Úplné znění

volebního a jednacího řádu Akademického senátu

Matematicko-fyzikální fakulty

ze dne 24. května 2013

 

Toto úplné aktuální znění volebního a jednacího řádu Akademického senátu MFF vyplývá z textů

 

volebního a jednacího řádu AS MFF ze dne 17. května 2002,

jeho změny ze dne 26. ledna 2007 a

jeho změny ze dne 24. května 2013,

 

jejichž originály jsou kdykoliv k nahlédnutí na děkanátu fakulty. Úplné znění volebního a jednacího řádu AS je zde k dispozici v jediném dokumentu v zájmu usnadnění jeho praktické aplikace. V případě pochybností platí zásada, že rozhodující je znění výše uvedených originálů.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Univerzita Karlova v Praze

 

 

Úplné znění volebního a jednacího řádu


Akademického senátu


Matematicko-fyzikální fakulty

ze dne 24. května 2013

 

 

Část I.
Volební řád pro volby do Akademického senátu Matematicko-fyzikální fakulty

Oddíl první
Obecná ustanovení

Čl. 1
Úvodní ustanovení

1.        Členové Akademického senátu (dále jen “senát“) Matematicko-fyzikální fakulty (dále jen “fakultaˇ) jsou voleni v přímých, rovných a tajných volbách akademickou obcí fakulty (dále jen “akademická obec“) z řad jejích členů. Jednotlivé kandidáty pro tyto volby může písemně navrhnout předsedovi volební komise každý člen nebo skupina členů akademické obce. Podmínkou platnosti návrhu je písemný souhlas navrhovaného s kandidaturou. Každý kandidát má právo na zveřejnění svých stručných charakteristik a svého volebního programu (čl. 7 odst. 3, čl. 10 odst. 3); podrobnosti stanoví volební komise.

2.        Volby členů zaměstnanecké komory senátu (dále jen “zaměstnanecké komory“) a studentské komory senátu (dále jen “studentské komory“) probíhají odděleně v části akademické obce zahrnující akademické pracovníky (dále jen “zaměstnanecká část akademické obce“) a v části akademické obce zahrnující studenty (dále jen “studentská část akademické obce“).

3.        Volby do každé z obou komor senátu vyhlašuje senát nejméně 30 dnů před koncem jejího funkčního období. Součástí usnesení o vyhlášení voleb je stanovení jejich termínu. Usnesení o vyhlášení voleb se zveřejňuje na úřední desce fakulty nejpozději 21 dnů před prvním dnem voleb.

4.        Pro organizaci voleb zřídí senát volební komisi a jmenuje jejího předsedu a ostatní členy. Jmenováním zástupců studentů do volební komise může senát pověřit studentskou komoru. Počet členů volební komise stanoví senát tak, aby činil nejméně čtyři. Volební komise dohlíží na řádný průběh voleb.

5.        Předseda senátu požádá děkanát fakulty, aby nejpozději 15 dnů před prvním dnem voleb vypracoval seznam oprávněných voličů. V seznamu oprávněných voličů pro volby do zaměstnanecké komory musí být u každého voliče vyznačena jeho příslušnost ke skupině pracovišť F, I, M nebo O (v souladu s označením kandidátních listin podle čl. 7 odst. 1); je-li volič zařazen na pracovištích více skupin, zvolí si libovolnou z nich.

Čl. 2
Průběh voleb

1.        Ve volební místnosti nebo jinak určeném prostoru pro hlasování musí být umožněna úprava hlasovacích lístků tak, aby bylo zajištěno tajné hlasování.

2.        Na požádání prokáže volič svoji totožnost přítomným členům volební komise. Poté je voliči vydán hlasovací lístek. Volič tento hlasovací lístek v určeném prostoru upraví a vhodí do hlasovací schránky.

3.        Každý volič může použít k hlasování pouze jeden hlasovací lístek.

Čl. 3
Výsledky voleb

1.        Výsledky voleb zjišťuje volební komise. Zjištění výsledků se provede nejpozději v první pracovní den následující po posledním dni voleb.

2.        Sčítání hlasů je přípustné až po soustředění hlasovacích lístků ze všech volebních míst. Po jeho skončení sestaví volební komise protokol o výsledcích voleb, který obsahuje zejména datum voleb, celkový počet vydaných hlasovacích lístků, celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků, počet platných hlasovacích lístků, počet hlasů odevzdaných ve prospěch jednotlivých kandidátů, seznam zvolených kandidátů a seznam náhradníků v pořadí podle čl. 8 odst. 3 nebo čl. 11 odst. 2 spolu s označením kandidátní listiny, na které byli uvedeni. Volební protokol podepisuje předseda volební komise a alespoň tři další její členové.

3.        Zjištěné výsledky voleb oznámí předseda volební komise nebo jím pověřený člen volební komise bezodkladně předsedovi senátu. Zjištěné výsledky voleb se co nejdříve zveřejňují na úřední desce fakulty.

4.        Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb může podat volič stížnost volební komisi, a to nejpozději do osmi dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb na úřední desce fakulty. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody. Podanou stížnost projedná volební komise do tří pracovních dnů a o výsledku projednání bezodkladně uvědomí stěžovatele a předsedu senátu.

