V Praze dne 26. cervence 1999
	Cj. 135/TP/MFF

1. Rozhodnutim akademickeho senatu fakulty ze dne 16. 6. 1999 vstupuji s ucinnosti od 1. zari 1999 v platnost tato opatreni:

1. Katedra jaderne fyziky a Nuklearni centrum se slucuji se v jedine pracoviste - Ustav casticove a jaderne fyziky.

K vyse uvedenemu datu se pracovnici, prideleni na katedru jaderne fyziky a do Nuklearniho centra, prevadeji za stavajicich podminek do nove vznikleho Ustavu casticove a jaderne fyziky.

Do konce roku 1999 bude Ustav casticove a jaderne fyziky hospodarit s prostredky pridelenymi pro tento rok katedre jaderne fyziky a Nuklearnimu centru, s formalne oddelenymi ucetnimi stredisky 114 - KJF a 117 - NC. Pocinaje 1. 1. 2000 se pro Ustav casticove a jaderne fyziky zrizuje v ciselniku ucetnich jednotek nove stredisko 114 - UCJF. Otazky dislokace noveho pracoviste budou predmetem zvlastniho opatreni dekana.

2. Ve smyslu Cl. 4 Organizacniho radu MFF se zrizuji tato centra:

• Centrum teoreticke fyziky, astronomie a astrofyziky,
  v jehoz ramci jsou koordinovany vybrane aktivity Ustavu teoreticke fyziky a Astronomickeho ustavu UK.
• Centrum biofyziky, chemicke fyziky, optiky a optoelektroniky,
  v jehoz ramci jsou koordinovany vybrane aktivity Fyzikalniho ustavu UK a katedry chemicke fyziky a optiky.
• Centrum fyziky pevnych a makromolekularnich latek,
  v jehoz ramci jsou koordinovany vybrane aktivity katedry fyziky nizkych teplot a katedry makromolekularni fyziky.
• Centrum pro rozvoj vyuky fyziky,
  v jehoz ramci jsou koordinovany vybrane aktivity katedry didaktiky fyziky a Kabinetu vyuky obecne fyziky.

2. S ucinnosti od 1. zari 1999 se meni nazvy techto pracovist:

1. Nazev dosavadni katedry teoreticke fyziky se meni na „Ustav teoreticke fyziky“.
2. Nazev dosavadni katedry fyziky elektronovych soustav se meni na „katedra fyziky elektronovych struktur“.

3. Po projednani v kolegiich sekci a v kolegiu dekana stanovim ve smyslu Cl. 2 Organizacniho radu MFF charakteristiky pracovist v jednotlivych sekcich:

1. FYZIKALNI SEKCE

101. Astronomicky ustav UK (AU UK)

Vedecky program ustavu je orientovan na studium dynamiky umelych i prirozenych teles ve slunecni soustave, planetky, komety a promenne hvezdy a na procesy v relativistickych objektech jako jsou napr. jadra aktivnich galaxii. Vyzkum je spojen s ucasti v mezinarodnich projektech a v pozemnich i kosmickych pozorovacich projektech.

Soucasti spoluprace s Astronomickym ustavem AV CR je provoz 65cm teleskopu MFF v Ondrejove. Ustav je garantujicim pracovistem studijniho oboru Astronomie a astrofyzika magisterskeho studijniho programu Fyzika a podili se na studijnim oboru Teoreticka fyzika, astronomie a astrofyzika v ramci doktorskeho studia.

102. Fyzikalni ustav UK (FU UK)

Vedecke programy a zamery ustavu zasahuji do dvou oblasti: (a) studium polovodivych a magnetickych materialu i prvku vyznamnych pro aplikace v optoelektronice a fotonice, (b) studium biologicky vyznamnych molekul a biomembran se zretelem na mezimolekularni interakce urcujici jejich strukturu a funkci. Jedna se zejmena o latky vyznamne pro terapii virovych a nadorovych onemocneni.

K teto cinnosti jsou vyuzivany moderni laboratore technologicke, laserove, fluorescencni, ramanovske a infracervene spektroskopie, nuklearni magneticke resonance, magnetoopticke a galvanomagneticke se silnymi magnetickymi poli.

