Zkušenosti + vzkazy: 1. semestr na Matfyzu

“První semestr na matfyzu byl nakonec mnohem lepší, než jsem čekala. Sice toho bylo fakt hodně, ale učivo logicky navazovalo, což bylo fajn. S orientací na nové škole mi dost pomohly různé akce pro prváky a hlavně kruhový průvodce, za to jsem moc vděčná. Trochu jsem se bála, že si tu nenajdu kamarády, ale měla jsem fakt štěstí a mám kolem sebe hromadu super lidí.

Zpětně jsem fakt ráda, že jsem chodila na všechny přednášky a našla jsem si čas i na odevzdávání dobrovolných domácích úkolů, dost mi to ve zkouškovém pomohlo. Taky se mi osvědčilo počítat příklady ze sbírky už během semestru, ve zkouškovém na to se vší teorií nezbýval čas.
Hodně mi pomohlo sdílet se spolužáky zápisky a tipy ke zkouškám. Skvělý na to byl NotebookLM, kde jde mít i sdílený sešit. Bylo fajn nevázat se jen na zdroje od našeho přednášejícího, ale hledat i další, ze kterých to často šlo pochopit líp. Před zkouškou jsem si vždycky vytvořila bingo s látkou, co by se tam mohla objevit. Byla to zábava a víc jsem se tak zamyslela nad tím, co se učit.

Zkusila jsem víc technik učení se, ale nakonec mi nejvíc vyhovovaly tyhle 3:

• vysvětlovat látku v prázdné roomce na discordu, je to pro mě příjemné prostředí a při psaní se nad tím musím víc zamyslet (nevhodné pro matiku)
• vytočit si otázku na kole štěstí a pokusit se ji zodpovědět, nevymazat ji z kola štěstí, dokud ji nezodpovím 100% správně (ideální pro matiku, ale bolestivé)
• zkoušet si kvízy vygenerované pomocí NotebookLM

…a jinak samozřejmě přepisovat všechno pořád dokola a zvýrazňovat si každou podstatnou věc.

Co se pokusím dělat dál:

• tvořit si v průběhu semestru seznam toho, co nechápu a musím se k tomu vrátit (tentokrát jsem si nepamatovala ani to, co nevím)
• podívat se hned na začátku semestru, jak vypadá zkouška, ať se neučím úplně jiné věci, než se po mně budou chtít
• neztrácet čas ultra těžkými příklady, co se u zkoušky určitě neobjeví
• držet si i během zkouškového normální režim a chodit ven

“Doporučuju si hned v prvním týdnu shromáždit všechny informace o zápočtech, zkouškách, povinných prezencích, projektech… zkrátka všechny budoucí povinnosti – a udělat si malý brainstorming nějaké taktiky, jak zvládnout semestr. Co kdy budu dělat, na co si musím dávat pozor, jaké materiály si budu z obsahu přednášek a cvičení vytvářet, aby se mi z nich dobře učilo.

Hodně jsem se bála toho, jak budu zkouškové zvládat, jestli mi to poleze do hlavy, co od sebe čekat… Snažila jsem se proto učit se co nejvíce průběžně, a všechno co jsem mohla stihnout před zkouškovým (zápočtový program atd.) jsem dělala co nejdříve. Každá hodina, kterou dáte škole během semestru, se vám vyplatí ve zkouškovém – ať už jsou to přehledné zápisky, vypočítané příklady, nebo brzo získané zápočty. Ve zkouškovém jsem pak měla na učení klid a dobré podklady, což je pro mě klíčem k úspěchu.

“No, první semestr pro mě byl dost brutální. Opravdu jsem to chtěl dát, jiný obor než fyzika mi nedával moc smysl, nechtěl jsem jít jinam. Napsal jsem si tedy vícero volitelných předmětů a začal makat. Během prvního týdne se mi podařilo vypustit, že jsem měl život před výškou. Pak se mi začalo zdát o lineární algebře a postupem semestru jsem se cítil víc a víc disociovaně, kdy jsem se cítil zhulený, když jsem chodil večer domů z přednášek. Pořád jsem byl ve stresu z toho, že oproti spolužákům nemám šanci. Nečekal jsem, ze se mi to zkouškové povede, když jsem viděl to množství učení, které je potřeba, zejména na analýzu. Pak to ale nějak vyšlo a já zvládl všechny zkoušky.

Takhle první semestr ideálně vypadat nemá. Na jednu stranu to nějak fungovalo, nějak jsem přežil a zvykl jsem si na tu matematiku a jiný způsob přemýšlení, což je podle mě to nejcennější, co si může člověk z prvního semestru odnést. Na druhou stranu tohle absolutně není udržitelné a víc než ten jeden semestr bych nezvládl. Druhý semestr jsem už více ‘profelil’, a pořád to nějak šlo. Imposter syndrom mě ve větší míře opustil až po tomto druhém zkouškovém (jsem teď ve třeťáku a stále občas přichází, co jsem slyšel, tak je v akademii celkem běžné, že se to drží až do doktorátu, tak bych neočekával, že zmizí úplně, spíš se s ním smířit).

