Tato verze je neplatna. Aktualni zneni naleznete zde.

Uplne zneni Studijniho a zkusebniho radu
Matematicko-fyzikalni fakulty

ze dne 1. dubna 2005

 

Toto uplne aktualni zneni Studijniho a zkusebniho radu vyplyva z textu

 

Studijniho a zkusebniho radu MFF ze dne 6. cervna 2003

a jeho zmeny ze dne 1. dubna 2005,

 

jejichz originaly jsou kdykoliv k nahlednuti na dekanatu. Uplne zneni statutu je zde k dispozici v jedinem dokumentu v zajmu usnadneni jeho prakticke aplikace. V pripade pochybnosti plati zasada, ze rozhodujici je zneni vyse uvedenych originalu.

 

 

-------------------------------------------------------

 

 

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

 

 

Uplne zneni Studijniho a zkusebniho radu
Matematicko-fyzikalni fakulty

ze dne 1. dubna 2005

 

 

Cast prvni

Obecna ustanoveni

Cl. 1

Studijni a zkusebni rad Matematicko-fyzikalni fakulty (dale jen „fakulta“) obsahuje podrobnosti o studiu na fakulte k zakonu o vysokych skolach, ke Statutu Univerzity Karlovy v Praze (dale jen „univerzita“) a ke studijnimu a zkusebnimu radu univerzity.

Cl. 2

1.             Na fakulte se uskutecnuji akreditovane studijni programy.

2.             Soucastmi studijniho programu jsou mimo jine jeho typ, forma a standardni doba studia.

Cl. 3

1.             Vysokoskolske vzdelani se ziskava studiem v ramci akreditovaneho studijniho progra_mu podle studijniho planu stanovenou formou studia.

2.             Forma studia vyjadruje, zda jde o studium prezencni, distancni, nebo o jejich kombinaci.

3.             Studijni programy na fakulte jsou bakalarskeho, magisterskeho a doktorskeho typu. Studijni program magisterskeho typu muze navazovat na studijni program bakalarskeho typu. V tom pripade jde o tzv. navazujici magistersky studijni program, jinak jde o tzv. nenavazujici magistersky studijni program.

4.             Studium ve studijnim programu probiha podle studijnich planu. Studijni plan stanovi zejmena casovou a obsahovou posloupnost studijnich predmetu, formu jejich studia, zpusob overeni studijnich vysledku a konkretni pozadavky, jejichz nesplneni ma za nasledek ukonceni studia podle cl. 5 odst. 3 pism. c). Studijni plan obsahuje soupis studijnich povinnosti, pozadovanych pro radne ukonceni studia statni zaverecnou zkouskou, a obecna pravidla pro kontrolu plneni studijnich povinnosti. Tato obecna pravidla jsou spolecna vsem studijnim planum bakalarskych, nenavazujicich magisterskych, navazujicich magisterskych a doktorskych studijnich programu uskutecnovanych na fakulte.

Cl. 4

5.             Studium bakalarskeho a magisterskeho studijniho programu se radne ukoncuje statni zaverecnou zkouskou. Studium doktorskeho studijniho programu se radne ukoncuje statni doktorskou zkouskou a obhajobou disertacni prace.

6.             Absolventum studia v bakalarskem studijnim programu se udeluje titul „bakalar„ (ve zkratce „Bc.“ uvadene pred jmenem). Absolventum studia v magisterskem studijnim programu se udeluje titul „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uvadene pred jmenem). Absolventum studia v doktorskem studijnim programu se udeluje titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uvadene za jmenem).

Cl. 5

1.             Ten, kdo byl prijat k vysokoskolskemu studiu na fakulte, ma pravo se zapsat do studia na fakultu. Zapis probiha ve lhute stanovene dekanem. Po zapisu vyda fakulta studentu vykaz o studiu a prukaz studenta. Student sklada imatrikulacni slib.

2.             Studentem fakulty je ten, kdo je ve smyslu S 51 a S 61 odst. 1 zakona o vysokych skolach zapsan do studia na fakulte.

3.             Studium se ukoncuje

a)             vykonanim statni zaverecne zkousky bakalarskeho, nebo magisterskeho studijniho programu, resp. obhajenim disertacni prace v doktorskem studijnim programu;

b)             zanechanim studia;

c)             nesplnenim pozadavku vyplyvajicich ze studijniho programu podle studijniho a zkusebniho radu univerzity a tohoto radu, posuzovanych vzhledem ke konkretnimu studijnimu planu tohoto programu;

d)             odnetim nebo zanikem akreditace studijniho programu;

e)             vyloucenim ze studia podle disciplinarniho radu nebo podle S 67 zakona o vysokych skolach.

4.             Dnem ukonceni studia podle pismena a) je den, kdy byla vykonana statni zkouska predepsana na zaver studia nebo jeji posledni cast, nebo obhajena disertacni prace v doktorskem studijnim programu. Dnem ukonceni studia podle pismena b) je den, kdy bylo fakulte doruceno pisemne prohlaseni studenta o zanechani studia. Rozhodnuti o ukonceni studia podle pismena c) se provede nasledujici pracovni den pote, co marne uplynula lhuta predepsana pro kontrolu studijnich povinnosti, nebo co nastala predmetna skutecnost; dnem ukonceni studia je den, kdy toto rozhodnuti nabylo pravni moci. V pripadech podle pismena c) hodnych zvlastniho zretele muze dekan vydani uvedeneho rozhodnuti pozdrzet.

4.             Student muze kdykoliv behem studia tohoto studia zanechat. Studentovi, ktery studium ukoncil z duvodu uvedenych v odstavci 3 pismeno b) az e), vyda dekan na jeho zadost vypis o splnenych studijnich povinnostech, kde se soucasne uvede, jak dlouho student studoval a ze student studium radne neukoncil.

Cl. 6

Ustanoveni casti druhe se pouziji jen pro studium v bakalarskem nebo magisterskem studijnim programu. Ustanoveni casti treti se pouziji jen pro studium v bakalarskem studijnim programu. Ustanoveni casti ctvrte se pouziji jen pro studium v magisterskem studijnim programu. Ustanoveni casti pate se pouziji jen pro studium v doktorskem studijnim programu.

 

 

Cast druha

Bakalarske a magisterske studium

Cl. 7
Zapis do useku studia

1.             Pri zapisu do prvniho semestru studia v bakalarskem studijnim programu se student zapisuje do prvniho semestru a soucasne podminene do druheho semestru; podminkou je, ze do terminu stanoveneho dekanem splni pozadavky predepsane studijnim planem pro prvni semestr. Ve vyjimecnych pripadech muze pozadat dekana o posunuti tohoto terminu.

2.             Student, ktery splnil povinnosti ulozene mu studijnimi plany (viz cl. 3 odst. 4) pro dany usek studia, ma pravo se ve stanovenem terminu zapsat do dalsiho useku studia (viz cl. 12 odst. 1). Pokud tak neucini, zverejni fakulta na uredni desce vyzvu, aby se dostavil k zapisu v nahradnim terminu. Vyzva se zverejni nejpozdeji deset pracovnich dni pred nahradnim terminem. Pokud se student nezapise ani v nahradnim terminu, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Toto ustanoveni se nepouzije tehdy, nedostavil-li se student k zapisu v nahradnim terminu ze zavaznych duvodu. O zavaznosti techto duvodu rozhoduje dekan.

3.             Termin pro zapis do dalsiho useku studia stanovi pro kazdy akademicky rok dekan.

Cl. 8
Vysokoskolske studium

1.             Bakalarske studijni programy na fakulte jsou fyzika, informatika a matematika. Nenavazujici magisterske studijni programy na fakulte jsou fyzika, informatika, matematika, ucitelstvi pro zakladni skoly a ucitelstvi pro stredni skoly. Navazujici magisterske studijni programy na fakulte jsou fyzika, informatika a matematika. V ramci studijniho programu je mozne vytvaret vice studijnich oboru.