FU UK je garantujicim pracovistem studijniho oboru bakalarskeho studia Fyzika v medicine a studijniho oboru magisterskeho studia Optika a optoelektronika ve studijnich programech Fyzika. Podili se na zabezpecovani studijniho oboru magisterskeho studia Biofyzika a chemicka fyzika a doktorskeho studijniho oboru Biofyzika, chemicka a makromolekularni fyzika.

103. Kabinet vyuky obecne fyziky (KVOF)

Zodpovida za komplexni system fyzikalnich laboratori pro praktickou experimentalni vyuku v zakladnich kursech fyziky pro MFF a dalsi fakulty. Zodpovida za demonstracni techniku a pokusy pro zakladni kurs fyziky.

Zajistuje spravu pocitacove site v domene Karlov a mechanickou dilnu v arealu Karlov. Organizacne zajistuje vyuku spolecneho zakladu fyziky bakalarskeho studijniho programu Fyzika a magisterskeho studijniho programu Fyzika a Ucitelstvi vseobecne vzdelavacich predmetu. Je garantujicim pracovistem studijniho oboru Obecna fyzika v bakalarskem studijnim programu Fyzika.

104. Katedra didaktiky fyziky (KDF)

Krome rozsahle pedagogicke cinnosti (priprava ucitelu fyziky pro vsechny typy skol, jejich dalsi vzdelavani) je tato katedra vyzkumnym pracovistem didaktiky a metodiky fyziky, resi vyzkumne ukoly spojene s modernizaci vyuky fyziky (multimedialni pristup, navrh novych demonstracnich a zakovskych experimentu) a pripravuje a realizuje celozivotni vzdelavani ucitelu.

KDF je garantujicim pracovistem oboru Ucitelstvi fyziky ve studijnim programu Ucitelstvi vseobecne vzdelavacich predmetu pro SS a stejneho oboru pro 2. stupen ZS (v aprobacnich kombinacich Matematika-fyzika a Fyzika-informatika) a podili se na zajistovani studijniho oboru Obecne otazky fyziky v doktorskem studiu.

105. Katedra elektroniky a vakuove fyziky (KEVF)

Pracoviste s timto tradicnim nazvem se v soucasne dobe orientuje na problematiku pohybu nabitych a neutralnich castic ve vakuu, plynech a kondenzovanych latkach. Vyzkum zahrnuje fyziku vakua, fyziku tenkych vrstev a rozhrani a fyziku plazmatu, vcetne plazmatu kosmickeho. Na tento vyzkum navazuji aktivity v metrologii vakua, diagnostice a aplikaci modernich materialovych technologii.

Katedra zajistuje spravu pocitacove site v arealu Troja, lokalni vypocetni studentske laboratore a spolecnou mechanickou dilnu v arealu Troja.

Katedra je garantujicim pracovistem studijniho oboru Vakuova a kryogenni technika bakalarskeho studijniho programu Fyzika a studijniho oboru Fyzika povrchu a ionizovanych prostredi magisterskeho studia. Katedra se rovnez podili na zajistovani studijnich oboru Fyzika plazmatu a ionizovanych prostredi a Fyzika povrchu a rozhrani doktorskeho studia.

106. Katedra fyziky kovu (KFK)

Pracoviste studuje strukturu a vlastnosti kovu, intermetalickych slitin a kompozitu se zvlastnim zamerenim na fyzikalni aspekty plasticke deformace a fazovych prechodu. Velkou pozornost venuje aplikovanemu vyzkumu a prumyslovym aplikacim.

Katedra se podili na zajisteni studijnich oboru Fyzika kondenzovanych a makromolekularnich latek a Matematicke a pocitacove modelovani ve fyzice a technice magisterskeho studijniho programu Fyzika a na zajisteni studijniho oboru Fyzika kondenzovanych latek a materialovy vyzkum v doktorskem studiu.

107. Katedra fyziky nizkych teplot (KFNT)

Odborna cinnost KFNT je zamerena na discipliny vyzadujici nizke ci velmi nizke teploty. Katedra disponuje modernim pristrojovym vybavenim zahrnujicim predevsim radiofrekvencni a jaderne spektroskopicke metody. Provozuje moderni zkapalnovac helia, ktery je zakladem helioveho hospodarstvi cele fakulty. Pri katedre pusobi Spolecna laborator nizkych teplot, ktera je spolecnym pracovistem MFF, FZU AV CR a UACH AV CR. Vedecka a vyzkumna cinnost katedry je zamerena na studium slabe supravodivosti, jaderneho magnetismu, hyperjemnych interakci v magnetikach a na studium struktury kondenzovanych latek a makromolekul.