Ještě bych chtěl říct, že mi stejně nejvíc pomohlo to, že mě studium i přes tu náročnost bavilo. Bavilo mě to chápat a hledat v tom intuici, tak jsem nad tím přemýšlel i mimo školu, třeba v MHD nebo v čekárně. To je ten hlavní ukazatel, jestli první rok dáte, ale hlavně jestli to má smysl. Láska ke svému oboru je zdroj nutný k úspěšnému studiu a šťastnému pokračování. Pak už stačí jen vytrvat:)”

“Co poradit… neházejte na to bobek děcka:D mám šílené sklony k prokrastinaci a nakonec jsem to zvládla, ale mohla bych na tom být o tolik líp, kdybych do toho dala víc než minimum i během výuky/během vánočních prázdnin.. Možná se to pojí i s tím, že jsem neměla jistotu, že ten první semestr zvládnu a tak jsem se zbytečně sabotovala. Vzhledem ke svému průměru mám asi nejvíc kreditů”

“Doporučil bych nepodceňovat důležitost příkladů/protipříkladů, protože ty jsou (alespoň pro mně) velice užitečné pro utvoření si náhledu na látku. Pokud vyučující dává otázky v průběhu přednášky, zkuste se alespoň nad nimi zamyslet. Zkuste vysvětlit nějaký pojem spolužákům. Pokud něčemu nerozumíte nebojte se zeptat a nebojte se dělat chyby, je to součást učení se. (Spíše zaměřeno na matematiku) Pokud nějakému pojmu nerozumíte, zkuste si zodpovědět na otázky K čemu slouží? Jaká je jeho souvislost s ostatními věcmi co jsem se naučil? Můžu moje neporozumění zredukovat na jednu nebo více specifických bodů, které mi umožní to pochopit?”

“Na prvé skúškové sa nedá úplne pripraviť, pretože človek ešte nevie, čo očakávať a nemá osvojené metódy, ktoré zaberajú. Preto si netreba nič vyčítať a nechať si čas aj na opravné pokusy skúšok, nie je to hanba. Podľa mňa už počas prvého semestra je dôležité si písať výpisky a počítať si príklady – proste aby si človek všetko počas semestra osvojil. Počas skúškového to je potom jednoduchšie. Čo sa týka mentálneho oddychu, ten je (aspoň pre mňa) počas skúškového takmer nezrealizovateľný, ale aj napriek tomu je fajn ísť sa aspoň na chvíľku prejsť von alebo robiť niečo, pri čom si človek oddýchne. A asi najdôležitejšie je to nevzdávať – niekedy človek proste nemá šťastie.”

“Pracujte poriadne uz cez semester a nepodcenujte linearnu algebru aj ked najtazsia ma byt analyza (vlastne chyby)”

“Your mental health is more important than school. Taking a break and being okay is more important than any exam.”

“Jako student ve 2. semestru bych určitě nepodceňoval přípravu na zkoušku už dříve v semestru. Sám jsem se začal učit až začátkem ledna a byla to obrovská chyba.”

“Poradil bych si: ‘Jestli té větě nebo nějakému konkrétnímu kroku nerozumíš, podívej se na to hned. Zkus najít jiný studijní materiál a přečti si o tom něco. Později tomu budes rozumět ještě míň a strávíš víc času zkoumáním, jak že to vlastně funguje. Pokud narazíš na nový koncept, o kterém jsi ještě neslyšel, podívej se na nějaké video na YouTube, spousta z nich je názorných a pomůžou ti to pochopit. Vše, co se učíš, je hezké a důležité a za půl roku nebo za pár let budeš rád, že jsi tomu věnoval čas a teď tomu rozumíš.’”

“Často ve sdíleních vidím příběhy studentů, kteří se studiem bojují. Rád bych přidal i jeden z opačné strany. Studuji informatiku. Na matfyz jsem přišel z malého vesnického gymnázia, na které se dostane každý. Moje předchozí znalosti hlavně z technických předmětů byly téměř nulové a přesto jsem první semestr zvládl úplně v pohodě. Bylo to vlastně o dost snazší než jsem čekal. Určitě můžu středoškolákům, kteří o naší fakultě uvažují a mají strach, že by pro ně byla moc náročná, doporučit, ať to alespoň zkusí a třeba budou mít podobnou zkušenost jako já.”

