|
|
 |
 |
Malá galerie vědeckého obrazu
Mámivý mikrosvět
aneb
vytrženo z kontextu
Jaromír Plášek
9.1. 2012 - 5.3. 2012
vernisáž se koná 9.1. v 17:30
Slovo autora
|
Kvasinky, kterými se spolu s kolegy z biofyzikálního oddělení
FÚUK zabýváme, nejsou příliš fotogenické. Vystavené obrázky proto
většinou vznikly při fotografování objektů vytipovaných v naději,
že vhodně zvolená mikroskopická metoda by mohla zobrazit jejich
strukturu v působivých kompozicích. Občas se však poštěstí najít
zajímavé obrazy i v detailech objektů určených pro vcelku nudné
experimenty spojené s přípravou demonstračních materiálů pro výuku
optické mikroskopie.
|
Aberantní dělení kvasinek S. cerevisiae:
Fluorescenční mikroskopie (buněčné stěny
jsou obarveny calcofluorem).
|
Realistická výpověď o povaze a struktuře fotografovaných objektů
přitom vůbec nebyla faktorem ovlivňujícím konkrétní výběr
fotografovaného detailu a jeho orientaci vůči rámu nebo velikost
výřezu. Rozhodovala pouze fantazie umožňující spatřit v ordinérních
objektech snové obrazy, které po vytržení z kontextu okolních detailů
mohou působit jako iluze jiné skutečnosti. Podobá se to způsobu,
jakým jsou v Číně už po staletí hledány obrazy iluzivních krajin
ve vyleštěných deskách vzácných druhů mramoru, kterým se anglicky
říká Dream Stones, což by se do češtiny snad dalo přeložit jako
„zkamenělé sny“.
Mezi technikami použitými k vytvoření vystavených mikroskopických
obrazů převažuje Nomarského diferenciální interfereční kontrast (DIC),
což je metoda umožňující zviditelnit tzv. fázové objekty, které
neabsorbují světlo z viditelné oblasti spektra, a to převedením
gradientů jejich tloušťky na jasový kontrast. Toho se dosáhne díky
interferenci zdvojených, navzájem lehce posunutých obrazů pozorovaného
objektu (o vzdálenost srovnatelnou s rozlišovací schop-ností mikroskopu).
Několik snímků vzniklo také pomocí fluorescenčního mikroskopu,
resp. kombinací fluorescenční mikroskopie a DIC.
Jelikož interferenční mikroskopie zobrazuje pozorované objekty
v nepravých barvách, které navíc lze výrazně měnit jednoduchým
nastavením kompenzačního hranolu, viz např. rozdíl v barvách
obrazů potravinářské folie v obrazech Kytice z plastu, Hra barev
a Hory s modrou oblohou, považuji následné digitální úpravy kontrastu
a barevného tónu takto vytvořených mikrofotografií za přípustný způsob
korekce výsledného estetického dojmu mikroskopických obrazů. Jiné
možnosti úprav obrazů pomocí Photoshopu CS5 byly využity ve velmi
omezené míře, například k odstranění rušivých obrazů drobného smetí
na pozadí Zátiší s vázou. Jediný experiment s rozsáhlejším použitím
Photoshopu CS5 představuje Noční bouře s vloženou texturou
připomínající déšť. Soumrak a Červený mys představují jinou formu
digitálně zpracovaných obrazů. V obou těchto případech se jedná
o obrazy, jejichž základem jsou mikrofotografie fluorescence kolonií
kvasinek obarvených calcofluorem, pořízené v modré a modrozelené
oblasti a prezentované jako podíly intenzit modrých a modrozelených
verzí obrazu objektu, přičemž hodnoty těchto podílů jsou kódovány
pomocí vhodně zvolené barevné škály.
Rozmáznutá kolonie kvasinek se stěnami obarvenými calcofluorem.
Fluorescenční mikroskopie.
|
Všechny snímky byly pořízeny pomocí invertovaného fluorescenčního
mikroskopu Olympus IX70 vybaveného DIC a různými objektivy
(viz popisy obrázků). Snímky byly pořízeny digitálním fotoaparátem
Camedia 5050 (5 Mpixel). Obrázky byly upravovány jak pomocí Adobe
Photoshop CS5, tak Microsoft Office Picture Manager. Ke zpracování
podílových mikrofotografií byl použit software ImageJ 1.45
(free software from NIH, USA).
|