Katedra se podili na zajistovani studijniho oboru Vakuova a kryogenni technika bakalarskeho studijniho programu Fyzika. Podili se rovnez na vyuce ve studijnich oborech magisterskeho studijniho programu Fyzika, a to Fyzika kondenzovanych a makromolekularnich latek a Jaderna a subjaderna fyzika. V ramci doktorskeho studia se podili na zajistovani studijnich oboru Fyzika kondenzovanych latek a materialovy vyzkum a Jaderna fyzika.

109. Katedra fyziky elektronovych struktur (KFES)

Hlavni oblasti zajmu je vyzkum souvislosti fyzikalnich vlastnosti modernich materialu s jejich atomovou a elektronovou strukturou se zvlastnim zamerenim na magneticky stav. Katedra rozviji metodiku v oblasti rozptylu a difrakce rtg zareni, neutronu a synchrotronoveho zareni, predevsim ve spolupraci s ILL a ESRF v Grenoblu.

Katedra poskytuje experimentalni servis dalsim fyzikalnim pracovistim a je poverena zajistovani provozu Spolecne laboratore magnetickych studii - spolecne laboratore MFF a FZU AV CR.

Katedra se podili na zajisteni studijniho oboru Fyzika kondenzovanych a makromolekularnich latek v magisterskem studiu a na zajisteni studijniho oboru Fyzika kondenzovanych latek a materialovy vyzkum doktorskeho studia.

110. Katedra makromolekularni fyziky (KMF)

Katedra zkouma vztahy mezi tvorbou, strukturou a fyzikalnimi vlastnostmi homogennich a heterogennich makromolekularnich systemu na submolekularni, molekularni a nadmolekularni urovni. Dynamika systemu se studuje mechanickymi a dielektrickymi metodami a metodou NMR. Dale se zkoumaji elektronove a vazebni stavy systemu a jejich fotofyzikalni vlastnosti, vlastnosti slunecnich clanku na bazi CdTe a organickych polovodicu. Aplikacni vyzkum je zameren na technologii vrstev pripravovanych plazmovou polymerizaci a na studium jejich fyzikalnich vlastnosti.

KMF zodpovida za studijni plan Fyzika makromolekularnich latek v oboru Fyzika kondenzovanych a makromolekularnich latek magisterskeho studijniho programu Fyzika (jehoz je garantujicim pracovistem) a podili se na zajistovani studijniho oboru Biofyzika, chemicka a makromolekularni fyzika v doktorskem studiu.

111. Katedra geofyziky (KG)

Seismologicky vyzkum je orientovan na teorii sireni seismickych vln, fyziku zemetreseni a strukturalni studie. V geodynamice je pozornost uprena ke studiu konvektivnich procesu v plasti a jadre Zeme a ke studiu fyzikalnich parametru Zeme s uzkou vazbou na gravimetrii, geotermiku a geomagnetismus. Dalsi smery geofyziky se pestuji ve spolupraci s ustavy Akademie ved.

Pri katedre pracuje Seismicka stanice MFF, zahrnujici mobilni aparaturu v zahranici.

KG je garantujicim pracovistem studijniho oboru magisterskeho studia Geofyzika a podili se na studijnim oboru doktorskeho studia Geofyzika.

113. Katedra chemicke fyziky a optiky (KCHFO)

Vedecka aktivita katedry pokryva experimentalni a teoreticke smery chemicke fyziky a optiky. Vyzkum je zameren zejmena na studium molekuarnich a biologickych komplexu, jejich teoreticke a pocitacove modelovani (kvantova teorie, kvantova chemie, molekularni simulace) a na rozvoj modernich spektroskopickych metod a laserove techniky (nizkoteplotni opticka spektroskopie vysokeho rozliseni, femtosekundova a pikosekundova spektroskopie) a jejich aplikace (fotosynteza, polovodicove nanostruktury). Katedra take spolupracuje s dalsimi pracovisti na problematice zivotniho prostredi. Pri katedre pracuje rovnez skupina aplikovaneho vyzkumu v chemicke fyzice (potravinarstvi).