“Novým prvákům bych sdělil, že kódy předmětů mají význam. Písmenka znamenají jaká sekce má předmět na starost, první číslo je pro jaký ročník je předmět určen a poslední číslo určuje semestr (sudé letní, liché zimní). Jsou výjimky a není to všechno, ale tohle jsou informace, na které se osobně koukám”

“Nejspíš mám depresi, nedokážu se na nic dlouho soustředit a dost často mám problém ráno vstát z postele. Občas se mi nechce na přednášku, tak na ní nejdu. Pak už na ni nepřijdu nikdy. Ale hej, jsem ve druháku a zatím to pořád nějak prochází. Pokud to můžu projít já, tak ty určo taky. Teda pokud budeš chtít.”

“Priebezne sa ucit na vsetky hlavne predmety. Ak niaky z nich vynechas, cez skuskove to budes lutovat.”

“První semestr znamená obrovský krok, ba přímo skok ze střední do plného proudu na Matfyzu. Sice začátky mohou působit klidněji, ale je opravdu dobré dát na rady ostatních a neodsouvat začátek proaktivnějšího učení, neboť během zkouškového období je vše poznat, co je potřeba dohánět. Je tam sice prostor se toho naučit dost, ale ne rozhodně vše. Na druhou stranu to neznamená, že by se mělo už v semestru jen a jen ležet v učení. Je potřeba i odpočívat, balancovat to s péčí o sebe.

Pokud zapomeneme na sebe a své potřeby, tak to sice nějaké období můžeme vydržet, ale v delším měřítku to může mít mnohem drsnější působení, než čekáme. A to mluvím z pozice někoho, kdo už několik let pomáhá dalším studentům na Matfyzu. Nestyďte se, řešte problémy včas a hlavně komunikujte. Ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že učení se se spolužáky a celková spolupráce byla velkou pomocí jak zvládnout efektivněji nejen ten první semestr, než kdybych se pokoušel vše dělat úplně sám. Opravdu, komunikujte, raďte se a sdílejte to, jak se cítíte, jak vnímáte studium a podporujte se navzájem. ♥

Když na to nejsme sami, jsme o dost víc silnější, než si myslíme.”

“Asi je dobré nepodceňovat analýzu; moc se nevyžadovaly úkoly a průběžná práce tolik jako u lineární algebry, což se mi bohužel vrátilo u zkoušek a analýzu jsem napoprvé hodně pokazila”

“V průběhu semestru byl nejhorší třetí týden a pak prosinec, protože první dva týdny (eventuálně měsíce) se daly zvládnout, ale třetí už byl hodně nabitý, kupila se práce a hlavně se (minimálně v mém životě) řešila hromada věcí mimo školu, takže jsem měla pocit, že nic nestíhám. Hodně stresuju, takže to asi nebude problém pro každého, ale hlavní je se z toho nezbláznit, protože to vždycky přejde:)”

“Čau jsem v druhaku a uprimne sam nevim jestli tu mam co delat, nicmene lidem, kteri nemaji neco jineho co by vylozene fakt chteli studovat bych chtel vzkázat at se nevzdávají, protože většina matfyzu je o zvykání si. Dost předmětů, aspoň teda za mě, je o tom si zvyknout na ty probírané pojmy nebo témata. Po tom co už nemusím přemýšlet co zrovna je Cauchyho věta a znám její přesné znění, tak se mi dost lépe dostává do hlavy co actually znamená, k čemu se hodí atd. Takže když se při nějakých nových tématech přenesete přes to, že musíte vědět, co je třeba wronskián, tak se vám bude učit líp. Další tip za mě je mít při učení trosku open mindset. Víc než dávat energii tomu, že vás štve, že to nedává smysl, je o dost lepší přemýšlet proč to smysl dává. Holt to v těch skriptech z nějakého důvodu je. A asi poslední a dost důležitá část, kterou sám až tak nepraktikuji je ptát se. Mám spolužačku, která i v místnosti s dalšíma 200 lidma se skoro vždycky zeptá když ji něco nedává smysl. Ještě se nestalo, že by se ji někdo smál nebo si říkal, že je mimo, protože lowkey si všichni říkáme to samé, ale ona jediná najde odvahu se zeptat a zároveň jde vidět, že tématům o dost víc rozumí. Takže jestli se vám povede získat tuhle superschopnost, tak jste k nezastavení. Nečekal jsem že toho napíšu tolik holy yap”

“když někdo napíše ‚já se nezačal učit před lednem, a to bylo špatně‘ a vy jste se před lednem taky nezačali učit a zvládli jste to, tahle rada není pro vás. studium je individuální, žádnou radu se 100% neřiďte a nežijte podle ní”

“Finanční matematika (1. ročník Mgr.)
Za mě je v prvním semetru důležité určitě nepodcenit navazování kontaktů s ostatními prváky, a to nejen v rámci kruhových setkání. Lidé s podobným smýšlením kteří si prochází tím stejným, jsou jednak skvělými studijními parťáky, a jednak příjemným a potřebným uvolněním v průběhu semestru i zkouškového.”

