1. Základní informace

V rámci navazujícího magisterského studia jsou na MFF akreditovány následující čtyři učitelské studijní obory. Jejich studijní plány jsou popsány v následujících kapitolách.

Učitelství fyziky1 (dvouoborové studium)
Učitelství matematiky2 (dvouoborové studium)
Učitelství deskriptivní geometrie2 (dvouoborové studium)
Učitelství informatiky3 (dvouoborové studium)

1Je zařazeno pod studijní program Fyzika.

2Je zařazeno pod studijní program Matematika.

3Je zařazeno pod studijní program Informatika.

Jednotlivé obory dvouoborových studií lze studovat v těchto kombinacích:
Učitelství matematiky - Učitelství fyziky
Učitelství matematiky - Učitelství deskriptivní geometrie
Učitelství matematiky - Učitelství informatiky

Absolvování jedné z těchto kombinací vede k učitelské aprobaci v příslušných aprobačních předmětech. S výjimkou Učitelství deskriptivní geometrie získává absolvent aprobaci pro střední i základní školy.

V rámci Univerzity Karlovy je možno dále studovat obor Učitelství matematiky v kombinaci s následujícími obory nabízenými na jiné fakultě.

Učitelství chemie pro SŠ (dvouoborové)
Učitelství biologie pro SŠ (dvouoborové)
Učitelství geografie pro SŠ (dvouoborové)
(studium je otevíráno na Přírodovědecké fakultě UK)

Učitelství pro střední školy - tělesná výchova (dvouoborové)
(studium je otevíráno na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK)

Do budoucna je plánováno otevření kombinací s Filosofickou fakultou, které budou navazovat na příslušná již běžící bakalářská studia.


Po dohodě s didaktickými pracovišti MFF UK a Přírodovědecké fakulty UK je v rámci Univerzity Karlovy možno studovat také obor Učitelství fyziky v kombinaci s oborem:

Učitelství chemie pro SŠ (dvouoborové)
(studium je otevíráno na Přírodovědecké fakultě UK)

Předměty společného základu (kombinace realizované na MFF UK)

Povinná výuka je v následujících přehledech vyznačena tučným písmem.

1. rok studia

kódPředmětKredityZSLS
NPED034Pedagogika I 32/0 Z
NPED035Pedagogika II 30/2 Z
NPED033Psychologie 62/2 Z
NSZZ023Diplomová práce I 60/4 Z
NPED015Pedagogický seminář I 30/2 Z
NPED016Pedagogický seminář II 30/2 Z

2. rok studia

kódPředmětKredityZSLS
NPED043Diagnostika a autodiagnostika pro učitele 20/1 Z
NSZZ024Diplomová práce II 90/6 Z
NSZZ025Diplomová práce III 150/10 Z

Státní závěrečná zkouška

Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z těchto částí:
obhajoba diplomové práce
ústní zkouška z diplomního oboru
ústní zkouška z nediplomního oboru
ústní zkouška z pedagogiky a psychologie

Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce z diplomního oboru a k k obhajobě diplomové práce

získání alespoň 120 kreditů
splnění všech povinných předmětů diplomního oboru
obsahuje-li diplomní obor skupiny povinně volitelných předmětů, je třeba získat předepsaný počet kreditů z každé skupiny
odevzdání vypracované diplomové práce ve stanoveném termínu

Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce z nediplomního oboru

získání alespoň 90 kreditů

Státní závěrečnou zkoušku z nediplomního oboru může student skládat již v zimním semestru 2. ročníku.

Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce z pedagogiky a psychologie

získání alespoň 40 kreditů
splnění předmětů Pedagogika I, Pedagogika II a Psychologie

Státní závěrečnou zkoušku z pedagogiky a psychologie může student skládat nejdříve v letním semestru 1. ročníku.