V ramci magisterskeho studijniho programu Fyzika je katedra garantujicim pracovistem studijniho oboru Biofyzika a chemicka fyzika a podili se na zajistovani studijniho oboru Optika a optoelektronika. V ramci doktorskeho studia se podili na zajistovani studijnich oboru Biofyzika, chemicka a makromolekularni fyzika a Kvantova optika a optoelektronika.

114. Ustav casticove a jaderne fyziky (UCJF)

Vedecka aktivita pracoviste pokryva experimentalni i teoreticka temata casticove a jaderne fyziky. Teoreticky vyzkum v casticove fyzice se soustreduje na vybrane aktualni problemy - hluboce nepruzny rozptyl, elektroslabe interakce, chiralni poruchova teorie a kvantova teorie pole. V jaderne fyzice je hlavnim soucasnym predmetem zajmu experimentalni a teoreticke studium tezkych atomovych jader a studium srazek jader s jadry pri nejvyssich dostupnych energiich.

Nejvetsi experimentalni aktivity jsou soustredeny v mezinarodnich strediscich - DESY Hamburg a CERN (aktivni ucast na stavajicim experimentu DELPHI a na priprave detektoru ATLAS pro budovany urychlovac LHC). Posledne jmenovany program je zajistovan ve spolupraci s FZU AV CR v ramci spolecneho pracoviste s MFF. Experimentalni prace na domacim pracovisti se opiraji o Van de Graafuv urychlovac, na kterem se realizuje studium rozptylu polarizovanych neutronu na polarizovanych protonech, jaderne analyticke metody a testovani detektoru castic. Pracoviste take sleduje nektere aplikacni programy, napriklad studium jaderne bezpecnosti a konce palivoveho cyklu jadernych elektraren.

Ustav je garantujicim pracovistem studijniho oboru Bezpecnost jadernych zarizeni v ramci bakalarskeho studijniho programu Fyzika a studijniho oboru Jaderna a subjaderna fyzika v ramci magisterskeho studijniho programu Fyzika. Dale se podili na zajistovani doktorskych studijnich oboru Jaderna fyzika a Subjaderna fyzika.

115. Katedra meteorologie a ochrany prostredi KMOP)

Vedecka cinnost pracoviste se zameruje predevsim na numericke metody meteorologickych prognoz, modelovani sireni znecistujicich primesi v atmosfere, studium klimatickych zmen a modelovani klimatu a problematiku stratosferickeho a prizemniho ozonu. Mezinarodne vyznamne aktivity katedry zahrnuji vyvoj predpovednich metod pro stredni Evropu, reseni problematiky zivotniho prostredi ve stredoevropskem regionu a spolupraci v ramci Svetoveho klimatickeho programu.

KMOP je garantujicim pracovistem studijniho oboru bakalarskeho studia Uzita meteorologie, studijniho oboru magisterskeho studia Meteorologie a klimatologie a podili se na zajistovani studijniho oboru doktorskeho studia Meteorologie a klimatologie.

116. Ustav teoreticke fyziky (UTF)

Profil pracoviste zahrnuje relativistickou fyziku, astrofyziku a kosmologii, teoretickou atomovou fyziku a dalsi partie matematicke a pocitacove fyziky. Vyzkum poslednich let smeruje do teorie gravitacniho kolapsu a cernych der, teorie gravitacniho zareni a relativisticke kosmologie, k popisu resonancnich srazek elektron-molekula, do rozpracovani teorie fazovych prechodu a na fenomenologicky popis struktury kapalin.

Ustav je garantujicim pracovistem studijnich oboru Teoreticka fyzika a Matematicke a pocitacove modelovani ve fyzice a technice v ramci magisterskeho studijniho programu Fyzika a podili se na zajisteni studijnich oboru doktorskeho studia Obecne otazky fyziky a Teoreticka fyzika, astronomie a astrofyzika.