5.        Skutečnost, že kandidát byl platně zvolen, vyhlásí předseda senátu na prvním zasedání senátu konaném po vypršení lhůt podle odstavce 4. Zvolenému členovi se předá písemné osvědčení.

Čl. 4
Opakování voleb

1.        Volby se opakují tehdy, došlo-li k pochybení, které mohlo mít vliv na výsledky voleb, pokud jde o zvolené členy. Došlo-li k takovému pochybení, pokud jde o pořadí náhradníků, platí, že kandidáti od místa, kde k pochybení došlo, včetně, se nestávají náhradníky.

2.        Opakování voleb se nemůže uskutečnit, pokud již byl učiněn některý z úkonů podle čl. 3 odst. 5.

3.        Termíny pro případné opakování voleb stanoví senát.

4.        Při opakování voleb se kandidáti z předchozího termínu voleb stávají opět kandidáty, pokud se své kandidatury nevzdají písemným prohlášením doručeným předsedovi volební komise. Ustanovení čl. 1 odst. 1 věty druhé zůstává nedotčeno.

5.        Pro opakované volby jinak platí ustanovení o volbách.

Čl. 5
Náhradníci

1.        Člen senátu, který se vzdal členství, může v písemném prohlášení, v němž tak učinil, prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem.

2.        Každý se může vzdát svého postavení náhradníka. Písemné prohlášení se doručuje předsedovi senátu.

3.        Uvolní-li se v průběhu funkčního období místo v senátu po zániku členství člena senátu,1) předseda senátu povolá na jeho místo náhradníka. Náhradník může povolání písemně odmítnout, učiní-li tak bezodkladně. V takovém případě zůstává náhradníkem a za člena senátu je povolán další náhradník.

Čl. 6
Doplňovací volby

1.        V případě, že na základě výsledků voleb nelze obsadit všechna místa příslušné komory senátu nebo vznikne-li taková situace v průběhu funkčního období v důsledku zániku členství člena senátu, vyhlásí senát doplňovací volby.

2.        Doplňovací volby se nemusejí konat v případě, že místo bylo uvolněno v posledních pěti měsících funkčního období, jestliže se na tom usnese senát.

3.        Náhradníci z doplňovacích voleb se zařazují za náhradníky z voleb v řádném termínu

4.        Pro doplňovací volby platí ustanovení této části přiměřeně.

Oddíl druhý
Volby do zaměstnanecké komory

Čl. 7
Kandidáti a kandidátní listiny

1.        Kandidáti pro volby do zaměstnanecké komory jsou uvedeni na čtyřech oddělených kandidátních listinách označených postupně písmeny F, I, M a O. Kandidátní listina F, I, resp. M obsahuje navržené kandidáty z pracovišť fyzikální, informatické, resp. matematické sekce. Kandidátní listina O obsahuje kandidáty z pracovišť nezařazených do sekcí.

2.        Kandidátní listiny uzavírá volební komise týden před prvním dnem voleb; k později podaným návrhům kandidátů se nepřihlíží.

3.        Kandidátní listiny musí volební komise zveřejnit nejpozději dva dny před prvním dnem voleb. Ve stejné lhůtě zveřejní volební komise stručné charakteristiky a volební program těch kandidátů, kteří je volební komisi poskytnou.

Čl. 8
Průběh a výsledky voleb

1.        Před vydáním hlasovacího lístku voliči na něm volební komise vyznačí voličovu příslušnost ke skupině pracovišť podle seznamu oprávněných voličů (čl. 1 odst. 5).

2.        Každý člen zaměstnanecké části akademické obce volí ze všech čtyř kandidátních listin F, I, M a O uvedených na jediném hlasovacím lístku tak, že na každé ze tří listin F, I a M zaškrtne nejvýše šest jmen kandidátů, pro něž hlasuje a na listině O zaškrtne nejvýše dvě jména kandidátů, pro něž hlasuje.

3.        Volební komise sestaví společné pořadí kandidátů ze všech čtyř kandidátních listin podle absolutního počtu získaných hlasů. Do pořadí zařadí pouze ty kandidáty, kteří získali alespoň 10 % hlasů z celkového počtu odevzdaných platných hlasovacích lístků nebo alespoň 20 % hlasů z počtu platných hlasovacích lístků odevzdaných voliči z téže skupiny pracovišť dle čl. 7 odst. 1. Jména kandidátů doplní údajem, na které kandidátní listině byli uvedeni. V případě rovnosti hlasů rozhodne volební komise o pořadí kandidátů losem a učiní o tom záznam ve volebním protokolu.

4.        Volební komise dále sestaví pro každou kandidátní listinu zvlášť pořadí kandidátů z této kandidátní listiny podle počtu získaných hlasů od voličů ze stejné skupiny pracovišť (F, I, M nebo O). Do pořadí zařadí pouze ty kandidáty, kteří jsou uvedeni na společném pořadí podle odstavce 3. V případě rovnosti hlasů rozhoduje pořadí podle odstavce 3.

5.        Členy senátu se stane prvních šest kandidátů v pořadí podle odstavce 3.