2.             Na navrh dekana fakulty a po vyjadreni jeji vedecke rady jmenuje rektor garanty (nebo rady garantu) jednotlivych studijnich programu, kteri jsou zodpovedni za tvorbu a inovaci studijnich planu.

Cl. 9

1.             Na navrh garanta nebo rady garantu studijniho programu vydava dekan po vyjadreni senatu a schvaleni vedeckou radou fakulty studijni plany, a to nejpozdeji k datu zahajeni akademickeho roku.

2.             Na zaklade rozhodnuti dekana muze student ve vyjimecnych pripadech (zpravidla z vaznych zdravotnich nebo socialnich duvodu) studovat podle individualniho studijniho planu. Studentum, studujicim podle individualnich studijnich planu, urcuje formu a casovy prubeh studia dekan.

Cl. 10

1.             Studijni programy se na fakulte uskutecnuji v nasledujicich formach:

a)             prezencni studium,

b)             kombinovane studium.

2.             Prezencni studium je zakladni formou vysokoskolskeho studia. Jeho obsah vymezuji studijni plany (viz cl. 9 odst. 1), resp. individualni studijni plany (viz cl. 9 odst. 2).

3.             Kombinovane studium ma studijni plany obsahove shodne s prezencnim studiem (az na to, ze neobsahuji povinnost zapisovat telesnou vychovu), casove rozvrzeni studijnich povinnosti vsak lze upravit. Toto rozvrzeni stanovi na zadost studenta dekan.

Cl. 11
Organizace studia

1.                            Akademicky rok se sklada ze zimniho a letniho semestru a z prazdnin. Vyuka v kazdem semestru trva nejmene 13 tydnu. Vyjimku muze povolit ze zavaznych duvodu po projednani s rektorem dekan. Zkouskove obdobi trva 5 tydnu. Casovy harmonogram akademickeho roku stanovuje a vyhlasuje dekan po projednani s rektorem.

2.             Zakladnimi formami vyuky jsou prednasky, cviceni, seminare, praktika, projekty a prace v laboratori. Studijni plany mohou dale predepsat kontrolovanou cetbu, kurzy, exkurze a odborne praxe.

3.             Vyuku vedou pracovnici fakulty, popripade mimofakultni odbornici (dale jen ucitele) na zaklade povereni dekanem fakulty. Vedenim seminaru, cviceni a praktik mohou byt povereni take studenti doktorskeho, popripade magisterskeho studia. O prideleni vyuky rozhoduje dekan.

4.             Evidenci studia kazdeho studenta fakulty provadi studijni oddeleni.

5.             Pokud to dovoli kapacitni duvody, jsou prednasky a seminare pristupne vsem studentum univerzity. Dalsi formy vyuky jsou studentum pristupne jen na zaklade zapisu.

6.             Studenti maji pravo na konzultace.

Cl. 12
Prubeh studia

1.             Studium v prezencni a kombinovane forme vysokoskolskeho studia se cleni do jednotlivych useku, kterymi jsou

a)             ve studiu v bakalarskem studijnim programu a nenavazujicim magisterskem studijnim programu prvni semestr, druhy semestr a dale pak jednotlive studijni roky,

b)             ve studiu v navazujicim magisterskem studijnim programu jednotlive studijni roky.

2.             Studium je dvoustupnove. Prvni stupen studia tvori prvni a druhy semestr v bakalarskem studijnim programu a v nenavazujicim magisterskem studijnim programu. Druhy stupen tvori vsechny nasledujici studijni roky studia v bakalarskem studijnim programu a v nenavazujicim magisterskem studijnim programu a vsechny studijni roky studia v navazujicim magisterskem studijnim programu.

3.             Na zaklade dolozene zadosti studenta muze dekan zaradit studenta po prijeti primo do druheho stupne studia. Muze mu uznat splneni nekterych povinnosti nebo misto nich predepsat rozdilove zkousky, byly-li tyto povinnosti splneny jinym vhodnym zpusobem. Pokud obdobne povinnosti student splnil na jine fakulte univerzity nebo na jine skole, muze je dekan uznat, pokud od jejich splneni neuplynulo vice nez deset let. V pripade uznani povinnosti ma dekan pravo prohlasit odpovidajici pocet let studia za absolvovany a vycerpany. Za uznane povinnosti muze dekan pridelit odpovidajici pocet bodu (viz cl. 13 odst. 9). Za rozdilove zkousky se body neprideluji.

4.             Studijni plany pro prvni stupen studia stanovi pozadavky, ktere musi student v kazdem useku studia splnit, aby mohl pokracovat ve studiu. Nesplni-li student tyto pozadavky, muze pozadat o povoleni opakovani useku (viz odstavec 7). Neni-li mu opakovani useku povoleno nebo nepredlozi-li vykaz o splneni predepsanych pozadavku ve stanovenem terminu (viz cl. 13 odst. 14), posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Ve vyjimecnych pripadech muze student pozadat o podmineny zapis do druheho roku studia. Nevykaze-li ve stanovenem terminu splneni podminek, na ktere je tento zapis vazan, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Pro studenty kombinovane formy vysokoskolskeho studia muze byt casovy rezim prvniho stupne studia upraven odlisne (viz cl. 10 odst. 3).

5.             Student druheho stupne studia ve stanovenem terminu zapisuje vybranou vyuku a formu jejiho ukonceni tak, aby vyhovel pozadavkum sveho studijniho planu a aby mohl v prubehu akademickeho roku ziskat alespon normalni pocet bodu (viz cl. 13 odst. 15). Podminkou zapisu do dalsiho studijniho roku je splneni pozadavku predepsanych studijnim planem za predchozi useky studia. Provedenim zapisu ziskava posluchac narok na ucast na zvolene vyuce, pravo a povinnost skladat zkousky a uchazet se o zapocty. U nekterych predmetu a v oduvodnenych pripadech muze dekan povolit zapis i behem semestru mimo obdobi zapisu. Pokud studijni plan vyslovne nestanovi jinak, student si nemuze zapsat studijni povinnost, pokud jiz v predchozich usecich studia tuto povinnost, nebo povinnost, ktera je s ni neslucitelna, splnil. Student si v jednom useku studia nemuze zapsat jednu povinnost vicekrat, ani si nemuze studijni povinnost zapsat soucasne s povinnosti, ktera je s ni neslucitelna. Zapis studijni povinnosti muze byt vazan na splneni (pripadne zapis) jinych studijnich povinnosti. Jestlize si posluchac predmet nezapsal, nesmi z nej skladat zkousku ci zapocet.

6.             Splni-li student vsechny pozadavky pro pripusteni ke statni zaverecne zkousce s vyjimkou podani bakalarske prace nebo bakalarskeho projektu (dale jen „bakalarske prace„) nebo diplomove prace, muze pozadat o uzavreni studia, kterym konci druhy stupen studia. Studentovi je studium uzavreno po kontrole techto pozadavku. Po uzavreni studia se student smi podminene prihlasit ke statni zaverecne zkousce; podminkou je podani bakalarske nebo diplomove prace v terminu stanovenem dekanem.

7.             V pripadech, kdy student nesplnil pozadavky stanovene studijnim planem pro urcity usek studia, muze pozadat dekana o povoleni opakovat usek. Je-li mu opakovani useku povoleno, budou studentovi uznany vsechny zkousky klasifikovane znamkou vyborne (vcetne prislusnych zapoctu) a klasifikovane zapocty hodnocene znamkou vyborne, vcetne jejich bodoveho hodnoceni. Pri opakovani smi student znovu zapsat vsechny studijni povinnosti, ktere mel v predchozim neuspesnem useku zapsany a ktere mu nebyly uznany, aniz by to bylo povazovano za treti zapis tehoz predmetu (viz cl. 13 odst. 8). V prubehu studia daneho studijniho programu lze opakovani useku povolit nejvyse dvakrat, druhe opakovani tehoz useku je vsak vylouceno.