2. INFORMATICKA SEKCE

201. Kabinet software a vyuky informatiky (KSVI)

Kabinet zodpovida za vyuku zakladnich kurzu programovani a specialnich softwarovych prednasek (blok Pocitacova grafika) v bakalarskem a magisterskem studijnim programu Informatika a je garantujicim pracovistem studijniho oboru ucitelstvi informatiky. Podili se na vyuce studentu v ramci doktorskeho studijniho oboru Softwarove systemy.

202. Katedra aplikovane matematiky (KAM)

Katedra je garantujicim pracovistem studijniho oboru Diskretni matematika a optimalizace (bloky Diskretni matematika, Optimalizace, Matematicka ekonomie) magisterskeho studijniho programu Informatika. Podili se take na zakladni vyuce matematiky a informatiky. Vedecka prace katedry je zamerena na kombinatoriku, teoretickou informatiku, optimalizaci a aplikace. V ramci katedry pusobi centrum DIMATIA, ktere je spolecnym pracovistem Matematickeho ustavu AV CR, Fakultou chemicko-inzenyrskou VSCHT a MFF UK. Centrum se zabyva vyzkumem v oblasti diskretni matematiky, teoreticke informatiky a jejich aplikaci. Podili se na vyuce studentu v ramci doktorskych studijnich oboru Diskretni modely a algoritmy a Ekonometrie a operacni vyzkum.

203. Katedra matematicke logiky a filosofie matematiky (KMLFM)

Katedra se podili na vyuce zakladnich kurzu v oblasti zakladu matematiky. Ve vedecke praci je katedra zamerena na alternativni teorii mnozin, historii a filosofii matematiky, topologickou dynamiku a na matematickou logiku. Podili se na vyuce studentu v ramci doktorskeho studijniho oboru Algebra, teorie cisel a matematicka logika.

204. Katedra softwaroveho inzenyrstvi (KSI)

Katedra je garantujicim pracovistem studijnich oboru Datove inzenyrstvi, Distribuovane systemy a Softwarove systemy (bloky Softwarove inzenyrstvi, Pocitacove systemy) magisterskeho studijniho programu Informatika. Je take garantujicim pracovistem bakalarskeho studijniho oboru Aplikovana informatika. Ve vedecke praci je katedra zamerena krome datoveho inzenyrstvi, distribuovanych systemu a softwarovych systemu dale na neuronove site a pouziti pravdepodobnostnich a statistickych metod v informatice. Podili se na vyuce studentu v ramci doktorskeho studijniho oboru Softwarove systemy.

205. Katedra teoreticke informatiky (KTI)

Katedra je garantujicim pracovistem studijniho oboru Teoreticka informatika (bloky Algoritmy a slozitost, Neproceduralni programovani a umela inteligence) magisterskeho studijniho programu Informatika. Dale se podili na vyuce zakladnich kurzu teoreticke informatiky. Ve vedecke praci je katedra zamerena na oblast logickeho programovani, teorie algoritmu, teorie slozitosti a teorie jazyku. Podili se na vyuce studentu v ramci doktorskeho studijniho oboru Teoreticka informatika.

206. Stredisko informaticke site a laboratori (SISAL)

Stredisko je ve dvou domenach (Mala Strana a Kolej) spravcem site a soucasne i spravcem studentskych laboratori. Je take spravcem nekterych centralnich sluzeb fakulty (DNS server, terminal server, E-mail, WhoIs, Aligator), zajistuje pro celou fakultu nakup software v ramci dohody Select a spravuje nektere sluzby presahujici ramec fakulty (SunSITE, ALLA, cesky server Current Contents).

207. Ustav formalni a aplikovane lingvistiky (UFAL)

Ustav je garantujicim pracovistem studijniho oboru Pocitacova a formalni lingvistika magisterskeho studijniho programu Informatika a podili se na vyuce studentu v ramci doktorskeho studijniho oboru Matematicka lingvistika. Ve vedecke praci se ustav zameruje predevsim na automaticke zpracovani prirozeneho jazyka v podobe psane i mluvene. Soucasti Ustavu je Laborator pocitacoveho zpracovani jazykovych dat, jejimz hlavnim cilem je experimentalni i dalsi vyuziti empirickych a stochastickych metod rozboru rozsahlych textovych souboru. Ustav se podili na cinnosti Strediska Vilema Mathesia pri UK a vydava Prague Bulletin of Mathematical Linguistics.