6.        Dalších deset míst v senátu obsadí první tři kandidáti z každé kandidátní listiny F, I a M a první kandidát z kandidátní listiny O, a to ze zbývajících kandidátů v pořadí podle odstavce 4.

7.        Není-li možné na základě výsledku voleb obsadit v senátu všech deset míst podle ustanovení odstavce 6, zaujmou neobsazená místa kandidáti z dalších míst pořadí podle odstavce 3.

8.        Zbývající kandidáti uvedení v pořadí podle odstavce 3 se stávají náhradníky.

Čl. 9
Náhradníci

Uvolní-li se v průběhu funkčního období místo v senátu po zániku členství člena zaměstnanecké komory, předseda senátu povolá na jeho místo prvního náhradníka z příslušné kandidátní listiny v pořadí podle čl. 8 odst. 4. Není-li to možné, povolá prvního náhradníka v pořadí podle čl. 8 odst. 3.

Oddíl třetí
Volby do studentské komory

Čl. 10
Kandidáti a kandidátní listiny

1.        Kandidáti pro volby do studentské komory jsou uvedeni na čtyřech oddělených kandidátních listinách označených postupně písmeny D, F, I a M. Kandidátní listina D obsahuje navržené kandidáty zapsané v doktorském studijním programu. Kandidátní listina F, I, resp. M obsahuje navržené kandidáty zapsané v bakalářském nebo magisterském studijním programu fyzika, informatika, resp. matematika.

2.        Kandidátní listiny uzavírá volební komise tři dny před prvním dnem voleb; k později podaným návrhům kandidátů se nepřihlíží.

3.        Kandidátní listiny musí volební komise zveřejnit nejpozději dva dny před prvním dnem voleb. Ve stejné lhůtě zveřejní volební komise stručné charakteristiky a volební program těch kandidátů, kteří je volební komisi poskytnou.

Čl. 11
Průběh a výsledky voleb

1.        Každý člen studentské části akademické obce volí ze všech čtyř kandidátních listin D, F, I a M uvedených na jediném hlasovacím lístku celkem nejvýše čtyři kandidáty.

2.        Volební komise sestaví společné pořadí kandidátů ze všech čtyř kandidátních listin podle absolutního počtu získaných hlasů. Do pořadí zařadí pouze ty kandidáty, kteří získali alespoň 10 % hlasů z celkového počtu odevzdaných platných hlasovacích lístků, a jejich jména doplní údajem, na které kandidátní listině byli uvedeni. V případě rovnosti hlasů rozhodne volební komise o pořadí kandidátů losem a učiní o tom záznam ve volebním protokolu.

3.        Poklesne-li počet členů studentské komory senátu zvolených na některé kandidátní listině pod jednoho, členem senátu se stane první kandidát z této kandidátní listiny v pořadí podle odstavce 2.

4.        Dalšími členy senátu se stane příslušný počet zbývajících kandidátů v pořadí podle odstavce 2.

5.        Nezvolení kandidáti v pořadí podle odstavce 2 se stávají náhradníky. Náhradníci vzešlí z řádných voleb v minulém roce se zařazují za ně.

Čl. 12
Náhradníci

1.        Uvolní-li se v průběhu funkčního období místo v senátu po zániku členství člena studentské komory, předseda senátu povolá na jeho místo
a) prvního náhradníka z příslušné kandidátní listiny v pořadí podle čl. 11 odst. 2, poklesne-li počet členů senátu zvolených na některé kandidátní listině pod jednoho,
b) prvního náhradníka v pořadí podle čl. 11 odst. 2, není-li splněna podmínka uvedená v písmenu a) nebo není-li možné povolat náhradníka podle písmena a).

2.        Člen studentské komory, který řádně ukončil bakalářský studijní program a přihlásil se do navazujícího magisterského studijního programu nebo řádně ukončil magisterský studijní program a přihlásil se do doktorského studijního programu, může písemně prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem. Prohlášení musí být do sedmi dnů od ukončení studia doručeno předsedovi senátu. V takovém případě bude první náhradník v pořadí povolán do senátu až po zápisu do studia nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nepřijetí tohoto uchazeče ke studiu, nejdéle však po pěti měsících ode dne doručení prohlášení. Podle předchozí věty se však nepostupuje, pokud by z důvodu nedodržení předepsaného složení nebyl senát na zasedání usnášeníschopný.

Část II.
Jednací řád senátu

Oddíl první
Obecná ustanovení

Čl. 13
Základní ustanovení

1.        Jednání senátu je veřejné.

2.        Zasedání senátu svolává jeho předseda. Datum a místo jeho konání se zveřejní na úřední desce fakulty.

3.        Zasedání senátu se konají nejméně dvakrát za semestr. Zasedání musí předseda senátu svolat, požádá-li o to alespoň čtvrtina členů senátu nebo děkan.

4.        Senát je usnášeníschopný za přítomnosti nejméně nadpoloviční většiny všech členů senátu.

5.        Předsednictvo
a) předkládá návrh programu zasedání,
b) informuje nejméně 24 hodin předem všechny členy senátu a děkana o svolání zasedání a návrhu programu zasedání,
c) připravuje nezbytné písemné podklady pro jednání senátu.