8.             V prubehu studia muze student prestoupit se souhlasem dekana z jedne formy studia ve studijnim programu na jinou. Podminkou uskutecneni prestupu muze byt vykonani rozdilovych zkousek ve stanovenem terminu. Rozdilove zkousky a jejich terminy stanovuje dekan. Po povoleni prestupu ma dekan pravo prohlasit odpovidajici pocet let studia za absolvovany a vycerpany. Soucasne stanovi pocet bodu, ktery se studentovi uznava z jeho dosavadniho studia. Za rozdilove zkousky se body neprideluji.

9.             V prezencni forme studia muze student studovat nejdele do konce toho obdobi stanoveneho dekanem pro konani statnich zkousek, ktere nejdrive konci po dni, kdy bylo studentovi uzavreno studium.

 

 

Cl. 13
Kontrola studia

1.             Formami kontroly studia jsou zapocty, klasifikovane zapocty, zkousky, souborne zkousky a statni zaverecne zkousky.

2.             Zapoctem potvrzuje ucitel, ktery vede vyuku, ze student splnil pozadavky, stanovene vyucujicim pro predmet. Zapocet se udeluje zpravidla na zaver vyuky v semestru. Podminky pro udeleni zapoctu vyhlasuje ucitel v prvnich dvou tydnech semestru; pokud se jedna o cviceni a seminare, ktere nalezeji nejake prednasce, stanovi tyto podminky prednasejici. Podminkou muze byt ucast na vyuce, uspesne absolvovani testu, predlozeni protokolu o mereni, odladeni programu, vypracovani referatu atp.

3.             O udeleni nebo neudeleni zapoctu rozhoduje ucitel, ktery vede vyuku. Je-li pro absolvovani predmetu predepsan zapocet i zkouska, je ziskani zapoctu podminkou pripusteni ke zkousce, pokud to u daneho predmetu neupravuji studijni plany odlisne. Zapocet je klasifikovan stupni „zapocteno„ „nezapocteno„.

4.             Klasifikovany zapocet je zapoctem, jehoz vysledek je klasifikovan obvyklou ctyrstupnovou klasifikaci (viz odstavec 7); vztahuji se na nej ustanoveni odstavcu 2 a 3.

5.             Zkouska je urcena k provereni vedomosti studenta nebo k overeni jeho schopnosti.

6.             Zkousky jsou:

a)             pisemne,

b)             ustni,

c)             pisemne a ustni,

d)             prakticke.

Zakladni pozadavky ke zkousce jsou dany osnovou predmetu; muze byt tez stanovena forma zkousky. U ustni zkousky ma zkouseny pravo na primerenou pripravu.

7.             Vysledek zkousky klasifikuje zkousejici znamkami:

a)             vyborne (1),

b)             velmi dobre (2),

c)             dobre (3),

d)             neprospel/a (4).

Pokud student napoprve u zkousky neprospeje, ma pravo na prvni a v pripade neuspechu na druhy opravny termin. Toto ustanoveni nezaklada narok na vypsani zvlastniho terminu mimo vypsane terminy. V pripade, ze je nutne urcit prospechovy prumer, zapocitavaji se vsechny znamky ze vsech klasifikovanych zapoctu a vsech konanych zkousek se vsemi opravnymi terminy. Student nebo ucitel ma pravo pozadat dekana, aby se opravna zkouska konala pred komisi.

8.             Neslozi-li student uspesne zkousku nebo neziska-li zapocet, muze si predmet znovu zapsat. Tyz predmet nebo predmet s nim zamenny lze vsak zapsat v prubehu studia pouze dvakrat, v to pocitaje i pripadny zapis predmetu v mimoradnem studiu podle odstavce 16. Vyjimku tvori zapis predmetu pri opakovani studijniho roku (viz cl. 12 odst. 7).

9.             Za uspesne splneni zapsanych studijnich povinnosti ziskava student pocet bodu, stanoveny studijnim planem. Zpusob nabyvani bodu je spolecny pro studijni plany vsech studijnich programu uskutecnovanych fakultou a stanovuje jej dekan po projednani v senatu a ve vedecke rade. Dekan muze na zaklade dolozene zadosti rozhodnout o prideleni bodu za studijni vysledky dosazene jinym zpusobem. Ziskane body se behem celeho studia na jednom studijnim programu scitaji.

10.         Souhlasi-li zkousejici a student, muze se zkouska konat i mimo zkusebni obdobi. Zkousky je nutno slozit nejpozdeji k poslednimu dni obdobi urceneho harmonogramem akademickeho roku pro kontrolu studijnich povinnosti za uplynuly usek studia (tzv. registrace).

11.         Zkousejici vypise nejpozdeji dva tydny pred ukoncenim vyuky terminy zkousek tak, aby studenti meli moznost rozvrhnout si zkousky vice zpusoby rovnomerne ve zkouskovem obdobi. Pocet terminu musi byt primereny poctu studentu a nesmi byt mensi nez tri. U silne obsazenych prednasek a v oduvodnenych pripadech muze dekan urcit dalsiho nebo jineho zkousejiciho.

12.         Zkousejici muze vyzadovat, aby se studenti na zkousku predem prihlasili. Formu prihlaseni (pisemnou, elektronickou apod.), pripadne maximalni pocet studentu na jednotlive terminy, urci zkousejici.

13.         Pro soubornou zkousku plati primerene ustanoveni z odstavcu 5 az 7, 9 a 12. Souborna zkouska se kona pred komisi a klasifikuje se jednou vyslednou znamkou. K souborne zkousce se student prihlasuje na studijnim oddeleni v terminu stanovenem harmonogramem akademickeho roku. Pokud student u souborne zkousky neprospel, ma pravo na prvni a v pripade neuspechu na druhy opravny termin. Opakovat soubornou zkousku lze nejdrive po dvou mesicich od posledni neuspesne souborne zkousky. Pokud ani pri druhe opravne zkousce student neuspeje, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Toto ustanoveni se nevztahuje na pripady, kdy souborna zkouska neni povinnou soucasti studijniho planu (viz cl. 19).

14.         Prislusny ucitel zapisuje vysledek zkousky, zapoctu ci klasifikovaneho zapoctu do vykazu o studiu a do studijniho informacniho systemu (SIS). Student kontroluje vysledky zkousek, zapoctu ci klasifikovanych zapoctu v SIS. Pri zjisteni rozdilu v zaznamech (vykaz o studiu a SIS) kontaktuje ihned prislusneho ucitele. Ucitel nesrovnalosti neprodlene opravi. Pokud opravu neni mozne vcas provest, nesrovnalosti resi dekan. Student je povinen predlozit vykaz o studiu na studijnim oddeleni ve stanovene dobe po skonceni prislusneho useku studia.

15.         Po skonceni kazdeho useku studia se vyzaduje, aby student podle delky dosavadniho studia ziskal pocet bodu, stanoveny studijnim planem. Ve druhem stupni studia plany mohou stanovit dve hranice bodu normalni a minimalni.

16.         Pokud student druheho stupne studia nesplni vsechny povinnosti predepsane v danem useku studia nebo neziska-li po danem useku studia ani minimalni pocet bodu, muze pozadat o preruseni studia na dobu jednoho roku a o prijeti do mimoradneho studia (viz vecne prislusna cast Radu celozivotniho vzdelavani fakulty), nebo o opakovani tohoto useku studia. Neucini-li tak do konce obdobi stanoveneho pro zapis do dalsiho useku studia, nebo neni-li jeho zadosti vyhoveno, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Pokud si v mimoradnem studiu zapise a splni vsechny nesplnene povinnosti predepsane v radne neukoncenem useku studia a pokud by zapoctenim bodu za zkousky a zapocty slozene v mimoradnem studiu dosahl normalniho poctu bodu pozadovaneho na konci radne neukonceneho useku studia, muze pozadat o toto zapocteni a po kladnem vyrizeni zadosti se zapsat do dalsiho useku studia. V opacnem pripade se to posuzuje tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu.

