárista dalšímu turnusu fyziků. Zatím je dobré světlo a v mysli všech snad díky němu zůstávají jen samé zřetelně příjemné záběry.


Kamera – klapka – a jedeme! Filmy se sice na třetiny většinou nenatáčejí, pro ten albeřský to ale neplatí. Druhou třetinu otevřeli budoucí fyzikové, kteří zahajovali v dramatických podmínkách hustého deště. Dobré světlo na chvíli zmizelo.

Při úvodním shromáždění však poznamenal jeden ze scenáristů, programový vedoucí Albeře prof. Luboš Pick, že pršet přestane hned, jak setkání skončí. Asi má letošní „natáčení“ opravdu pevně v rukou, protože déšť, jakoby filmovým střihem, záhy přestal. Přetrvalo jen většinou obvyklé chladno.

Při sportovním testování však nižší teploty nevadily. Kamera pomyslného dokumentu zachytila vizuálně zajímavé momenty, i drobná dramata plná fyzického sebepřekonání. Po zápisech následovala večer další beseda s děkanem, tentokrát vážnější a trochu zamyšlenější. I když soundtrack Humbuku ji permanentně osvěžoval.

Šestým natáčecím dnem je pátek, pokračujeme podle obvyklého scénáře. Světlo je už opět v pořádku a dává naději, že druhou třetinu dokumentu dotočíme v klidu.


Asistent kamery upozorňuje, že zbývá jen několik posledních metrů filmu. Konec natáčení se nezadržitelně blíží a na filmovém štábu už jsou patrné známky únavy. A přece se točí… Turnus budoucích převážně matematiků se zabydluje ve stanech.

Ve scénáři se narychlo připisují různé úpravy, takže pořadí informačních besed je zase trochu jiné. Hned v den příjezdu točíme třetí verzi besedy s děkanem fakulty. Ve stejných kulisách vzniká opět neopakovatelný večer, který charakterizují originální otázky, například jaký komfort nabízí albeřská „děkanská“ chatka nebo nebo zda děkana ještě tyto besedy vůbec baví. Nechybějí, samozřejmě, ani tradiční matematické vtípky.

Neděle je ve znamení sportovního testování a zápisů. Počasí se trochu kazí, ale přesto se jedny z posledních venkovních záběrů stihnou ještě za sucha. Zápisy definitivně potvrzují nové role pro všechny, kteří spojují, v duchu letité tradice právě na Albeři, svá další léta s fakultou.

V úterý bude letošní dokument prvních kroků hotový. Spotřebovali jsme kilometry pomyslného filmu, ale v hlavě každého z účastníků zbude nakonec asi jen pár okének dojmů. Albeřský film je totiž pohledem každého ze studentů sotva krátkou aktualitou, která předchází hlavnímu programu. Ten už bude úplně individuální a v režii každého z nich.

Věříme, že letošní dokument prvních albeřských kroků předznamenává několik velkofilmů a silných osobních příběhů spojených s matematikou, fyzikou a informatikou. Teď však padá jeho poslední klapka a štáb bude na další štaci čekat zase celý rok.

– OMK –

© 2013–2017 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Oddělení mediální komunikace.