6.        Podklady, které jsou určeny k projednání na zasedání senátu, musí být doručeny jednateli senátu nejpozději devět dní před termínem zasedání senátu. Jedná-li se o podklady, které před projednáváním na zasedání senátu posuzuje senátní komise (zejména z oblasti ekonomických, studijních, smluvních a legislativních záležitostí), pak se příslušné jednání komise uskuteční tak, aby o jeho výsledcích byl předkladatel informován nejpozději dva dny před termínem zasedání senátu. V mimořádných případech, které nesnesou odkladu, může výjimku z ustanovení tohoto odstavce povolit předsednictvo senátu; to se nevztahuje na záležitosti, které jsou vyjmenovány v čl. 10 odst. 1 statutu fakulty

7.        Studentská komora se schází též na oddělených zasedáních, na něž se použijí ustanovení části třetí tohoto předpisu.

Čl. 14
Průběh jednání

1.        Jednání řídí předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu (dále jen “předsedající“) podle programu schváleného senátem na začátku zasedání.

2.        Ke každému bodu jednání předsedající zahájí diskusi, jejímž cílem je zejména formulace textu celkového návrhu dokumentu nebo usnesení, případně jeho variant. Průběh diskuse řídí předsedající, který má právo omezit délku diskusního příspěvku nebo stanovit časový limit platný pro každý následující diskusní příspěvek. Diskusi nelze ukončit, hlásí-li se o slovo člen senátu.

3.        Hlasování o procedurálním návrhu se neprovádí, jestliže byl podán jediný návrh a žádný z členů senátu proti němu nevznesl námitky; v takovém případě se návrh považuje za schválený tichým souhlasem. To neplatí, trvá-li na hlasování byť jen jediný člen senátu.

4.        Navrhovatel může svůj návrh upravit nebo doplnit podle průběhu diskuse, pokud se senát neusnesl, že změny předloženého návrhu nepřipouští.

5.        V případě návrhu rozsáhlejšího dokumentu stanoví postup jeho projednávání předsedající.

6.        Usnese-li se senát kdykoli v průběhu jednání, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu programu.

7.        Jestliže některý z hostů narušuje průběh jednání, může jej předsedající z jednání vykázat.

Čl. 15
Hlasování

1.        Právo hlasovat mají pouze přítomní členové senátu.

2.        Hlasování se provádí o
a) procedurálních návrzích,
b) návrzích usnesení, prohlášení, stanovisek a vyjádření (dále jen “usnesení“) a jejich částech,
c) záležitostech vyjmenovaných v čl. 10  odst. 1 písm. a) až h) statutu fakulty,
d) pozměňovacích a doplňovacích návrzích k podaným návrhům,
e) složení komisí senátu.

3.        Hlasuje se veřejně. Tajné hlasování je povinné při projednávání záležitostí podle čl. 10 odst. 1 písm. f) a g) statutu fakulty.  Tajně se hlasuje rovněž tehdy, požádají-li o to alespoň dva členové senátu. Na žádost alespoň pěti členů senátu probíhá sčítání hlasů při tajném hlasování v obou komorách odděleně.

4.        O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. O doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu. Jestliže byl podán návrh na stažení bodu z pořadu jednání, hlasuje se o něm nejdříve. U návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje.

5.        Je-li hlasování veřejné, hlasuje se obvykle zdvižením ruky. Je-li hlasování tajné, hlasuje se vložením hlasovacího lístku do hlasovací schránky. Výsledek hlasování zjišťují dva skrutátoři určení předsedajícím.

6.        Není-li stanoveno jinak, je k přijetí návrhu potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu.

7.        K přijetí návrhu v záležitostech uvedených v čl. 10  odst. 1 písm. a) a c) až h) statutu fakulty, s výjimkou návrhu na odvolání děkana z funkce, je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů senátu.

8.        K přijetí pozměňovacího nebo doplňovacího návrhu je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu, bez ohledu na to, jakého výsledku hlasování je zapotřebí k přijetí původního návrhu.

9.        Po ukončení hlasování nebo po zjištění výsledků hlasování vyhlásí předsedající výsledek tak, že sdělí počet hlasů odevzdaných pro návrh, proti návrhu a počet členů senátu, kteří se zdrželi hlasování. Jestliže se člen senátu, ač byl přítomen, hlasování nezúčastnil, má se za to, že se hlasování zdržel.

Čl. 16
Právo veta

1.        Hlasování dle čl.15, nejedná-li se o hlasování o návrhu na jmenování nebo odvolání děkana, je anulováno, použije‑li studentská komora na daném zasedání senátu právo veta. K použití práva veta je třeba souhlasu všech přítomných členů studentské komory, kteří zároveň musí tvořit její nadpoloviční většinu.

2.        Použije-li studentská komora práva veta, dojde k nové rozpravě o sporném předmětu hlasování. Po ukončení rozpravy se hlasování opakuje. Dojde-li k opětovnému použití práva veta, je jednání o sporném bodě odročeno na mimořádné zasedání senátu.

3.        Na programu mimořádného zasedání senátu je pouze jediný bod, a to bod, kvůli němuž bylo zasedání svoláno. Program není možné měnit ani o něm hlasovat.