17.         Pokud student druheho stupne studia ziska po danem useku studia minimalni pocet bodu, ale ne normalni pocet bodu, muze se zapsat do dalsiho useku studia podminene. Podminenym zapisem se v tomto pripade rozumi to, ze se student zapise do dalsiho useku studia tak, aby mohl po jeho absolvovani dosahnout normalniho poctu bodu. Student se ale nemuze zapsat podminene dvakrat za sebou. Nepodari-li se mu dosahnout normalniho poctu bodu po absolvovani useku studia, ve kterem byl zapsan podminene, muze pozadat o preruseni studia na dobu jednoho roku a o prijeti do mimoradneho studia; v tom pripade plati ustanoveni o mimoradnem studiu v odstavci 16 primerene.

18.         Pokud student posledniho roku standardni doby studia nesplni vsechny pozadavky predepsane ke statni zaverecne zkousce, muze pozadat o preruseni studia na dobu jednoho roku a o prijeti do mimoradneho studia. Pokud si v mimoradnem studiu zapise a splni vsechny povinnosti, ktere mu schazeji k pripusteni ke statni zaverecne zkousce, muze pozadat o jejich uznani a o uzavreni studia. V opacnem pripade se to posuzuje tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu.

19.         Pokud student ziska normalni pocet bodu, ma pravo se zapsat do dalsiho useku studia, pokud tim neprekroci maximalni celkovou dobu studia.

Cl. 14

Preruseni studia

1.             Studentovi muze dekan prerusit studium, a to bud na jeho pisemnou zadost, anebo z vlastniho podnetu v pripade, kdy je toho zapotrebi k odvraceni ujmy hrozici studentovi, jestlize jeji puvod nesouvisi s dosavadnim plnenim studijnich povinnosti. S vyjimkou velmi zavaznych, zejmena zdravotnich, duvodu lze studium prerusit nejdrive po uspesnem zakonceni prvniho useku studia. Pokud student o preruseni studia pozada pote, co prokazal splneni povinnosti v danem useku studia a predtim, nez se zapsal do dalsiho useku studia, a nebylo-li se studentem zahajeno disciplinarni rizeni, dekan teto zadosti vyhovi. Takto lze studium prerusit nejmene na dobu jednoho semestru. Ustanoveni odstavce 6 tim neni dotceno. Ve vyjimecnych pripadech muze dekan na zaklade zadosti rozhodnout o prodlouzeni jiz drive povoleneho preruseni studia. Dekan muze na zaklade zadosti studenta preruseni ukoncit drive nez v puvodne stanovenem terminu.

2.             Dekan z vlastniho podnetu tez prerusi studentovi studium v pripade, kdy student, kteremu vznikla povinnost uhradit poplatek spojeny se studiem podle S 58 odst. 3 nebo 4 zakona o vysokych skolach, tento poplatek ve lhute 15 dnu od doruceni vyzvy do vlastnich rukou k zaplaceni poplatku nezaplatil; to neplati, vyjde-li najevo, ze existuje zavazna okolnost, ktera by jinak vedla dekana k podani navrhu na snizeni, prominuti nebo odlozeni splatnosti poplatku; v takovem pripade je treba takovy navrh bez zbytecnych prutahu dorucit rektorovi. Ve vyzve dekan pouci studenta o pravu uvest skutecnosti nasvedcujici tomu, ze povinnost platit poplatek nevznikla, nebo ze zanikla, anebo ze je oduvodneno snizeni, prominuti nebo odlozeni splatnosti poplatku. Pozada-li student o to, aby byl pred vydanim rozhodnuti slysen, bude neprodlene pozvan k ustnimu jednani.

3.             Studium se podle odstavce 2 prerusuje na dobu, ktera studentovi zbyva do vycerpani maximalni doby studia. Dojde-li k zaplaceni poplatku a pozada-li dotycny o ukonceni preruseni studia, dekan teto zadosti vyhovi a rozhodne o ukonceni preruseni studia, a to nejpozdeji k poslednimu dni semestru, ve kterem byla zadost podana, nebo k poslednimu dni akademickeho roku, byla-li zadost podana v prubehu letniho semestru nebo prazdnin.

4.             Dnem preruseni studia student pozbyva postaveni studenta podle zakona o vysokych skolach a lhuty pro vykonani studijnich povinnosti nemohou zapocit ani pokracovat. Po skonceni preruseni studia rozhodne dekan v pripade potreby o zarazeni studenta do odpovidajiciho useku studia. Pokud behem preruseni studia doslo ke zmene studijniho planu, podle ktereho student studoval, stanovi dekan v souladu se studijnim a zkusebnim radem fakulty a prislusnym studijnim programem, ktere studijni povinnosti musi student po skonceni preruseni splnit a lhuty pro jejich splneni. V teto souvislosti muze tez studentu stanovit povinnost vykonat v dane lhute rozdilove zkousky.

5.             Preruseni studia je ukonceno opetovnym zapisem do studia. Nezapise-li se student po uplynuti doby, na kterou bylo studium preruseno, zverejni fakulta na uredni desce vyzvu, aby se dostavil k zapisu v nahradnim terminu. Tato vyzva musi byt zverejnena nejpozdeji deset pracovnich dnu pred timto terminem. Pokud se student nezapise ani v nahradnim terminu, posuzuje se to tak, ze nesplnil povinnosti vyplyvajici ze studijniho programu. Toto ustanoveni se nepouzije tehdy, nedostavil-li se student k zapisu v nahradnim terminu ze zavaznych duvodu. O zavaznosti duvodu rozhoduje dekan.

6.             Nejdelsi celkova doba preruseni studia je takova nejdelsi doba, ktera spolu se skutecnou dobou studia nepresahne maximalni dobu studia. Skutecna doba studia je doba, ktera uplynula od data zapisu na vysokou skolu bez zapocitavani doby, ve ktere bylo studium preruseno.

Cl. 15
Statni zaverecna zkouska

1.             Statni zaverecna zkouska se kona pred zkusebni komisi (dale jen „komise“).

2.             Statni zaverecne zkousky se konaji v prubehu akademickeho roku ve stanovenych terminech. Statni zaverecna zkouska se muze skladat z vice casti. Studijni plany mohou stanovit poradi, v jakem je nutno jednotlive casti skladat. Prubeh a vyhlaseni vysledku statni zaverecne zkousky nebo jeji casti jsou verejne, jednani komise je neverejne.

3.             Predsedu, jednoho nebo vice mistopredsedu a cleny komise jmenuje dekan fakulty z profesoru, docentu a odborniku schvalenych vedeckou radou fakulty. Predseda i mistopredsedove jsou cleny komise. O konani statni zaverecne zkousky nebo jeji casti se vyhotovi zapis, ktery podepisuje predseda nebo v jeho zastoupeni mistopredseda a vsichni pritomni clenove komise. Komise je schopna se usnaset, je-li pritomen predseda nebo mistopredseda a celkem alespon tri clenove komise. Pro jeden studijni program nebo obor lze zridit vice komisi.

4.             Znamka ze statni zaverecne zkousky se stanovi na zaklade znamek udelenych za jednotlive casti statni zaverecne zkousky. Klasifikace „neprospel/a“ je stanovena prave tehdy, je-li alespon jedna cast klasifikovana „neprospel/a“. Jsou-li vsechny casti statni zaverecne zkousky klasifikovany „vyborne“, je celkova klasifikace rovnez „vyborne“.

