Areal Mala Strana

Na Male Strane je pouze jedna budova oznacena jako S. Prevaznou cast obyvaji katedry Informaticke sekce. V nasledujicim prehledu jsou tucne zvyrazneny katedry, ktere maji v budove svuj sekretariat.

Doprava: K budove na Male Strane je mozne se dostat pomoci MHD, primo pred vchodem do budovy je zastavka tramvaji Malostranske namesti, do deseti minut chuze je zastavka metra Malostranske namesti [A]. Autem lze zajet az k budove.

Spravce budovy: Marie Zimova

Rozpis uklidu: detaily

Mala Strana „S“

Adresa: Malostranske nam. 25, 118 00 Praha 1

Telefon na vratnici: 22191 4211

Telefon na velin: 22191 4204

Pristup: Budova pristupna v pracovni dny od 6 do 20 hodin. Pristup mimo tuto dobu je mozny pouze pomoci pristupoveho systemu nebo pres vratnici. V mimopracovni dobe je pristup pres dvere v prujezdu do dvora. Do dvora je vjezd mozny po ohlaseni na vratnici (nonstop).

Bezbarierovy pristup: Vstupy do budovy nejsou reseny jako bezbarierove, vnitrni casti (vytahy, chodby, poslucharny, WC) ano.

Jizdni kola: Pro jizdni kola je vymezen prostor v mistnosti S 001, cca 6 mist.

Parkovani: Ve dvore pouze omezeny pocet parkovacich mist (7), pro servisni organizace. U budovy jsou parkovaci zony MC Praha 1 (dlouhodobe stani) a placena parkoviste, ktera jsou s ohledem na turisticky ruch casto plne obsazena.

NEKOLIK POZNAMEK K HISTORII PROFESNIHO DOMU

Jitka Zichova, KPMS MFF UK Praha

Budova se nachazi v centru Male Strany, primo pod Prazskym hradem, tisiciletym sidlem panovniku ceskeho statu. V roce 1556 prichazi do Prahy rad Tovarysstva Jezisova. Jezuite se intenzivne venovali vzdelavaci cinnosti, jejich staromestska kolej Klementinum se stala soucasti prazske univerzity zalozene cisarem Karlem IV. v roce 1348. V 17. stoleti vybudovali jezuite na hlavnim namesti Male Strany tzv. Profesni dum. Profesove byli nejvyse postaveni prislusnici radu, kteri skladali po studiu filozofie a teologie zvlastni sliby. Budova je dilem italskych architektu, jeji plany jsou dnes ulozeny v Narodni knihovne v Parizi.

V 18. stoleti stavi otec a syn Dienzenhoferove, vynikajici osobnosti ceske architektury, vedle Profesniho domu chram sv. Mikulase, ktery je skutecnym klenotem prazskeho baroka. Po smrti W.A. Mozarta bylo v chramu provedeno Rosettiho Requiem s prazskou hostitelkou velkeho Amadea Josefinou Duskovou jako jednou ze solistek. Na rozdil od Vidne se sem prisly se skladatelem, jenz Prahu miloval a byl ji milovan, rozloucit tisice lidi. I dnes zni kostelem hudba pri cetnych koncertech.

Malostranske namesti je odedavna spojeno s matematikou. V 15. stoleti zde stavala skola, na niz vyucoval matematik a astronom Jan Sindel, pozdejsi rektor prazske univerzity a tvurce slavneho staromestskeho orloje, ktery je dodnes jednou z hlavnich pametihodnosti Prahy. V Profesnim dome pak byla knihovna obsahujici cetna dila z oblasti matematiky, astronomie a ostatnich prirodnich ved. Nekteri otcove jezuite pusobili jako univerzitni profesori techto oboru. V koleji Klementinum zalozili Matematicke muzeum, prvni verejne pristupne muzeum v ceskych zemich. Lze rici, ze v te dobe se v Praze zabyvali vedeckou praci v matematice prave jen jezuite.

Po zruseni jezuitskeho radu roku 1773 se Profesni dum stal majetkem habsburske monarchie. V 19. stoleti byl sidlem vrchniho zemskeho soudu. Po vzniku Ceskoslovenske republiky skryvala jeho sklepeni zlaty poklad noveho statu. Behem druhe svetove valky uzivala budovu nemecka armada. Pocatkem sedesatych let presel objekt pod spravu Matematicko-fyzikalni fakulty Karlovy univerzity. Dnes tu sidli jeji informaticka sekce.

Po roce 2000 probehla rozsahla rekonstrukce. Otevrenim Konferencniho a spolecenskeho centra "Profesni dum" v roce 2006 a nasledujici slavnostni inauguraci zrestaurovaneho refektare vyzdobeneho nadhernymi nastropnimi malbami a pripraveneho pro koncerty, konference, promoce a jine slavnostni akce byl zavrsen proces obnovy, ktery navratil budove puvodni krasu a umozni jeji dustojne vyuziti nejen pro vyuku studentu, ale i pro spolecenske ucely.

Literatura:
Martin Solc: Byvaly "profesni dum" Tovarysstva Jezisova na Malostranskem namesti, dnesni budova Matematicko-fyzikalni fakulty Univerzity Karlovy. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 47 (2002), No. 3, 243-250.
Jitka Zichova: Co ma matematika spolecneho s vyrocim zalozeni prvniho muzea v Cechach? Informace Matematicke vedecke sekce JCMF, 49 (1997), 32-33.