4.        Na mimořádném zasedání senátu se návrh, o němž bylo podle odstavců 1 a 2 anulováno hlasování, považuje za navržený. K tomuto návrhu je možné podávat protinávrhy.

5.        Pokud na mimořádném zasedání senátu hlasují všichni členové studentské komory proti některému návrhu, je tento návrh zamítnut. Právo veta na tomto zasedání nelze použít.

Čl. 17
Zápis

1.        O každém jednání senátu se pořizuje zápis, který se zveřejňuje nejpozději do tří týdnů ode dne zasedání na internetových stránkách senátu fakulty. Znění zápisu schvaluje senát na nejbližším zasedání. Za sestavení zápisu odpovídá předsednictvo senátu. Schválený zápis se ukládá v kanceláři  senátu.

2.        V zápisu se uvádí zejména termín zasedání, kdo ze členů senátu byl přítomen a nepřítomen, kdo byl omluven, kdo byl předsedajícím, stručný průběh jednání senátu, plné znění přijatých usnesení, číselné výsledky hlasování a způsob zveřejnění relevantních dokumentů.

3.        Jako podklad pro písemný zápis je možno ze zasedání senátu nebo z části zasedání pořizovat zvukový záznam, který se  uchovává nejméně do schválení zápisu.

Oddíl druhý
Zvláštní ustanovení

Čl. 18
Rozhodování o organizaci fakulty

1.        Návrh na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení (dále jen “organizační změna“) fakultních pracovišť podává senátu děkan.

2.        Lhůta pro předložení podkladových materiálů činí 4 týdny přede dnem zasedání senátu.

3.        Součástí návrhu organizační změny je odůvodnění. K návrhu se přikládá písemný materiál, který obsahuje koncepci nově vznikající součásti, představu o jejím organizačním uspořádání a ekonomický rozbor.

4.        V diskusi o návrhu mohou přednést svá stanoviska vedoucí dotčených pracovišť.

Čl. 19
Schvalování návrhů vnitřních předpisů

1.        Návrh na přijetí, změnu nebo zrušení vnitřního předpisu fakulty (dále jen “návrh vnitřního předpisu“) předkládá děkan písemně prostřednictvím předsedy senátu. Součástí návrhu je vždy důvodová zpráva.

2.        Návrh vnitřního předpisu je projednáván ve dvojím čtení, nejedná-li se o návrh na dílčí změnu vnitřního předpisu popsaný v odst. 8 tohoto článku, nebo o opakované projednávání návrhu vnitřního předpisu neschváleného akademickým senátem univerzity popsané v odst. 10 tohoto článku. Druhé čtení se koná zpravidla na příštím řádném zasedání senátu po prvním čtení. Pro doručení podkladů pro jednotlivá čtení platí lhůta podle čl. 13 odst. 6; tuto lhůtu nelze zkrátit.

3.        V prvním čtení předkladatel seznámí senát s návrhem vnitřního předpisu a obsahem důvodové zprávy. Po vystoupení předkladatele předsedající zahájí obecnou diskusi. Po jejím skončení dá předsedající hlasovat o postoupení návrhu vnitřního předpisu do druhého čtení; k postoupení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu. Nepostoupí-li návrh vnitřního předpisu do druhého čtení, senát se jím již dále nezabývá.

4.        Pozměňovací návrhy podávají členové senátu nejpozději do 15 dnů před druhým čtením písemně předsedovi legislativní komise senátu. Pozdější pozměňovací návrhy nejsou přípustné s výjimkou modifikací návrhů předložených ve lhůtě. Děkan může uplatnit stanovisko k pozměňovacím návrhům vůči legislativní komisi senátu nebo přímo na zasedání senátu.

5.        Návrh spolu s podanými pozměňovacími návrhy projedná legislativní komise senátu. Souhrn pozměňovacích návrhů spolu se stanoviskem legislativní komise senátu k nim je podkladem pro druhé čtení.

6.        Ve druhém čtení pověřený člen legislativní komise seznámí senát se stanoviskem komise k návrhu vnitřního předpisu a k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Ke každému pozměňovacímu návrhu je postupně otevřena diskuse, po které se hlasuje o schválení tohoto pozměňovacího návrhu. Na závěr se hlasuje o přijetí návrhu vnitřního předpisu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů; k přijetí návrhu vnitřního předpisu je potřeba souhlasu alespoň dvou třetin všech členů senátu.

7.        Návrh dílčí změny vnitřního předpisu je možno na doporučení předsednictva projednat v jednom čtení, souhlasí-li s tímto postupem nadpoloviční většina všech členů senátu. V tomto případě se nesmí pozměňovací návrhy týkat nedotčených ustanovení.  Na postup projednání dílčí změny se přiměřeně vztahuje odst. 7 tohoto článku.

8.        Schválený návrh vnitřního předpisu podepisuje předseda senátu a děkan; děkan svým podpisem osvědčuje, že byl s návrhem seznámen. Předseda senátu návrh bezodkladně odešle do kanceláře Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze v listinné i elektronické podobě.