5.             Casti a jednotlive predmety statni zaverecne zkousky jsou dany studijnim programem.

6.             Statni zaverecnou zkousku nebo jeji cast nelze skladat, je-li se studentem vedeno disciplinarni rizeni, ve kterem disciplinarni komise navrhla sankci vylouceni ze studia, dekan svym rozhodnutim neulozil sankci mirnejsi, vec nevratil komisi zpet, ani rektor rozhodnuti dekana nezrusil.

7.             Ke statni zaverecne zkousce, resp. jeji casti se muze student prihlasit, jestlize splnil podminky stanovene studijnimi plany. Dekan muze na zaklade dolozene zadosti rozhodnout, ze cast podminek byla splnena jinym zpusobem. Ke statni zaverecne zkousce se student prihlasuje na studijnim oddeleni v terminu stanovenem dekanem.

8.             Jestlize student neprospel u statni zaverecne zkousky, resp. jeji casti, ma narok na dva opravne terminy. Pri opravnem terminu kona student zkousku z tech casti statni zaverecne zkousky, ve kterych u predesle zkousky neprospel. Opakovat lze nejdrive po dvou mesicich od posledni neuspesne statni zaverecne zkousky. Radny a dva opravne terminy konani statni zaverecne zkousky nebo jeji casti stanovi dekan. Kazdy tento termin se nejmene mesic predem zverejni na uredni desce.

9.             Statni zaverecnou zkousku nebo jeji cast musi student absolvovat nejpozdeji do dvou let od prveho dne kalendarniho mesice nasledujiciho po dni, kdy mu bylo uzavreno studium nebo potvrzeno splneni predpokladu pro to, aby mohl konat prislusnou cast statni zaverecne zkousky. Neabsolvuje-li student statni zaverecnou zkousku nebo jeji cast v tomto terminu, posuzuje se to tak, ze student nesplnil povinnosti vyplyvajici ze studijniho programu.

10.         V pripade, ze zadna cast statni zaverecne zkousky nebyla vykonana v opravnem terminu nebo klasifikovana znamkou „dobre„, vysledna klasifikace je „vyborne„, prospechovy prumer za cele studium je nejvyse 1,5 a student nebyl behem studia klasifikovan znamkou dobre, student absolvuje s vyznamenanim. Student muze v teto souvislosti pozadat dekana o povoleni skladat znovu zkousku nejvyse ze dvou predmetu.

 

Cast treti

Rozsah a zaver bakalarskeho studia

Cl. 16

1.             Studijni plany bakalarskeho studia obsahuji vzdy statni zaverecnou zkousku, jejiz soucasti je obhajoba bakalarske prace. Stanovi podminky pripusteni a pozadavky ke statni zaverecne zkousce a z nich vyplyvajici seznamy povinnych a doporucenych predmetu. Studijni plany stanovi podminky nutne k postupu do dalsiho useku studia (napr. uspesne absolvovani stanovenych predmetu, ziskani stanoveneho poctu bodu za uspesne absolvovane predmety apod.); mohou tez stanovit, do ktereho studijniho roku je nutno predmet absolvovat.

2.             Student se prihlasuje soucasne na vsechny casti statni zaverecne zkousky, ktere dosud neslozil.

3.             V ramci bakalarskeho studia muze student absolvovat cast studia podle zvlastniho studijniho planu na jine skole. Rozsah a formu teto casti studia a zpusob jejiho zapocitavani urci dekan.

4.             Studijni plany bakalarskeho studia umoznuji ukoncit studium ve standardni dobe tri let od zahajeni studia. Maximalni doba studia je sest let.

5.             Pokud student bakalarskeho studia neukoncil radne studium behem sesti let, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu.

Cl. 17
Bakalarska prace

1.             Tema bakalarske prace ma byt voleno tak, aby ho bylo mozno zpracovat v prubehu jednoho semestru. Vypisovatel bakalarske prace muze v ramci jeji pripravy pozadovat absolvovani nekterych predmetu. Pritom muze uvest, ke ktere statni zaverecne zkousce se tema prace vztahuje. Nabidka temat bakalarskych praci se vypisuje vzdy k 1. rijnu prostrednictvim pracoviste, garantujiciho prislusny studijni obor, resp. studijni plan. Vedouci pracoviste pred vypsanim temat tato temata schvali.

2.             Student, ktery si vybral tema bakalarske prace, pozada jejiho vypisovatele o souhlas, aby si mohl vybranou bakalarskou praci zapsat. Vyplneny formular o zadani bakalarske prace podepise vedouci garantujiciho pracoviste a zasle ho ve stanovenem terminu studijnimu oddeleni. Na tomto zaklade dekan studentovi zada bakalarskou praci. Za vypsani dostatecneho poctu temat odpovida dekan. Krome vypsanych temat ma student pravo navrhnout dodatecne vypsani dalsiho tematu.

3.             Student, ktery splnil podminky stanovene studijnimi plany, ma pravo na zadani bakalarske prace.

4.             Student muze ze zavaznych duvodu pozadat dekana o zmenu tematu nebo zmenu vedouciho bakalarske prace, a to nejvyse jednou.

5.             Vedouci bakalarske prace muze ze zavaznych duvodu pozadat dekana o uvolneni z vedeni zadane bakalarske prace. Jestlize dekan zadosti vyhovi, stanovi zaroven studentovi jineho vedouciho bakalarske prace.

6.             Student ma pravo vypracovavat bakalarskou praci dva semestry, pokud tim neprekroci maximalni dobu studia (viz cl. 16 odst. 4). Pokud jeho studijni plan predepisuje zapocet z bakalarske prace, potvrzuje jim v prislusnem semestru vedouci bakalarske prace, ze student na ni pracoval. Pri neudeleni zapoctu muze vedouci bakalarske prace navrhnout dekanovi, aby zrusil zadani teto prace. O nove tema musi student pozadat (viz odstavec 4).

7.             Vypracovanou bakalarskou praci odevzda student v pozadovane uprave predsedovi prislusne komise pro statni zaverecne zkousky v terminu stanovenem dekanem. Predseda komise po odevzdani prace nejprve rozhodne, zda ji pripusti k obhajobe; pokud ne, pohlizi se na praci, jako by nebyla podana. Proti takovemu rozhodnuti predsedy komise se muze student odvolat k dekanovi. Je-li prace pripustena k obhajobe, stanovi predseda komise oponenta bakalarske prace a vypise datum obhajoby. Vedouci prace spolu s oponentem predlozi predsedovi komise posudky v takovem terminu, aby se student s nimi mohl seznamit alespon tri dny pred obhajobou.

8.             Bakalarskou praci posuzuje a klasifikuje komise s prihlednutim k hodnoceni vedouciho a oponenta prace. Prace se klasifikuje podle stejne stupnice jako zkouska (viz cl. 13 odst. 7).

9.             Jestlize student neobhaji bakalarskou praci, muze ji bud prepracovat a predlozit v nekterem z nasledujicich terminu, nebo muze pozadat o zadani nove bakalarske prace.

 

Cast ctvrta

Rozsah a zaver magisterskeho studia

Cl. 18

1.             Studijni plany magisterskeho studia obsahuji podminky pripusteni a pozadavky k soubornym zkouskam a statnim zaverecnym zkouskam a z nich vyplyvajici seznamy povinnych a doporucenych predmetu. Studijni plany stanovi podminky nutne k postupu do dalsiho useku studia (napr. uspesne absolvovani stanovenych predmetu, ziskani stanoveneho poctu bodu za uspesne absolvovane predmety apod.); mohou tez stanovit, do ktereho studijniho roku je nutno predmet absolvovat. Ke statni zaverecne zkousce jednoho typu muze v ramci jednoho studijniho programu vest vice studijnich planu. Takovy soubor studijnich planu tvori studijni obor.

