Fyzikář a učitel informatiky – „ohrožený druh“

MŠMT zahájilo začátkem roku 2019 šetření, které se týkalo učitelů všech předmětů. Do průzkumu se zapojilo 99,8 % škol z celé ČR.

Podle předběžných výsledků je na ZŠ a SŠ v ČR celkem 7 200 učitelů fyziky (z toho na ZŠ 4 700 a na SŠ 2 500). Průměrný věk učitelů fyziky na ZŠ je 48,2 let, na SŠ pak 51,1 let. Podrobnější rozložení věkové struktury ukazují přiložené grafy.


Věkové složení učitelů fyziky ve skupinách po 5 letech
Zdroj: doc. RNDr. Leoš Dvořák, CSc., MFF UK a MŠMT ČR

Z obou grafů jasně vyplývá dominance věkové skupiny 45 až 59 let na ZŠ a výrazná dominance úzké věkové skupiny 55 až 59 let na SŠ. Zároveň je vidět, že počty v mladších věkových skupinách se počtům ve vyšších věkových skupinách ani zdaleka nepřibližují.  

Je patrné, že v nejbližších pěti a více letech se nedostatek učitelů fyziky zřejmě stane ještě kritičtějším. Navíc je třeba si uvědomit, že graf nezohledňuje počty aprobovaných učitelů fyziky (tj. těch, kteří ve fyzice získali vzdělání na VŠ úrovni).

Pokud vezmeme v úvahu také příslušnou aprobaci, dojdeme k závěru, že v celé ČR se na základních školách vyučuje neaprobovaně třetina všech hodin fyziky.

Odborné specializace přitom nejsou v tomto hodnocení brány v úvahu. Podle MŠMT ČR je např. absolvent magisterského studia jaderné nebo teoretické fyziky brán jako neaprobovaný, pokud si nedoplní celoživotní vzdělávání zaměřené na přípravu učitelů.

Na základních školách v ČR chybí 1 556 aprobovaných učitelů fyziky. Na středních školách je situace v této oblasti mírně lepší. I zde však chybí 245 aprobovaných učitelů fyziky.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy nabízí na bakalářském studiu program Fyzika zaměřená na vzdělávání a program Učitelství fyziky na navazujícím magisterském studiu. Každý rok tak fakulta vyprodukuje 15–20 kvalitních absolventů učitelství fyziky, což staví MFF UK mezi leadry.

Základní a střední školy trápí dlouhodobě i nedostatek učitelů informatiky. Tento nedostatek se ještě prohloubil zaváděním nového předmětu informatika, jehož obsahem již není pouhé ovládaní počítačů, ale porozumění principům jejich fungování. Informatiku na školách často učí neaprobovaní učitelé, pro které je obtížné mít potřebný nadhled nad oborem, který nevystudovali. Základní školy mají povinnost od září 2024 vyučovat informatiku s novým obsahem ve všech třídách druhého stupně, dobrovolně mohou již nyní. Gymnázia mají tuto povinnost od září 2025.

Absolventi učitelství informatiky jsou nejen odborníky v informatice, ale typicky i lidé s výbornými komunikačními schopnostmi, schopní vést samostatné projekty, či projektové týmy. Firmy dokáží takovéto odborníky dobře finančně ohodnotit, školství v tomto nemůže konkurovat. Jenomže bez dobrých učitelů informatiky nebude dostatek programátorů a IT odborníků. A nejen to, informatika se postupně promítá do stále více oborů a bez povědomí o jejích principech je obtížné dělat některá i zásadní rozhodnutí.

Učitelé informatiky jsou v současné době ti, kteří mají ve svých rukou budoucnost. Na nich záleží, jak dokáží svým žákům vysvětlit důležitost oboru a jak velkou část z nich dokáží nadchnout pro jeho další studium.

Z médií

Nominace na Cenu Albertus přijímáme do 31. května