9.     V případě neschválení vnitřního předpisu akademickým senátem univerzity je možno na doporučení předsednictva projednat upravený návrh téhož vnitřního předpisu v jednom čtení, souhlasí-li s tímto postupem nadpoloviční většina všech členů senátu. Na postup projednání se v tomto případě přiměřeně vztahuje odst. 7 tohoto článku.

Čl. 20
Schvalování rozpočtu a výroční zprávy o hospodaření

1.        Úvodní slovo k návrhu rozpočtu přednese zpravidla tajemník fakulty.

2.        K návrhu rozpočtu předkládá stanovisko ekonomická komise senátu, která může děkanovi doporučit úpravy návrhu.

3.        Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije i na jednání o výroční zprávě o hospodaření.

 

Čl. 21
Schvalování návrhu děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady

1.        Jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty předkládá a odůvodňuje senátu děkan.

2.        Součástí podkladů při jmenování členů vědecké rady je stručná charakteristika navrhovaných osob, zejména se zaměřením na jejich vědeckou činnost.

3.        O navržených členech vědecké rady hlasuje senát jednotlivě v tajném hlasování. Všichni kandidáti jsou uvedeni na jednom hlasovacím lístku.

4.        Nejde-li o odvolání v souvislosti s ukončením funkčního období děkana, o záměru na odvolání člena vědecké rady a o zasedání senátu, které má tuto otázku projednat, musí být tento člen vědecké rady uvědomen. Jestliže člen vědecké rady, který má být odvolán, s odvoláním nesouhlasí, má právo vystoupit na zasedání senátu.

Čl. 22
Volba kandidáta na funkci děkana fakulty

1.        Kandidáta na funkci děkana fakulty volí senát tajným hlasováním.

2.        Předseda senátu nejpozději 45 dnů před volbami vyzve akademickou obec k podávání písemných návrhů kandidátů. Písemný návrh kandidáta podá předsedovi senátu libovolný člen akademické obce nejpozději 15 dnů před volbami. Návrh musí obsahovat
a) písemný souhlas navrženého s kandidaturou,
b) stručný životopis navrženého s charakteristikou jeho působení na fakultě,
c) stručné teze volebního programu navrženého,
d) písemné vyjádření podpory navrženému podepsané alespoň 30 členy akademické obce.

3.        Písemné materiály uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se zasílají všem členům senátu nejpozději 8 dnů před volbami.

4.        Volba kandidáta na děkana fakulty probíhá nejvýše ve třech kolech. Každému kolu volby předchází rozprava.

5.        V prvním kole je zvolen ten z navržených, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

6.        Nebyl-li žádný z navržených zvolen v prvním kole, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola postupují dva navržení, kteří získali v prvním kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více navržených na prvním nebo druhém místě, postupují do druhého kola všichni takoví navržení. Ve druhém kole je zvolen ten z navržených, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

7.        Nebyl-li žádný z navržených zvolen ani ve druhém kole, koná se třetí kolo volby. Do třetího kola postupují dva navržení, kteří získali ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více navržených na prvním nebo druhém místě, postupují do třetího kola všichni takoví navržení. Ve třetím kole je zvolen ten z navržených, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Nedojde-li ke zvolení kandidáta na děkana ani ve třetím kole, zorganizuje senát novou volbu.

8.        O návrhu senátu na jmenování děkana informuje předseda senátu neprodleně rektora; spolu s tím rektorovi předá potřebné podklady, zejména protokol o hlasování a zápis ze zasedání senátu.

Čl. 23
Návrh na odvolání děkana fakulty

1.        Senát může ze závažných důvodů přijmout návrh na odvolání děkana fakulty z funkce. Jednání o tomto kroku senát zahájí, požádá-li o to písemně s uvedením konkrétního odůvodnění alespoň šest členů senátu. Důvodem návrhu mohou být jen okolnosti související s výkonem funkce děkana.

2.        Hlasování o návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce je přípustné teprve poté, kdy senát
a) schválí po rozpravě usnesení o návrhu na odvolání děkana z funkce a jeho odůvodnění,
b) informuje o tomto usnesení bez zbytečného odkladu děkana fakulty a
c) od okamžiku doručení usnesení děkanovi uplyne lhůta nejméně 3 týdnů, během níž má děkan právo zaujmout k návrhu senátu na odvolání z funkce své stanovisko.

3.        Návrh na odvolání děkana z funkce přijímá senát tajným hlasováním. K přijetí návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce je zapotřebí souhlasu nejméně tří pětin všech členů senátu.

4.        O návrhu senátu na odvolání děkana informuje předseda senátu neprodleně rektora; spolu s tím rektorovi předá potřebné podklady, zejména protokol o hlasování a zápis ze zasedání senátu.

5.        Rozhodne-li rektor o odvolání děkana fakulty z funkce, zorganizuje senát neprodleně volbu kandidáta na nového děkana. Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, je senát oprávněn dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů senátu zkrátit lhůty stanovené v čl. 22 odst. 2 a 3.

Čl. 24
Výklad vnitřních předpisů

1.        Návrh na výklad vnitřních předpisů může podat kterýkoli orgán fakulty a každý člen akademické obce. V návrhu musí být uveden název vnitřního předpisu, označeno ustanovení, které má být vyloženo, a sděleno, proč je jeho výklad sporný. Informace o zařazení tohoto bodu na pořad jednání se zveřejní na úřední desce fakulty.