2.             V ramci magisterskeho studia muze student absolvovat cast studia podle zvlastniho studijniho planu na jine fakulte nebo na jine skole. Rozsah a formu teto casti studia a zpusob jejiho zapocitavani urci dekan.

3.             Studijni plany nenavazujiciho magisterskeho studia umoznuji ukoncit studium statni zaverecnou zkouskou ve standardni dobe peti let. Maximalni doba tohoto studia je deset let. Studijni plany navazujiciho magisterskeho studia umoznuji ukoncit studium statni zaverecnou zkouskou ve standardni dobe dvou let. Maximalni doba tohoto studia je pet let.

4.             Pokud student nenavazujiciho magisterskeho studia neukoncil radne studium absolvovanim behem deseti let, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu. Pokud student navazujiciho magisterskeho studia neukoncil radne studium absolvovanim behem peti let, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu.

Cl. 19

Pocet soubornych zkousek a jejich casti stanovi studijni plany prislusnych studijnich programu a oboru. U nekterych studijnich programu mohou studijni plany stanovit, ze souborna zkouska neni jejich povinnou soucasti.

Cl. 20
Diplomova prace

1.             Tema diplomove prace ma byt voleno tak, aby ho bylo mozno zpracovat v prubehu tri semestru. Vypisovatel diplomove prace muze v ramci jeji pripravy pozadovat absolvovani nekterych predmetu. Pritom muze uvest, ke ktere statni zaverecne zkousce se tema prace vztahuje. Nabidka temat diplomovych praci se vypisuje vzdy k 1. rijnu prostrednictvim pracoviste, garantujiciho prislusny studijni obor, resp. studijni plan. Vedouci pracoviste pred vypsanim temat tato temata schvali.

2.             Student, ktery si vybral tema diplomove prace, pozada jejiho vypisovatele o souhlas, aby si mohl vybranou diplomovou praci zapsat. Vyplneny formular o zadani diplomove prace podepise vedouci garantujiciho pracoviste a zasle ho ve stanovenem terminu studijnimu oddeleni. Na tomto zaklade dekan studentovi zada diplomovou praci. Za vypsani dostatecneho poctu temat odpovida dekan. Krome vypsanych temat ma student pravo navrhnout dodatecne vypsani dalsiho tematu.

3.             Student, ktery splnil podminky stanovene studijnimi plany, ma pravo na zadani diplomove prace.

4.             Student muze ze zavaznych duvodu pozadat dekana o zmenu tematu nebo zmenu vedouciho diplomove prace, a to nejvyse jednou.

5.             Vedouci diplomove prace muze ze zavaznych duvodu pozadat dekana o uvolneni z vedeni zadane diplomove prace. Jestlize dekan zadosti vyhovi, stanovi zaroven studentovi jineho vedouciho diplomove prace.

6.             Student ma pravo vypracovavat diplomovou praci ctyri semestry, pokud tim neprekroci maximalni dobu studia (viz cl. 18 odst. 3). Pokud jeho studijni plan predepisuje zapocet z diplomove prace, potvrzuje jim v prislusnem semestru vedouci diplomove prace, ze student na ni pracoval. Pri neudeleni zapoctu muze vedouci diplomove prace navrhnout dekanovi, aby zrusil zadani teto prace. O nove tema musi student pozadat (viz odstavec 4).

7.             Vypracovanou diplomovou praci odevzda student v pozadovane uprave predsedovi prislusne komise pro statni zaverecne zkousky v terminu stanovenem dekanem. Predseda komise po odevzdani prace nejprve rozhodne, zda ji pripusti k obhajobe; pokud ne, pohlizi se na praci, jako by nebyla podana. Proti takovemu rozhodnuti predsedy komise se muze student odvolat k dekanovi. Je-li prace pripustena k obhajobe, stanovi predseda komise oponenta diplomove prace a vypise datum obhajoby. Vedouci prace spolu s oponentem predlozi predsedovi komise posudky v takovem terminu, aby se student s nimi mohl seznamit alespon tri dny pred obhajobou.

8.             Diplomovou praci posuzuje a klasifikuje komise s prihlednutim k hodnoceni vedouciho a oponenta prace. Prace se klasifikuje podle stejne stupnice jako zkouska (viz cl. 13 odst. 7).

9.             Jestlize student neobhaji diplomovou praci, muze ji bud prepracovat a predlozit v nekterem z nasledujicich terminu, nebo muze pozadat o zadani nove diplomove prace.

Cl. 21
Statni zaverecna zkouska

1.             Studijni plany jednotlivych studijnich programu a oboru stanovi pocet casti statni zaverecne zkousky; jednou casti je vzdy obhajoba diplomove prace.

2.             Ve studijnich planech ucitelskeho studia se posluchac prihlasuje soucasne k obhajobe diplomove prace a ustni zkousce z diplomoveho predmetu. V ostatnich studijnich planech magisterskych studijnich programu se posluchac prihlasuje soucasne na vsechny casti statni zaverecne zkousky, ktere dosud neslozil.

Cast pata

Doktorske studium

Cl. 22
Studium

1.             Doktorske studijni programy jsou zamereny na vedecke badani a samostatnou tvurci cinnost v oblasti vedeckeho vyzkumu.

2.             Studium probiha ve studijnich programech fyzika, informatika a matematika podle individualniho studijniho planu pod vedenim skolitele a uskutecnuje se na skolicim pracovisti. Studijni plan tvori prednasky, cviceni, seminare, kurzy, konzultovana cetba, samostatne studium, zkousky a reseni zadaneho vyzkumneho tematu. Skolicim pracovistem je zpravidla katedra nebo ustav fakulty, anebo ustav AV CR ci jine vyznacne vedecke instituce.

3.             Doktorske studium se na fakulte uskutecnuje v prezencni a kombinovane forme.

4.             Standardni doba studia je tri roky, maximalni doba studia je osm let. V prezencni forme je mozne studovat tri roky. Dekan vsak muze povolit studentu, ktery byl v aktualnim a predchozim hodnoceni hodnocen podle cl. 29 odst. 1. a), studium v prezencni forme studia i po vycerpani tri let, nejdele vsak na dobu jednoho roku; prislusna zadost musi byt oduvodnena a doporucena skolitelem, projednana s vedoucim skoliciho pracoviste a schvalena oborovou radou. Neukonci-li student radne studium behem maximalni doby studia, posuzuje se to tak, ze nesplnil pozadavky vyplyvajici ze studijniho programu.

5.             Usekem doktorskeho studijniho programu je rocnik (studijni rok). Opakovani useku se v doktorskem studiu nepovoluje.

6.             Poda-li student pisemnou zadost o prestup z jedne formy studia do druhe formy studia tehoz studijniho programu, dekan teto zadosti vyhovi; timto neni dotceno ustanoveni odstavce 4.

7.             Pokud student pisemne pozada o preruseni studia a nebylo-li se studentem zahajeno disciplinarni rizeni, dekan teto zadosti vyhovi. Takto lze studium prerusit nejmene na dobu jednoho semestru; ustanoveni odstavce 8 tim neni dotceno.

8.             Nejdelsi celkova doba preruseni studia je pet let.

9.             Studium se radne ukoncuje statni doktorskou zkouskou a obhajobou disertacni prace. uspesne slozeni statni doktorske zkousky musi predchazet obhajobe disertacni prace.