“Finanční matematika (1. ročník Mgr.)
Ptej se, ptej se, ptej se. Není-li něco jasné, ať už z vykládané látky nebo ohledně fungování fakulty či toho kde v Praze nejlépe zajít na oběd, zeptej se. Spolužáků, cvičících, starších studentů, studenských (ko)průvodců, …”

“Jsem v prvaku na obecne matematice. Toto bylo mé první zkouškové, tak tu posdílím nějaké postřehy :) Ve zkouškovém se hodně ukáže, jak efektivně se učíte přes semestr, podle mě nejde jen o to kolik času studiu věnujete, ale zásadní je efektivita. Spousta mých kamarádů také ve zkouskovem zjistila, že jim vůbec nevyhovuje styl, kterým si sepsali poznámky, museli tedy trávit čas předěláváním zápisků. I když to vypadá, že zkouškové je dlouhé, v realitě to tak moc není :) Pro mě osobně bylo zkouškové i ověřením toho, jak efektivní bylo mé průběžné učení a díky tomu mám teď možnost to, kde vidím možnost pro zlepšení, udělat efektivněji. Hlavně průběžné učení, myslela jsem si, že je ok, styl, kterým jsem se učila dříve, ale může to být i lepší. Můj styl učení dříve nebyl nic převratného, jelikož na gymplu jsem se moc učit nepotřebovala, tak pro mě zkouškové bylo i ve znamení hledání stylu, který mi vyhovuje.”

“Na Matfyz jsem stačil, 1. semestr hotov, ale teda s průměrem 2.67. Stipendium nebude, ale nevadí.
Důkazy, kterými vás všichni straší, nebyly zas tolik potřeba, diskretka, lingebra, i algoritmizace šly udělat bez nich. Neměl jsem jim čas věnovat pozornost, stihl jsem jenom opakovat věty a definice, a jejich pochopení na příklady.

Doporučím si zkusit udělat nějakou zkoušku v predterminu, pak budete rádi, že to máte volnější.
Já jsem v predterminu udělal lingebru, a pak mi to umožnilo mít na diskrétku 2× týden času (dělal jsem ji na 2 pokusy). To proto, že jsem ji nevěnoval čas v průběhu, a v podstatě se to učil úplně odznova.

Pro zkoušky doporučuji přístup, že 1,2,3 cokoliv z toho je v úspěch, nestresovat se s průměry.
Pak taky doporučuji: ‘Lev to tam pošle a uvidí’. Zkouška je od slova zkusit, máte na to 3 pokusy, z něčeho se vypisuje termín i na podzim, a pak si můžete ten předmět, kdyby náhodou (výjimečně potřeba), zapsat příští rok. Takže se nestresujte, kolegové z VŠE mají jeden pokus, my s 3 pokusy to máme skvělý. Taky, když se náhodou zkouška nepovede, jako u mě ta diskretka 1. pokus, tak se soustřeďte na tu další, co máte naplánovanou, nezasekněte se mentálně u 1 předmětu.

Ohledně času na přípravu na zkoušky:

Na Lingebru jsem dal většinu Vánoc.
Na Diskretku 17 dní (10 od předterminu z lingebry na první, 7 na druhý).
Na Algoritmizaci 7 dní.
Na Principy počítačů 4 dny.
Na Úvod do sítí 4 dny.
Takže záleží co vám víc sedne no, pro mě byla matika mnohem těžší než odborné předměty, a to jsem z gymplu.

Algoritmizaci a Principy PC jsem psal ve stejný týden (po a pá), zbytek jsem se snažil mít co zkouška, to týden.
Kdyby mi vyšla diskrétka na 1. pokus, tak ještě na konci mám o týden víc volna. Takhle jsem měl 3 dny + víkend no.

Moje ponaučení je, snažit se všem matematickým předmětům víc věnovat v průběhu semestru, ta diskrétka byla stresující.
Lingebře jsem se jako jediné věnoval průběžně, protože mě před ní všichni varovali, o ostatní předměty jsem poněkud zanedbával.

U sítí či principů pc fungovalo dobře se to učit pořádně až o zkouškovém (výsledek 2 a 1). U sítí jsem se jednou podíval na záznamy a udělal si z toho poznámky, to stačilo (cca 2 přednášky/ den). U principů jsem řešil předchozí zadání, která Ježek posílal všem mailem. Taky jsem dělal SA úlohy během semestru. U zkoušky se mi pak zápočítaly, a ikdyž jsem stihl 7/10 úloh vypracovat, tak mám 1.”