Požadavky znalostí ke státní závěrečné zkoušce z pedagogiky a psychologie

Při zkoušce student prokáže znalost základních pedagogických a psychologických pojmů a dovednost používat je v odpovídajících souvislostech. Dokáže analyzovat konkrétní pedagogické situace, identifikovat v nich obsažené problémy, zaujmout k nim vlastní stanovisko a zdůvodnit je v kontextu jiných možných řešení. Prokáže schopnost integrovat poznatky z psychologie osobnosti, vývojové psychologie, pedagogické psychologie, sociální psychologie a školní psychologie. Je schopen aplikovat poznatky z pedagogiky a psychologie na daný problém. Při rozpravě nad konkrétními pedagogickými situacemi bude schopen hlouběji analyzovat a vyhodnotit jevy edukační reality a prokáže tak připravenost k převzetí role učitele. Prokáže rovněž, na základě předložené studijní literatury, připravenost k samostatnému dalšímu vzdělávání v oblasti pedagogiky a psychologie. Specifikace otázek, problémů a situací bude odpovídat stupni školy, pro který je student připravován. Zkouška se koná ústní formou.

Témata z oblasti pedagogiky

1. Učení
Učení a jeho nutné předpoklady a podmínky. Vnější a vnitřní motivace. Učební styly. Klíčové kompetence. Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich integrace. Výkon a úspěch. Sociální aspekty vzdělávání.

2. Učitel jako sociální partner
Osobnost učitele, výukové styly, role učitele v proměnách času, autorita. Sociální dovednosti učitele. Vzdělávání učitelů. Kompetence učitelů. Problémy začínajících učitelů. Spolupráce s rodinou. Sociální interakce mezi učitelem a žákem. Plánování výuky.

3. Cíle vzdělávání
Poznávací a hodnotové cíle v matematice a přírodovědných předmětech. Znalosti, dovednosti a kompetence. Taxonomie vzdělávacích cílů. Cíle v učitelské praxi. Vztah mezi cíli a výstupy vzdělávání. Cíle ve školských kurikulárních dokumentech. Matematická a čtenářská gramotnost.

4. Obsah vzdělávání
Obsah a struktura základních oblastí vzdělávání. Přenos učiva. Kurikulární dokumenty, příprava na hodinu, učebnice, metodické materiály. Standardy vzdělávání. Mezipředmětové vazby, integrované přírodní vědy.

5. Vyučovací metody a organizační formy
Vyučovací metody a jejich rámcová klasifikace. Vyučovací hodina, její typy a fáze, dramatické prvky její stavby. Aktivizující metody a jejich zavádění do výuky. Strategie řešení problémů, problémové vyučování, projektová výuka, kooperativní výuka, heuristická metoda, diskuse, týmové vyučování, případová metoda, inscenační metoda. Didaktické hry a soutěže. Diagnostické a klasifikační metody. Didaktické testy. Hodnocení žáků, klasifikace a slovní hodnocení, funkce hodnocení, rozvíjení hodnotící aktivity žáků, sebehodnocení. Organizační formy výuky. Frontální, skupinová a individuální výuka. Diferenciace a individualizace ve vyučování. Otevřené vyučování, inklusivní vzdělávání, konstruktivistický přístup. Vliv nových technologií, distanční výuka, multimediální prostředky.

6. Vzdělávací soustava
Druhy a typy škol, vzdělávací soustava v ČR, systém výchovného poradenství. ČŠI a hodnocení škol. Domácí vzdělávání. Alternativní školy. Mezinárodní klasifikace stupňů vzdělávání, mezinárodní výzkumy vzdělávání. Autonomie škol. Selektivita a rovný přístup ke vzdělávání. Inkluzívní vzdělávání.

Témata z oblasti psychologie

1. Psychologie osobnosti učitele a učitelské profese
Analýza učitelské profese - učitelská profese a její nároky (klinická náročnost učitelství, nejistoty, ambivalence a dilemata učitelství, prestiž a obtížnost učitelské profese). Posuny v žákovské populaci a jejich dopady na učitelskou profesi. Subjektivní zodpovědnost za úspěchy a neúspěchy žáků. Autodiagnostika učitele - individuální pojetí učitelství, zjišťování vlastních specifik pedagogického působení.