10.         Dnem radneho ukonceni doktorskeho studia je den, kdy byla uspesne obhajena disertacni prace.

Cl. 23
Oborove rady

1.             Napln doktorskeho studia v jednotlivych doktorskych studijnich programech urcuji a jeho provadeni (i na partnerskych vedeckych pracovistich) organizuji oborove rady (dale jen OR) viz cl. 18 odst. 4 Statutu Matematicko-fyzikalni fakulty. Krome toho je pri kazdem studijnim oboru konstituovanem v ramci doktorskeho studijniho programu zrizena rada doktorskeho studijniho oboru (dale jen RDSO). RDSO navrhuje napln doktorskeho studia v prislusnem studijnim oboru a kontroluje jeho provadeni. Cleny OR poveruje vykonem funkce a odvolava rektor na navrh dekana po vyjadreni vedecke rady fakulty. Cleny RDSO vybrane z rad pedagogickych a vedeckych pracovniku fakulty nebo jinych pracovist zainteresovanych na doktorskem studiu poveruje vykonem funkce a odvolava dekan po vyjadreni vedecke rady fakulty. Vedecka rada fakulty a vedecke rady zucastnenych partnerskych pracovist se vyjadruji k navrhum dekana na cleny OR a RDSO.

2.             OR ma nejmene 5 clenu, nejmene dve tretiny clenu OR musi byt z rad profesoru nebo docentu, nejmene jedna tretina clenu OR musi byt jine osoby, nez clenove akademicke obce fakulty, alespon jeden z nich musi byt jina osoba nez clen akademicke obce univerzity.

3.             OR a RDSO se ustavuji zpravidla na dobu peti let. Clenove OR a RDSO mohou byt povereni vykonem funkce opakovane.

4.             Predsedu OR voli jeji clenove. Rovnez predsedu RDSO voli jeji clenove.

5.             Pravo navrhovat dekanovi fakulty zmeny ve slozeni OR a RDSO, vcetne odvolani cele OR ci RDSO v pripade zavaznych vyhrad k jeji cinnosti, ma vedecka rada fakulty, ktera sleduje obsah a uroven doktorskeho studia, dodrzovani prislusnych pasazi studijniho a zkusebniho radu a cinnost OR a RDSO.

Cl. 24

1.             OR na zaklade navrhu prislusne RDSO stanovuje pozadavky k statni doktorske zkousce. Na zaklade techto pozadavku RDSO organizuje pro studenty kurzy, seminare, doporucuje prednasky a zverejnuje jejich seznamy.

2.             RDSO navrhuje po projednani v OR zkusebni komise pro statni doktorske zkousky a obhajoby disertacnich praci. Cleny techto komisi, kterymi jsou profesori, docenti a odbornici schvaleni vedeckou radou fakulty, jmenuje dekan. Dekan rovnez jmenuje predsedu a jednoho nebo vice mistopredsedu, kteri jsou cleny techto komisi.

3.             Za agendu spojenou s doktorskym studiem a administrativni zajisteni cinnosti OR a RDSO zodpovida dekan.

Cl. 25
Spoluucast partnerskych pracovist

1.             Spoluucast partnerskych pracovist na financnim, organizacnim a personalnim zabezpeceni doktorskeho studia a jejich zastoupeni v OR, v RDSO a zkusebnich komisich je predmetem dvoustrannych dohod mezi fakultou a temito pracovisti, pripadne predmetem spolecne akreditace podle S 81 zakona o vysokych skolach. Skolicim pracovistem je pak to pracoviste, kde je studijni plan uskutecnovan (viz cl. 22 odst. 2).

2.             Financni naklady spojene s provadenim doktorskeho studia se hradi v ramci uvedenych smluv z prostredku organizaci, ktere se na zajisteni tohoto studia podileji.

Cl. 26
Skolitel a konzultant

1.             Pri sestavovani studijniho planu a pri reseni zadaneho vyzkumneho tematu vede studenta doktorskeho studia skolitel, ktereho navrhuje predseda OR nebo reditel partnerskeho pracoviste v ramci prijimaciho rizeni a jmenuje dekan fakulty po projednani ve vedecke rade fakulty. Jmenovani je podmineno souhlasem skolitele tuto funkci vykonavat.

2.             Skolitel muze navrhnout ustanoveni konzultanta z rad vedecko-pedagogickych, vedeckych nebo odbornych pracovniku fakulty, partnerskych pracovist ci jinych organizaci, ktery je diky svym specialnim odbornym znalostem nebo metodickym a technickym moznostem schopen vest studenta v ramci urcite etapy doktorskeho studia.

3.             Konzultanta jmenuje na navrh OR dekan fakulty po jeho predchozim souhlasu.

Cl. 27
Zapis

1.             Studium v doktorskem studijnim programu na fakulte zacina ve smyslu zakona zapisem.

2.             Pri zapisu predlozi student individualni studijni plan sestaveny ve spolupraci se skolitelem. Individualni studijni plan musi byt doporucen prislusnou RDSO.

3.             Individualni studijni plan obsahuje:

a)             seznam zvolenych kurzu, seminaru a prednasek,

b)             casovy plan absolvovani zkousek a ziskavani zapoctu,

c)             zadane tema disertacni prace,

d)             predpokladane terminy etap vyzkumne prace.

Cl. 28
Kurzy, seminare, prednasky

1.             RDSO v ramci daneho oboru organizuje kurzy, seminare a prednasky a stanovuje pozadovane zkousky.

2.             Student doktorskeho studijniho programu muze konat zkousku ze zapsaneho predmetu nejvyse dvakrat, tj. ma pravo na jeden opravny termin. Vysledky zkousky jsou klasifikovany „prospel/a“ „neprospel/a“. Tentyz predmet lze behem studia zapsat nejvyse dvakrat.

3.             Vyukova cinnost v ramci doktorskeho studia je kvalifikovana jako vysokoskolska pedagogicka cinnost.

Cl. 29
Kontrola a zmeny prubehu studia

1.             Skolitel provadi jednou rocne hodnoceni studenta a podava o nem zpravu RDSO. RDSO pak ve stanovenem terminu predava hodnoceni dodane skolitelem spolu se svym stanoviskem oborove rade ke schvaleni a posleze pak dekanovi. V hodnoceni je konstatovano, ze student

a)             plni individualni studijni plan,

b)             bez zavaznych duvodu neplni nektere casti individualniho studijniho planu,

c)             nesplnil povinnosti individualniho studijniho planu.

V pripade podle pismena b) rozhodne OR na navrh RDSO, jakym zpusobem se uvedene nedostatky napravi; pripad podle pismena c) se posuzuje jako nesplneni pozadavku vyplyvajicich ze studijniho programu.

2.             Soucasti zpravy je zpravidla upresneni studijniho planu studenta pro dalsi rok studia.

Cl. 30
Studium v zahranici

1.             Soucasti doktorskeho studia muze byt prace na nekterem zahranicnim vedeckem pracovisti.

2.             Zkousky slozene behem doktorskeho studia v zahranici muze dekan na navrh RDSO uznat jako zkousky predepsane studijnim planem.

Cl. 31
Statni doktorska zkouska

1.             Statni doktorska zkouska ma overit teoreticke znalosti studenta v rozsahu danem pozadavky ke statni doktorske zkousce, ktere stanovila OR, a pripravenost studenta resit zadany vyzkumny ukol.

2.             Statni doktorska zkouska je verejna a probiha pred zkusebni komisi.

3.             Zkusebni komise je nejmene peticlenna. Predsedou zkusebni komise je vedouci skoliciho pracoviste nebo jim navrzeny pracovnik, ktereho jmenuje dekan fakulty. Predseda je clenem komise. Alespon jeden clen komise nesmi byt clenem akademicke obce fakulty nebo jejim zamestnancem. Alespon dva clenove zkusebni komise musi byt profesory nebo vedeckymi pracovniky s priznanym vedeckym kvalifikacnim stupnem I. Nejmene dva clenove musi byt z jineho nez skoliciho pracoviste. Jednim z clenu zkusebni komise je zpravidla i skolitel. Statni doktorska zkouska se muze konat, je-li pritomen predseda a alespon dva dalsi clenove komise, z nichz alespon jeden musi byt z jineho nez skoliciho pracoviste.

