UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Rigorózní řád
Matematicko-fyzikální fakulty
ze dne 12. října 2007

Akademický senát Matematicko-fyzikální fakulty
se podle §27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách (zákon o vysokých školách), v platném znění,
a podle čl. 18 odst. 9 Statutu Matematicko-fyzikální fakulty
usnesl na tomto Rigorózním řádu Matematicko-fyzikální fakulty, jako jejím vnitřním předpisu:

Čl. 1
Úvodní ustanovení

Tento řád upravuje postup přijímání přihlášek ke státní rigorózní zkoušce, která není součástí studia (dále jen státní rigorózní zkouška), podrobnosti o konání těchto zkoušek na Matematicko-fyzikální fakultě (dále jen „fakulta“), jejich průběh a hodnocení, jakož i poplatky spojené s přijetím přihlášky a konáním rigorózní zkoušky (dále jen „poplatek“) a náhradu nákladů spojených s těmito zkouškami a přípravou na ně.

Čl. 2
Konání státních rigorózních zkoušek

  1. V souladu s § 46 odst. 5 a § 78 odst. 3 zákona o vysokých školách a s čl. 2 odst. 1 Rigorózního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen univerzita) lze na fakultě konat státní rigorózní zkoušku v oblasti přírodních věd; po jejím vykonání se uděluje titul „doktor přírodních věd-Yˇ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem).
  2. Na fakultě lze konat rigorózní zkoušku a udělovat příslušný akademický titul i v jiné oblasti studia než je uvedena v odstavci 1, a to za podmínky, že fakulta uskutečňuje magisterský studijní program, v rámci jehož akreditace bylo rozhodnuto o oprávnění udělovat příslušný akademický titul uvedený v odstavci 1 a má oprávnění konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v oboru v dané oblasti.

Čl. 3
Podávání přihlášek

  1. Přihlášku k rigorózní zkoušce může podat uchazeč, který
    1. absolvoval magisterský studijní program a získal titul „magistr“ podle § 46 zákona o vysokých školách,
    2. získal titul „magistr“ podle § 21 odst. 2 nebo § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, pokud nezískal titul „doktor“ podle § 22 téhož zákona a pokud nejde o případ uvedený v § 99 odst. 4 zákona o vysokých školách.
  2. Přihláška musí být podána na předepsaném formuláři doplněném o ověřené kopie vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu nebo vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, anebo dokladů podle § 25 nebo podle § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, a o další přílohy, jejichž obsah, formu a další náležitosti, včetně způsobu doložení zaplacení poplatku, stanoví děkan. Pokud se uchazeč přihlašuje ke státní rigorózní zkoušce, ale nepodává zároveň s přihláškou rigorózní práci ani nežádá podle čl. 7 odst. 1 a 2 o uznání diplomové či disertační práce jako práce rigorózní, musí
    1. předložit název a základní osnovu zamýšlené rigorózní práce,
    2. předložit specifikaci požadavků na používání zařízení, informačních technologií a poskytování konzultací.

    Nedoručí-li uchazeč práci do dvou let od sdělení podrobností podle předchozí věty, má se za to, že práce nebyla podána.

  3. Písemná přihláška podepsaná uchazečem se doručuje na studijní oddělení fakulty, které přihlášku zaregistruje a spolu se všemi přiloženými materiály ji zašle předsedovi příslušné státní rigorózní komise (dále jen „komise“). Předseda komise rozhodne, zda přihláška spadá do oboru působnosti jeho komise. Pokud nespadá, vrátí ji neprodleně zpět na studijní oddělení. Děkan pak určí komisi, před níž bude uchazeč skládat státní rigorózní zkoušku. Náležitosti přihlášky, výši poplatku a výši a formu placení náhrady podle čl. 6 zveřejní fakulta na úřední desce fakulty
  4. Není-li formulář přihlášky řádně vyplněn nebo neobsahuje-li přihláška stanovené přílohy anebo nebyl-li uhrazen poplatek, vyzve fakulta uchazeče k odstranění nedostatků a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky v této lhůtě odstraněny, má se za to, že přihláška nebyla podána. Poplatek je nevratný a to i v případech uvedených v odst. 5.
  5. Nelze-li na fakultě konat rigorózní zkoušku v oblasti studia, ve které uchazeč získal titul „magistr“, fakulta uchazeči přihlášku vrátí s příslušným vysvětlením.
  6. V případě podle odstavce 4 a 5, byla-li náhrada nákladů zaplacena, fakulta uchazeči částku odpovídající zaplacené náhradě vrátí po odečtení administrativních nákladů paušálně stanovených děkanem.
  7. Fakulta do 60 dnů od doručení přihlášky sdělí uchazeči bližší podrobnosti o konání a požadavcích k rigorózní zkoušce a o pravidlech používání zařízení a informačních technologií potřebných k přípravě k této zkoušce; do této lhůty se nezapočítává doba podle odstavce 4.