3. MATEMATICKA SEKCE

301. Katedra algebry (KA)

Katedra je garantujicim pracovistem oboru magisterskeho studia Matematicke struktury a podili se na zajistovani studia v oboru Algebra, teorie cisel a matematicka logika doktorskeho studia. Je centrem vyzkumu v teorii modulu a asociativnich algeber, grup a binarnich systemu, univerzalni algebry a teorie svazu.

302. Katedra didaktiky matematiky (KDM)

Katedra je garantujicim pracovistem pro vyuku studentu ucitelstvi aprobaci matematika a deskriptivni geometrie a podili se na zajistovani doktorskeho studia v oboru Obecne otazky matematiky a informatiky. Clenove katedry se venuji vyzkumu zejmena v oblasti didaktiky matematiky a deskriptivni geometrie, zajistuji praxe vsech studentu ucitelstvi na fakulte a rozsirovani vzdelani ucitelu strednich skol v matematice a deskriptivni geometrii.

303. Katedra matematicke analyzy (KMA)

Katedra je garantujicim pracovistem oboru magisterskeho studia Matematicka analyza a oboru bakalarskeho studia Matematika a ekonomie. Katedra organizacne zajistuje vyuku matematiky pro studijni program Fyzika. Podili se na zajistovani studijniho oboru doktorskeho studia Matematicka analyza a Geometrie a topologie, globalni analyza a obecne struktury. Zabyva se vyzkumem v teorii funkci, parcialnich diferencialnich rovnicich, funkcionalni analyze, topologii a teorii potencialu.

304. Katedra numericke matematiky (KNM)

Katedra je garantujicim pracovistem oboru magisterskeho studia Vypoctova matematika a oboru bakalarskeho studia Matematika a pocitace v praxi. V doktorskem studiu se podili na zajistovani oboru Vedeckotechnicke vypocty. Pracovnici katedry se zabyvaji teorii, algoritmizaci a aplikacemi numerickych metod a vypoctovych procesu pro reseni problemu vedy a techniky.

305. Katedra pravdepodobnosti a matematicke statistiky (KPMS)

Katedra je garantujicim pracovistem  oboru magisterskeho studia Pravdepodobnost, matematicka statistika a ekonometrie,  oboru magisterskeho studia Financni a pojistna matematika a  oboru bakalarskeho studia Pojistna matematika, Financni matematika, Matematika v obchodovani a podnikani. Podili se na zajistovani studijnich oboru Pravdepodobnost a matematicka statistika, Ekonometrie a operacni vyzkum a Financni a pojistna matematika v doktorskem studiu. Vyzkum je soustreden na teoreticke i aplikovane otazky uvedenych oboru a stochastickych procesu.

306. Matematicky ustav UK (MU UK)

Ustav je garantujicim pracovistem oboru magisterskeho studia Matematicke a pocitacove modelovani ve fyzice a v technice v ramci studijniho programu Matematika. V doktorskem studiu se podili na zajistovani studijnich oboru Matematicke a pocitacove modelovani, Obecne otazky matematiky a informatiky, Geometrie a topologie, globalni analyza a obecne struktury a Matematicka analyza. Ve vedecke a odborne praci se zameruje zejmena na diferencialni geometrii, globalni analyzu, matematicke modelovani, teorii potencialu a historii matematiky. Je odpovedny za vydavani casopisu Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae a za spravu pocitacove site a laboratore v karlinske budove fakulty.

4. Na zaklade dohody mezi zainteresovanymi vedoucimi pracovist a po projednani v kolegiu dekana stanovim ve smyslu Cl. 4 Organizacniho radu MFF charakteristiky cinnosti jednotlivych center zrizenych rozhodnutim akademickeho senatu MFF ze dne 16. 6. 1999.

• Centrum teoreticke fyziky, astronomie a astrofyziky

je seskupenim dvou tradicnich pracovist fakulty s dlouhou historii - Ustavu teoreticke fyziky a Astronomickeho ustavu UK.