4.             Zkusebni komise jedna o vysledku zkousky v neverejnem zasedani a usnasi se vetsinou hlasu pritomnych clenu. Prospech dosazeny pri zkousce se klasifikuje dvema stupni: „prospel/a“ „neprospel/a“. K uspesnemu slozeni statni doktorske zkousky je zapotrebi nejmene 3 kladnych hlasu.

5.             O statni doktorske zkousce a jejim vysledku se sepise zapis na predepsanem tiskopisu, ktery podepise predseda a vsichni pritomni clenove zkusebni komise.

6.             Statni doktorskou zkousku lze opakovat jen jednou, a to nejdrive po trech mesicich ode dne neuspesne vykonane zkousky.

7.             Statni doktorskou zkousku nelze skladat, je-li se studentem vedeno disciplinarni rizeni, ve kterem disciplinarni komise navrhla sankci vylouceni ze studia, dekan svym rozhodnutim neulozil sankci mirnejsi, nebo vec nevratil komisi zpet, ani rektor rozhodnuti dekana nezrusil.

Cl. 32
Disertacni prace a jeji obhajoba

1.             Disertacni praci se prokazuje schopnost a pripravenost k samostatne cinnosti v oblasti vyzkumu nebo vyvoje nebo k samostatne teoreticke cinnosti. Disertacni prace je ucelene pojednani s presnym vymezenim vlastnich puvodnich vysledku a uvedenim veskerych pouzitych pramenu. Disertacni prace musi obsahovat puvodni a uverejnene vysledky nebo vysledky prijate k uverejneni.

2.             Disertacni prace musi byt predlozena v pozadovane uprave bud v jazyce ceskem (nebo slovenskem) s anglickym souhrnem anebo v jazyce anglickem. Tim neni dotceno ustanoveni cl. 33 odst. 6.

3.             Jako disertacni praci lze predlozit i soubor tematicky jednotnych publikaci v odbornych casopisech doplneny jednoticim komentarem. O forme disertacni prace v tomto pripade rozhodne OR.

4.             K obhajobe uchazec predlozi:

a)             vysvedceni o statni doktorske zkousce,

b)             strucny zivotopis se zakladnimi osobnimi udaji,

c)             oborovou radou urceny minimalni pocet vytisku disertacni prace,

d)             autoreferat a anotaci disertacni prace,

e)             seznam publikovanych praci nebo praci prijatych k uverejneni a jejich pripadne citace.

Dalsi materialy, potrebne k obhajobe, stanovi dekan; mezi nimi jsou zejmena posudky na disertacni praci od alespon dvou oponentu a vyjadreni skolitele k uchazeci a k disertacni praci.

Cl. 33

1.             Pri priprave obhajoby doktorske disertacni prace jmenuje dekan na zaklade spolecneho navrhu predsedy komise pro obhajoby a predsedy prislusne RDSO dva oponenty (alespon jednoho z nich z jineho nez skoliciho pracoviste) a subkomisi, pred niz bude obhajoba probihat. Nedojde-li ke shode v navrhu, jmenuje oponenty a subkomisi dekan. Subkomise se sklada z predsedy (ktery je jejim clenem), jimz je zpravidla predseda nebo nektery z mistopredsedu komise pro obhajoby, a alespon ctyr dalsich clenu komise pro obhajoby; alespon dve z techto osob musi byt z jineho nez skoliciho pracoviste, alespon jedna osoba nesmi byt clenem akademicke obce fakulty. Clenem subkomise nesmi byt ani skolitel ani konzultant studenta, jehoz prace bude pred komisi obhajovana.

2.             Odevzda-li student svou disertacni praci a jsou-li k disposici vsechny predepsane nalezitosti, stanovi dekan na zaklade navrhu predsedy subkomise, pred niz bude obhajoba probihat, datum a misto konani obhajoby.

3.             Termin obhajoby musi byt vyhlasen a vhodnym zpusobem zverejnen v budove dekanatu nejmene mesic pred stanovenym datem a po tuto dobu je disertacni prace verejne pristupna na studijnim oddeleni. Oznameni o konani obhajoby se zasila predsedovi a clenum jmenovane subkomise, obema oponentum, skoliteli, studentovi a dale predsedovi a vsem mistopredsedum prislusne komise pro obhajoby disertacnich praci; ti mohou podle sveho uvazeni informovat o datu a mistu obhajoby i dalsi cleny komise.

4.             Obhajoba se muze konat, je-li pritomen jmenovany predseda subkomise a alespon ctyri dalsi jeji jmenovani clenove (alespon dva z pritomnych clenu komise musi byt z jineho nez skoliciho pracoviste, alespon jeden nesmi byt clenem akademicke obce fakulty). Obhajoba je verejna. Vlastni prubeh obhajoby stanovi dekan v souladu s vnitrnimi predpisy. O hodnoceni disertacni prace se jedna v neverejnem zasedani, ktereho se ucastni predseda a clenove subkomise, oponenti a skolitel. Hlasovaci pravo maji vsichni pritomni clenove subkomise a oponenti. Praci hodnoti stupni „prospel/a“ „neprospel/a“. Prace je hodnocena stupnem „prospel/a“, je-li pri hlasovani odevzdana nadpolovicni vetsina kladnych hlasu. V pripade neuspesne obhajoby je mozne ji opakovat po nezbytnem prepracovani ci doplneni jen jednou, a to nejdrive za sest mesicu.

5.             Obhajoba disertacni prace se nemuze konat, je-li se studentem vedeno disciplinarni rizeni, ve kterem disciplinarni komise navrhla sankci vylouceni ze studia, dekan svym rozhodnutim neulozil sankci mirnejsi, nebo vec nevratil komisi zpet, ani rektor rozhodnuti dekana nezrusil.

6.             Pokud se doktorske studium realizuje na zaklade pisemne dohody mezi univerzitou a zahranicni vysokou skolou o spolecnem skoleni, muze tato dohoda stanovit pozadavky na obhajobu disertacni prace (slozeni komise, pripadne i misto obhajoby, jazyk, v nemz ma byt prace podana, apod.). V takovem pripade jmenuje dekan komisi ad hoc pro obhajobu disertacni prace v souladu s dohodou s tim, ze cesti zastupci budou jmenovani z prislusne komise pro obhajoby (opet na zaklade spolecneho navrhu predsedy komise pro obhajoby a predsedy prislusne RDSO) v souladu s cl. 24 odst. 2. Obhajoba je platna, vyhovuje-li jeji prubeh podminkam dohody.

Cast sesta

Zaverecna ustanoveni

Cl. 34

Zrusuje se Studijni a zkusebni rad fakulty schvaleny dne 11. cervna 1999.

Cl. 35

1.             Tento rad byl schvalen senatem dne 19. brezna 2003.

2.             Tento rad nabyva platnosti dnem schvaleni akademickym senatem univerzity[1]⁾ .

3.             Tento rad nabyva ucinnosti prvnim dnem akademickeho roku 2003/2004.

Doc. RNDr. Karel Zvara, CSc.		Prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc.
predseda senatu		dekan

 

 

 

------------------------------------------------------

 

 

 

 

Akademicky senat univerzity schvalil tento rad

v  puvodnim zneni dne 6.cervna 2003 a  jeho zmenu dne 1. dubna 2005.

Toto uplne zneni Studijniho a zkusebniho radu MFF odpovida temto dvema dokumentum, jejichz originaly jsou k nahlednuti na sekretariatu dekana a jejichz obsah je rozhodujici v pripade pochybnosti.

V tomto uplnem zneni nabyl Studijni a zkusebni rad MFF platnosti dnem 1. dubna 2005 a ucinnosti prvnim dnem akademickeho roku 2005/2006.

 

 

Za spravnost uplneho zneni:

 

RNDr. Oldrich Bilek Terezie Pavkova

jednatel akademickeho senatu vedouci sekretariatu dekana