Čl. 4
Státní rigorózní zkouška

  1. Státní rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí, a to ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Zkouška začíná obhajobou rigorózní práce. Ústní zkouška se koná pouze po úspěšné obhajobě práce.
  2. Ústní zkouška se skládá z předmětu, jehož obsah je na fakultě zkoušen v rámci státní závěrečné nebo státní doktorské zkoušky. Tento předmět však musí obsahově odpovídat absolvovanému studijnímu programu nebo oboru.
  3. Rigorózní práce prokazuje schopnost samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné tvůrčí činnosti; ustanovení odstavce 2 platí pro téma rigorózní práce přiměřeně.
  4. Rigorózní práce v tištěné podobě se podává ve třech exemplářích. Formální náležitosti práce určí opatřením děkan.
  5. Do 30 dnů od doručení rigorózní práce zašle fakulta uchazeči vyrozumění o termínu konání státní rigorózní zkoušky.
  6. Státní rigorózní zkouška se koná před zkušební komisí, průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Rozhodování komise je s výjimkou přítomnosti oponentů neveřejné.
  7. Předsedu, místopředsedu a členy komise jmenuje z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty děkan. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Komise je nejméně pětičlenná, předseda a místopředseda jsou rovněž členy komise. Má právo se usnášet, je-li přítomen předseda nebo místopředseda a alespoň dva další členové komise. O konání státní rigorózní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo místopředseda a všichni přítomní členové komise. Předseda komise ustanoví nejméně jednoho oponenta, který vypracuje posudek předložené rigorózní práce. Předseda umožní uchazeči, aby se s posudkem či posudky mohl seznámit nejpozději tři dny před konáním zkoušky.
  8. Státní rigorózní zkouška je klasifikována „prospěl/a“ „neprospěl/a“, klasifikaci „prospěl/a“ komise stanoví právě tehdy, složí-li uchazeč ústní zkoušku a obhájí-li rigorózní práci. O tom, zda uchazeč obhájil rigorózní práci, rozhoduje komise hlasováním; stejně tak rozhoduje hlasováním o tom, zda složil ústní zkoušku. Pro kladný výsledek každého z těchto hlasování je zapotřebí nadpoloviční většiny kladných hlasů přítomných členů komise.
  9. Ústní zkoušku a obhajobu rigorózní práce lze opakovat jen jednou. Pokud komise rozhodla, že uchazeč rigorózní práci neobhájil, stanoví, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Pokud uchazeč nesloží státní rigorózní zkoušku do dvou let ode dne, kdy poprvé obhajoval rigorózní práci, je výsledek státní rigorózní zkoušky „neprospěl“.

Čl. 5
Vydání diplomu

Po vykonání státní rigorózní zkoušky vydá univerzita uchazeči vysokoškolský diplom způsobem stanoveným rektorem.

Čl. 6
Poplatek a náhrada nákladů

  1. Výši poplatku stanoví opatřením děkan.
  2. Náklady spojené s používáním zařízení a informačních technologií a s poskytováním konzultací akademickými pracovníky v souvislosti se zpracováním rigorózní práce a s přípravou na státní rigorózní zkoušku hradí uchazeč, pokud nabídku služeb přijme. Výši náhrady těchto nákladů stanoví děkan.
  3. Náklady spojené s promocí a s ozdobným provedením diplomu hradí uchazeč, pokud nabídku služeb přijme. Výši náhrady těchto nákladů stanoví podle čl. 6 odst. 4 Rigorózního řádu univerzity opatřením rektor.
  4. Přijetí a posuzování přihlášky, hodnocení rigorózní práce a konání státní rigorózní zkoušky se pro účely náhrady nákladů považují za výkony vzdělávací činnosti.

