NF Bernarda Bolzana ocenil mladé vědce

Inovativní výzkum v oblasti antiferomagnetických látek a soubor pěti prací věnovaných problematice chyby v pozorováních získaly Výroční ceny Nadačního fondu Bernarda Bolzana za rok 2016. Autoři vítězných prací je převzali na začátku března.

Podobně jako otisky prstů, také profesní životopisy vědců bývají naprosto originální a neopakovatelné, ryze osobní. Každý totiž prošel svojí cestou, počínaje výchozí motivací pro dané téma a interpretací nových poznatků a objevů konče. V tomto hledání a nacházení si věda stále ještě, byť už třeba nenápadně, podává ruku s uměním.

Originalitu osobního „otisku prstu“ potvrzují vědecké práce, jež získaly Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana za rok 2016. Jejich autoři snad ani nemohou mít méně společného. V oboru matematiky je to dr. Michal Pešta z Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky, v oboru fyziky pak dr. Dominik Kriegner, který působí na Katedře fyziky kondenzovaných látek.


Dr. Michal Pešta byl oceněn za soubor pěti prací s názvem Asymptotic and Stochastic Perspectives on Errors–in–variables. Problematice errors-in-variable (EIV) se věnuje od roku 2007, kdy započal své doktorské studium. „Byla mi přidělena jako téma dizertace zdařilou náhodou. Problematiku jsem si nakonec oblíbil natolik, že jsem jí zůstal věrný i po složení doktorátu,“ vysvětluje Pešta. Velmi zjednodušeně můžeme konstatovat, že jde o analýzu dat, která jsou kvůli měření zatížena neznámými chybami. Cílem je pak pomocí matematických metod odhalit pravou povahu skutečných dat nezatížených nepřesnostmi.

Neměl by však vzniknout dojem, že se matematická statistika v tomto případě stává jakousi pomocnou vědou. „Je důležité rozlišovat statistiku a matematickou statistiku. Ta první se zaobírá jen otázkou jak, ta druhá si klade především otázku proč. A na ni se snaží dát ryze matematické odpovědi. Díky tomu pak může být a často i bývá velmi abstraktní, až nepraktická,“ hodnotí dr. Pešta z nadhledu svoji práci. Jedním dechem však dodává, že není zastáncem matematiky jako oboru l'art pour l'art.

Oceněné práce navíc nejsou jediným předmětem jeho zájmu. Kromě mnoha jiných teoretických partií nachází aplikace matematické statistiky i v pojišťovnictví a onkologii.


Druhý oceněný „otisk prstu“ patří dr. Dominiku Kriegnerovi a jeho článku Multiple-stable anisotropic magnetoresistance memory in antiferromagnetic MnTe, který publikoval prestižní časopis Nature Communications. Studium antiferomagnetických látek patří do velmi zajímavých vod základního výzkumu, které zároveň nabízejí vysoký potenciál pozdějších praktických aplikací, například ve výpočetní technice.

„Antiferomagnetické materiály jsou magneticky uspořádané a podobně jako feromagnety mohou být využity k ukládání informace. Mají však určité výhody. Pozoruhodnou vlastností antiferomagnetů je například možnost řádově rychlejší manipulace magnetického uspořádání oproti feromagnetům,“ poukazuje na mimořádné vlastnosti těchto materiálů dr. Kriegner. Díky faktu, že celkový magnetický moment antiferomagnetů je nulový, jsou tyto materiály navíc necitlivé na vnější rušivá magnetická pole a umožňují vyšší hustotu integrace paměťových buněk. Je snadné si představit odolné vysokokapacitní počítačové paměti nového typu, založené právě na antiferomagnetech.

Dr. Kriegner se narodil v Linci a vystudoval fyziku na místní universitě Johannesa Keplera. Během magisterského studia se zaměřil na strukturní analýzu nanostruktur pomocí difrakčních technik.

Později, v doktorském studiu, navázal kontakt s prof. Václavem Holým z Katedry fyziky kondenzovaných látek, který byl také oponentem jeho disertační práce. „V té době měl prof. Holý volné postdoktorské místo ve své skupině. Navíc jsem pro první dva roky pobytu získal stipendium od rakouské akademie věd. Praha se tak pro mě stala ideální volbou,“ popisuje okolnosti začátku své vědecké kariéry dr. Kriegner.

Podle jeho slov mezi Rakouskem a ČR prakticky neexistují rozdíly ve vybavení laboratoří a dalším zázemí pro vědeckou práci: „Jediný rozdíl je snad v množství cizinců na pracovištích. V Linci jich bylo daleko více a myslím, že to je pro práci celkově přínosné.“

Pražský pobyt je jeho první doktorskou stáží, takže plánuje za dalšími zkušenostmi ještě cestovat. „Z dlouhodobého hlediska bych si přál zůstat ve výzkumu a v Praze se mi líbí. Budu tedy rád, když se naskytne příležitost se do ČR později zase vrátit,“ uzavřel oceněný dr. Dominik Kriegner.


Na Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana byly za rok 2016 nominovány celkem čtyři práce, z toho tři z oblasti fyziky a jedna z matematiky. V oboru informatiky nebyla soutěž obsazena. O udělení výročních cen rozhodla správní rada fondu 3. 1. 2017. Slavnostní udělení pak proběhlo v rámci Strouhalovské přednášky na začátku března.

– OMK –

© 2013–2016 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Oddělení mediální komunikace.