2. Sociální aspekty vzdělávání. Socializace
Pojem a podstata socializace. Mechanismy socializace (sociální učení). Stávání se žákem. Rozdíly mezi rodinnou a školní socializací. Psychologické aspekty spolupráce s rodinou. Interakce učitel - žák (žáci). Sociální poznávání a hodnocení. Percepce žáka učitelem. Zákonitosti procesu připisování příčin po úspěchu a neúspěchu. Kauzální atribuce a školní výkon. Učitelova očekávání (,,sebenaplňující proroctví''). Vznik, funkce a změna postojů. Předsudky a stereotypy Typizování žáků, preferenční postoje učitele, kategorizace učitelů žáky. Struktura a dynamika malé sociální skupiny. Psychologie školní třídy a možnosti intervence v práci se třídou. Činitelé ovlivňující stav a vývoj školní třídy. Sociometrie, metody zjišťování vztahů ve skupině (SORAD). Klima ve školní třídě a ve škole - pojem a základní dimenze (diagnostika třídního a školního klimatu).

3. Psychický vývoj
Periodizace lidského života, základní pojmy vývojové psychologie (vývoj, zrání, učení). Hlavní vývojové oblasti (tělesná, motorická, percepční, kognitivní, řečová a jazyková, osobnostní, sociální, morální). Vývoj v jednotlivých životních etapách: předškolní věk, mladší a starší školní věk, adolescence, dospělost a stáří. Hlavní vývojové koncepce (Erikson, Piaget, Vygotskij).

4. Motivace ve škole
Motivace učební činnosti (struktura žákovské motivace: výkonová motivace, poznávací motivace, sociální motivace, instrumentální motivace, odměny a tresty). Diagnostika žákovské motivace k učení. Krátkodobé i dlouhodobé strategie ovlivňování žákovské motivace. Žákovské zaujetí školní prací (úkolem). Žák v širších biodromálních souvislostech. Vztah k budoucnosti jako činitel žákovské motivace. Volní procesy a jejich diagnostika. Postoje žáků ke škole a vyučovacím předmětům. Žákovská nemotivovanost a motivační vlivy převážně snižující školní výkon (strach a nuda ve škole, motivační konflikty). Překonávání motivačních krizí ve vztahu ke škole. Psychologická rizika a úskalí spojená s hodnocením. Školní úspěšnost - pojetí školní úspěšnosti (rozvoj potencialit žáka - facilitující a inhibující faktory).

5. Učení a poznávání
Pojem učení - podoby učení, vybrané teorie učení a druhy učení. Učení ve školním kontextu: Učení a chyba - práce s chybou. Autoregulace učení - vzdělávací autoregulace (diagnostika a rozvoj). Strategie efektivního učení. Individuální zvláštnosti učení: Kognitivní styl, učební styl (žákovo pojetí učení, učební strategie, učební přístupy). Dětská interpretace světa - žákovo pojetí učiva. Pojem metakognice. Specifické poruchy učení - výskyt, nejčastější projevy, diagnostika, přístup učitele, náprava. Žáci se specifickými edukačními potřebami - žáci s potížemi při učení, žáci pracující pod a nad své schopnosti, nadaní žáci, žáci s poruchami chování.

6. Systém poradenských služeb ve školství
Odborné kompetence pracovníků v systému poradenských služeb ve školství: výchovní poradci, školní metodik prevence, odborník na reedukaci SPU, školní psycholog. Spolupráce s PPP, SPC, SVP. Náročné životní situace. Stres a jeho zvládání. Copingové strategie. Krizová intervence. Lidský vztah jako součást profese. Syndrom vyhoření a jeho prevence. Žáci s poruchami chování. Šikana ve škole a její prevence.

© 2013–2016 Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Design noBrother.
Za obsah odpovídá Studijní oddělení.