2.        Ten, kdo navrhl výklad, má právo být slyšen se svým právním názorem v rozpravě. V případě sporu mají právo být slyšeni i ti, kdo zastávají jiný právní názor. Za tyto osoby mohou hovořit jimi přizvaní právní experti.

3.        Navrhne-li to některá z osob uvedených v odstavci 2 nebo jestliže se na tom senát usnese, bude zaujetí konečného stanoviska odloženo na příští zasedání senátu s tím, že bude vyžádáno stanovisko nezávislého právního experta.

Čl. 25
Odpověď na otázku člena senátu

1.        Na otázku položenou na zasedání senátu členem senátu děkanovi, proděkanovi nebo tajemníkovi odpoví tázaný přímo nebo, v případě, že je třeba přípravy odpovědi, písemně tazateli do 15 dnů. Písemná odpověď se zasílá též předsedovi senátu.

2.        Písemná odpověď bude čtena na příštím zasedání senátu, jestliže se na tom senát usnese.

Oddíl třetí
Orgány senátu

Čl. 26
Volba členů předsednictva senátu

1.        Předsednictvo senátu tvoří předseda senátu, první a druhý místopředseda senátu a jednatel senátu.

2.        Předseda senátu je volen senátem tajnou volbou. Kandidáta na předsedu senátu může navrhnout libovolný člen senátu. Kandidát musí být členem zaměstnanecké komory. Ke zvolení předsedy senátu je potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů senátu.

3.        První místopředseda senátu je volen zaměstnaneckou komorou tajnou volbou. Kandidáta na prvního místopředsedu senátu může navrhnout libovolný člen zaměstnanecké komory. Kandidát musí být členem zaměstnanecké komory. Ke zvolení prvního místopředsedy senátu je potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů zaměstnanecké komory.

4.        Druhým místopředsedou senátu je předseda studentské komory.

5.        Jednatel senátu je volen senátem tajnou volbou. Kandidáta na jednatele senátu může navrhnout libovolný člen senátu. Ke zvolení jednatele senátu je potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů senátu.

Čl. 27
Jednání předsednictva senátu

1.        Předsednictvo senátu se schází podle potřeby.

2.        Jednání předsednictva senátu se mohou účastnit děkan, proděkani a tajemník fakulty, jakož i další osoby přizvané předsednictvem senátu nebo předsedou senátu.

3.        Předseda senátu svolává zasedání senátu a zastupuje senát navenek. V době nepřítomnosti předsedy senátu ho zastupuje v plném rozsahu 1. místo­předseda senátu, je-li i ten nepřítomen, 2. místopředseda senátu.

Čl. 28
Zřizování komisí senátu, členství v komisi, volba předsedy

1.        Nevyplývá-li z vnitřního předpisu fakulty něco jiného, může zřízení nebo zrušení komise senátu navrhnout člen senátu nebo děkan.

2.        Funkční období předsedy a členů komise je jednoleté. Předseda komise musí být členem senátu.

3.        Předsedu a členy komise volí senát; volba předsedy je tajná. Návrhy na předsedu a členy komise podávají členové senátu.2a)

4.        Členství v komisi se lze kdykoli vzdát; vzdání je účinné dnem doručení písemného oznámení předsedovi senátu.

Čl. 29
Jednání komisí senátu

1.        Na schůzi komise senátu musí být pozváni všichni její členové. Komise senátu může přijmout usnesení, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení je přijato nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise.

2.        O jednání komise se pořizuje zápis, který je rozeslán všem členům senátu.

3.        Na jednání komisí senátu se jinak přiměřeně vztahují ustanovení oddílu prvního.

 

Část III.
Jednací řád studentské komory

Čl. 30
Zasedání studentské komory

1.        Zasedání studentské komory je veřejné, pokud studentská komora nerozhodne jinak.

2.        Zasedání svolává předseda studentské komory. Datum a místo jeho konání se zveřejní na nástěnkách nebo na internetových stránkách studentské komory.

3.        Zasedání se konají podle potřeby, nejméně však dvakrát za semestr. Zasedání se dále koná tehdy, požádá-li o to alespoň polovina členů studentské komory. Všichni členové studentské komory musejí být předem informováni o svolání zasedání a seznámeni s návrhem programu.

4.        Jednání řídí předseda studentské komory nebo jím pověřený člen studentské komory.

5.        Studentská komora je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů.

6.        Program zasedání předkládá na jeho začátku předsedající a se změnami v něm musí souhlasit nadpoloviční většina přítomných členů.

7.        Jestliže některý z hostů narušuje průběh zasedání, může jej předsedající ze zasedání vykázat.

8.        O každém zasedání studentské komory je pořízen zápis, který schvaluje studentská komora na nejbližším zasedání. Zápis je dán k dispozici předsednictvu senátu a děkanovi a zveřejní se na nástěnkách studentské komory.

Čl. 31
Předseda studentské komory

1.        Na svém prvním zasedání a v případě potřeby zvolí studentská komora tajnou volbou svého předsedu (dále jen “předseda“).