Čl. 6a
Zveřejňování rigorózních prací

  1. Rigorózní práce podaná k obhajobě se zpřístupňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to v místě určeném opatřením děkana fakulty, na které se obhajoba koná; v tomto opatření se rovněž stanoví doba, po kterou je rigorózní práce zpřístupněna a případné další organizačně administrativní náležitosti.
  2. V opatření děkana podle odstavce 1 se rovněž stanoví kalkulace nákladů na pořizování výpisů, opisů nebo rozmnoženin a způsob jejich pořizování v případě, že rigorózní práce nebo její část nemá písemnou podobu.
  3. Osoba, která nahlíží do rigorózní práce, musí být poučena o tom, že získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. Fakulta může požadovat písemné prohlášení o tom, že osoba, která nahlíží, si je těchto omezení vědoma.
  4. Opatření děkana podle odstavce 1 se zveřejňuje na úřední desce fakulty. Na úřední desce fakulty se též zveřejňují jména studentů, kteří práci k obhajobě předložili, názvy rigorózních prací a termíny konání obhajob.
  5. Zveřejňování rigorózních prací, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby se uskutečňuje prostřednictvím věcné nebo elektronické databáze.
  6. Organizačně administrativní náležitosti nahlížení prostřednictvím věcné databáze stanoví opatření děkana, které se zveřejňuje na úřední desce fakulty a na jehož obsah se přiměřeně vztahují ustanovení odstavců 1 a 3. Tímto způsobem se rigorózní práce a údaje podle odstavce 5 zpřístupňují nejpozději dvacet jeden den po konání obhajoby s tím, že musí být zpřístupněny nejméně po dobu, kdy nejsou zpřístupněny prostřednictvím elektronické databáze.
  7. Podrobnosti o zpřístupnění prostřednictvím elektronické databáze se stanoví opatřením rektora podle čl. 17 odst. 4 statutu univerzity.
  8. Rigorózní práci určenou k obhajobě uchazeč odevzdá i v elektronické podobě ve lhůtě stanovené děkanem, nevylučuje-li to její povaha.
  9. Rigorózní práce musí obsahovat abstrakt. Uchazeč ve lhůtě a způsobem podle odstavce 8 též zvlášť odevzdá abstrakt rigorózní práce v českém a anglickém jazyce; abstrakt v českém a anglickém jazyce musí být shodný s abstraktem uvedeným v rigorózní práci.

Čl. 7
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Diplomová práce obhájená podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, nebo podle zákona o vysokých školách a vyhovující nárokům uvedeným v čl. 4 odst. 3. a 4, může být komisí uznána jako rigorózní práce podle tohoto řádu.
  2. Disertační práce obhájená podle § 22 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, nebo podle zákona o vysokých školách, resp. rigorózní zkouška vykonaná podle § 22 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, nebo státní doktorská zkouška vykonaná podle zákona o vysokých školách, může být komisí uznána jako rigorózní práce, resp. ústní zkouška, podle tohoto řádu. Pokud byla disertační práce podle první věty obhájena v rámci studia doktorského studijního programu zahájeného před 29. květnem 1998 jako postgraduální studium (§ 98 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách), uzná se jako rigorózní práce podle tohoto řádu; v tomto případě se náhrada nákladů nevyžaduje. Ustanovení druhé věty platí i pro uznání rigorózní zkoušky nebo státní doktorské zkoušky jako ústní zkoušky podle tohoto řádu.
  3. Zrušuje se Rigorózní řád fakulty ze dne 24. září 1999.
  4. Tento řád byl schválen akademickým senátem fakulty 23. května 2007.
  5. Tento řád nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem univerzity 1).
  6. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po nabytí platnosti.
Doc. RNDr. Karel Zvára, CSc.
předseda akademického senátu
Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc.
děkan

1) § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 12. října 2007.

© 2013–2017 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Akademický senát.