Centrum:

1. koordinuje peci o magisterske studijni obory Teoreticka fyzika a Astronomie a astrofyzika, garantovane zucastnenymi pracovisti a podili se na zajistovani oboru doktorskeho studia Teoreticka fyzika, astronomie a astrofyzika a Obecne otazky fyziky;
2. koordinuje vedecke aktivity zucastnenych pracovist v astrofyzice a kosmologii;
3. zpracovava spolecne navrhy personalniho rozvoje, zejmena s ohledem na prijimani novych zamestnancu;
4. predklada navrhy na nakup pristroju a zarizeni investicni povahy z institucionalnich prostredku.

Vedouci zucastnenych pracovist uplatnuji sve pravomoci stanovene cl. 3, odst. 6. Organizacniho radu MFF v souladu s vyse uvedenymi body a) az d).

• Centrum biofyziky, chemicke fyziky, optiky a optoelektroniky

je sdruzenim dvou tradicnich pracovist fakulty - Fyzikalniho ustavu UK a katedry chemicke fyziky a optiky.

Centrum:

1. koordinuje vyuku v magisterskych studijnich oborech Biofyzika a chemicka fyzika a Optika a optoelektronika garantovanych zucastenymi pracovisti;
2. vytvari koncepce a podminky pro realizaci vyzkumnych zameru ve vyse uvedenych vednich oblastech;
3. koordinuje koncepci personalni politiky zucastnenych pracovist, zejmena s ohledem na prijimani novych zamestnancu;
4. predklada navrhy nakupu spolecne dohodnutych pristroju a zarizeni investicni povahy z institucionalnich prostredku.

Vedouci zucastnenych pracovist uplatnuji sve pravomoci stanovene cl. 3, odst. 6. Organizacniho radu MFF v souladu s vyse uvedenymi body a) az d).

• Centrum fyziky pevnych a makromolekularnich latek

je sdruzenim katedry makromolekularni fyziky a katedry fyziky nizkych teplot.

Centrum:

1. koordinuje spolecnou peci o studijni obor Fyzika kondenzovanych a makromolekularnich latek a spolupracuje v teto oblasti s dalsimi pracovisti pecujicimi o dany obor;
2. spolecne vyuziva Laborator nuklearni magneticke resonance pro studium molekularnich struktur;
3. zpracovava spolecne navrhy personalniho rozvoje, zejmena s ohledem na prijimani novych zamestnancu;
4. predklada spolecne navrhy na nakup pristroju a zarizeni investicni povahy z institucionalnich prostredku.

Vedouci zucastnenych pracovist uplatnuji sve pravomoci stanovene cl. 3, odst. 6. Organizacniho radu MFF v souladu s vyse uvedenymi body a) az d).

• Centrum pro rozvoj vyuky fyziky

V ramci Centra jsou koordinovany aktivity Kabinetu vyuky obecne fyziky a katedry didaktiky fyziky smerujici k rozvoji a modernizaci vyukovych prostredku a metod vcetne demonstracnich experimentu v zakladnich kursech fyziky, kursech fyzikalniho praktika a praktika skolnich pokusu, zajistovanych zucastnenymi pracovisti.

Centrum:

1. koordinuje navrhy obou pracovist zabezpecujici obsahovou, financni i personalni stranku uvedenych aktivit a predklada je odpovednym organum fakulty;
2. predklada spolecne navrhy na modernizaci vyukovych prostor a jejich vybaveni a na nakup pristroju a zarizeni investicni povahy z institucionalnich prostredku.

Vedouci zucastnenych pracovist uplatnuji sve pravomoci stanovene cl. 3, odst. 6. Organizacniho radu MFF v souladu s vyse uvedenymi body a) a b).

5. Ve smyslu Cl. 8 Organizacniho radu MFF upravuji s ucinnosti od 1. 9. 1999 organizacni cleneni dekanatu a charakteristiky cinnosti jeho jednotlivych oddeleni takto:

ORGANIZACNI CLENENI DEKANATU

Dalsi cleneni a cinnosti jednotlivych slozek dekanatu

1. Sekretariat zabezpecuje
• veskere sekretarske prace pro dekana a tajemnika
• rizeni chodu podatelny, tj. prijimani, evidovani, rozesilani a odesilani zasilek, vcetne provadeni pochuzek po urcite trase
• spisovou sluzbu sekretariatu vcetne archivu a metodicky ridi archivacni cinnost fakulty
• dispecink fakultni dopravy
2. Hospodarske oddeleni
• plan a rozpocet zabezpecuje
• pripravu a evidenci rozpoctu fakulty
• sleduje hospodareni pracovist a soucasti fakulty
• sekretarske prace a spisovou sluzbu
• vecna uctarna zabezpecuje
• hlavni ucetni evidenci
• vystavovani faktur
• proplaceni faktur a kontrolu formalni spravnosti
• styk s bankou
• spisovou sluzbu a archivaci
• pokladna zabezpecuje
• pokladni operace fakulty
• zpracovani a evidenci cestovnich prikazu
• spisovou sluzbu a archivaci
• sprava majetku zabezpecuje
• evidenci majetku
• inventarizaci majetku
• spisovou sluzbu a archivaci
• referat doplnkove cinnosti a dani zabezpecuje
• evidenci doplnkove cinnosti
• veskerou danovou agendu
• spisovou sluzbu a archivaci
3. Oddeleni pro vedu a zahranicni styky zabezpecuje
• grantovou agendu
• agendu pro udelovani vedeckych hodnosti
• agendu zahranicnich styku
• agendu habilitacnich rizeni a rizeni ke jmenovani profesorem (vcetne agendy cestnych titulu)
• agendu hostinskych pokoju
• administrativu spojenou s vykonem funkce prislusneho prodekana
• spisovou sluzbu a archivaci
4. Studijni oddeleni zabezpecuje
• agendu magisterskeho, bakalarskeho a doktorskeho studia
• agendu zahranicnich studentu
• agendu prijimaciho rizeni
• agendu rigorozniho rizeni
• agendu celozivotniho vzdelavani
• evidenci a rozbory vysledku studia
• podklady pro stipendia a ubytovani na kolejich
• administrativu spojenou s vykonem funkce prislusneho prodekana
• spisovou sluzbu a archivaci
5. Oddeleni pro propagaci a vnejsi vztahy zabezpecuje
• propagaci a vnejsi vztahy fakulty vc. edice propagacnich a ucelovych materialu
• spravu webovych fakultnich stranek
• spolupraci s propagacni komisi fakulty
6. Personalni oddeleni zabezpecuje
• evidenci pracovniku fakulty
• pracovne-pravni a mzdovou agendu
• agendu dohod o pracich konanych mimo hlavni pracovni pomer
• duchodove zalezitosti
• spisovou sluzbu a archivaci
7. Mzdova uctarna zabezpecuje
• mzdovou ucetni agendu
• spisovou sluzbu a archivaci
8. Sprava dekanatni pocitacove site a centralniho informacniho uzlu zabezpecuje
• chod a rozvoj dekanatni pocitacove site
• spravu FIS
• chod a provoz centralniho informacniho uzlu vc. pripojeni na Internet
9. Sprava budov zabezpecuje
• spravu a provoz budov a zarizeni vc. investicni vystavby
• opravy a udrzbu vc. vytapeni, uklidu a dalsich sluzeb
• udrzbu sluzebnich bytu
• spravu a provoz rekreacniho zarizeni Marianska
• vztahy s externimi dodavateli sluzeb
• vypracovani a evidenci technicke a stavebni dokumentace
• stavebni dozor
• spisovou sluzbu a archivaci
• skladove hospodarstvi a distribuci technickych plynu
10. Referat energetika zabezpecuje
• vodohospodarskou a energetickou agendu
• spisovou sluzbu a archivaci
11. Referat pozarniho a bezpecnostniho technika zabezpecuje
• agendu protipozarni pece
• agendu bezpecnosti a hygieny prace
• spisovou sluzbu a archivaci.

Zmeny a doplneni tohoto vnitrniho predpisu provadi jeho navrhovatel, ktery je tez zodpovedny za jeho aktualizaci z hlediska souladu s platnymi pravnimi predpisy a kontrolu. Kontrolu tohoto predpisu provadi take interni auditor, ktery je tez opravnen podavat navrhy na jeho aktualizaci, zruseni a na vydani noveho vnitrniho predpisu na zaklade sve funkce.

prof. RNDr. B. Sedlak, DrSc. dekan MFF

Navrhovatel: Dekan MFF