2.        V prvním kole volby je předsedou zvolen kandidát, který získá alespoň tři čtvrtiny hlasů všech členů studentské komory. Není-li předseda zvolen v prvním kole, koná se druhé kolo volby, do kterého postupuje každý kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Pokud je pouze jeden takový kandidát, postupuje do druhého kola také každý kandidát s druhým nejvyšším počtem hlasů. Předsedou je v druhém kole zvolen ten kandidát, který získá alespoň tři pětiny hlasů všech členů studentské komory. Není-li předseda zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba.

3.        Návrh na hlasování o důvěře předsedovi musí být podán nejméně dvěma členy studentské komory. Hlasování probíhá na zasedání, je tajné a pro odvolání předsedy je potřeba souhlasu tří pětin všech členů studentské komory.

4.        Předseda je povinen na každém zasedání informovat studentskou komoru o činnosti předsednictva senátu.

5.        Předseda je zmocněn ve výjimečných případech předběžně přijímat rozhodnutí, která jinak přísluší studentské komoře. Tato předběžná rozhodnutí podléhají zpětnému schválení studentské komory na jeho nejbližším zasedání. V případě neschválení předběžného rozhodnutí následuje automaticky hlasování o důvěře předsedovi, prováděné podle odstavce 3.

Čl. 32
Místopředseda studentské komory

1.        Kandidáta na funkci místopředsedy studentské komory (dále jen “místopředseda“) navrhuje předseda. Kandidát je zvolen, získá-li alespoň tři pětiny hlasů všech členů studentské komory. Místopředseda plně zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti, jinak v rozsahu předsedou určeném.

2.        Místopředsedu odvolává předseda. Pokud je odvolán předseda, je místopředseda odvolán automaticky, pokud studentská komora hlasováním nerozhodne jinak.

Čl. 33
Pokladník studentské komory

1.        Kandidáta na funkci pokladníka studentské komory (dále jen “pokladník“) navrhuje předseda. Kandidát je zvolen, získá-li alespoň 5 hlasů.

2.        K odvolání pokladníka je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů studentské komory. Předseda je oprávněn dočasně pozastavit výkon funkce pokladníka.

Čl. 34
Hlasování

1.        Hlasování řídí předsedající a právo hlasovat mají pouze přítomní členové studentské komory.

2.        K přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů studentské komory, nestanoví-li tento předpis jinak.

3.        O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. O doplňovacích a pozměňovacích návrzích se hlasuje před hlasováním o původním návrhu. Jestliže byl podán návrh na stažení bodu z pořadu jednání, hlasuje se o něm nejdříve. U návrhů formulovaných alternativně se nejprve hlasuje o jednotlivých alternativách a následně o návrhu vzešlém z tohoto hlasování; nejlepší alternativa se zjistí prostou většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů se hlasování po stručné doplňující rozpravě k alternativám opakuje; získá-li některá alternativa takový počet hlasů, kterého je zapotřebí k přijetí návrhu, v hlasování se nepokračuje.

Část IV.
Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 35
Přechodná ustanovení

1.        Náhradníci zvolení ve volbách do senátu konaných dle dosavadního volebního a jednacího řádu se stávají náhradníky v pořadí podle počtu získaných hlasů (čl. 8 odst. 3 a 4, čl. 11 odst. 2).

2.        Na provedení voleb do senátu vyhlášených před účinností tohoto předpisu se ustanovení tohoto předpisu užijí přiměřeně.

Čl. 36
Závěrečná ustanovení

1.        Zrušuje se Volební a jednací řád senátu ze dne 11. června 1999.

2.        Tento řád byl schválen akademickým senátem fakulty dne 17. dubna 2002.

3.        Tento řád nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem UK2).

4.        Tento řád nabývá účinnosti následující den po dni nabytí jeho platnosti.

               

  RNDr. Oldřich Bílek, v. r.                                 Prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc., v. r.

            předseda akademického senátu                                                                    děkan

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2) §9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění. Akademický senát univerzity schválil tento předpis dne 17. května 2002  a  jeho změnu dne 26. ledna 2007.



Toto úplné znění Volebního a jednacího řádu AS MFF odpovídá jeho původnímu znění ze dne 17. května 2002, jeho změně ze dne 26. ledna 2007 a jeho změně ze dne 24. května 2013, jejichž originály jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana a jejichž obsah je rozhodující v případě pochybností.

Vybrané ustanovení změny přijaté ke dni 26. ledna 2007:  Čl. 2 (Přechodná opatření) stanoví, že funkční období zaměstnanecké komory zvolené na období 2005-2008 končí 31. 1. 2008.

V tomto úplném znění nabyl Volební a jednací řád AS MFF platnosti dnem 24. května 2013 a účinnosti dnem 25. května 2013.

 

Za správnost úplného znění:

                RNDr. Oldřich Bílek                                                           Terezie Pávková

       jenatel akademického senátu                                          vedoucí sekretariátu děkana

 



1) Čl. 8 odst. 3 statutu fakulty.

2a) Čl. 9 odst. 5 statutu fakulty.

 

© 2013–2017 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Akademický senát.